Havel

[Drobnosti]

(L. N.) České jméno Havel vzniklo z lat. Gallus, srov. NŘ. III, 1919, 25. Postup hláskových změn, které se tu udály, vyložil A. Frinta ve spise Fonetická povaha a historický vývoj souhlásky »v« ve slovanštině (Rozpravy Č. Akad. III, 42) na str. 61 n. Podle tohoto výkladu se v původním jméně Gallus první část zdvojené souhlásky ll změnila (labialisovala) v u (asi jako ve vých.-čes. kořauka), a to pak dalo v, takže 2. pád zněl v češtině Havla. K němu byl potom analogií podle jiných jmen, na př. Karel — Karla a pod., přidělán 1. pád Havel s e pohybným, tedy stejným způsobem jako k tvarům Pavla (z pův. Paula), Šavla (z pův. Saula) tvary Pavel, Šavel.

Naše řeč 4, ročník 16/1932

Předchozí Druhové číslovky

Následující »Jednomužná« obsluha