Činnost jazykové poradny ve Zlíně

Fr. Svěrák

[Posudky a zprávy]

Jazyková poradna ve Zlíně byla uvedena v život hned po návratu naší národní a státní svobody. Byla zřízena jako úřední orgán pro jazykovou očistu Zlína a jeho okolí. Ale přes svůj úřední ráz chce vésti zlínské občany k tomu, aby se dobrovolně na ni obraceli v otázkách čistoty a správnosti mateřského jazyka. A možno říci, že se toto dílo daří. I při návalu práce a starostí si Zlíňané najdou čas, aby se zamyslili nad rozličnými otázkami jazykovými. Svědčí o tom dopisy a upozornění, které poradně posílají. Nejvíce rad a oprav se ovšem týká plakátů, oznámení, letáků, vývěsních štítů a úředních předpisů. Dotazů jiného druhu je méně. Statisticky se jeví činnost poradny takto: Do konce roku 1945 jsme udělili 330 rad; z toho 206 se týkalo plakátů, 37 oběžníků, úředních předpisů a jiných tiskovin, 15 malířských návrhů, 70 vývěsních štítů a 2 byly souvislé opravy knih do tisku. K tomu se pojí dlouhá řada příležitostných rad ústních, často telefonických. Poradna si zaznamenává nejen udělené rady, ale i frekvenci chyb, a podle nich uveřejňuje jazykové články v místním tisku. Do konce minulého roku vyšlo 25 takových článků. Pomýšlíme i na vydávání jazykového brusu, který má přihlížeti k jazykovým potřebám zlínského kraje. Zlínským časopisům se zasílají výpisy chyb, které se vyskytly na jejich stránkách, s opravou a s příslušným jazykovým poučením, a to na volných listech tak, aby si je příslušné redakce mohly zakládati po způsobu kartotéky. Místní rozhlas upozorňuje občas zlínské občany na činnost jazykové poradny a vybízí je, aby využívali jejích služeb. Diapositivů nemohlo být zatím pro účely jazykové užito, protože jeden diapositiv stojí 180 Kčs. Nutno tedy zatím přestávat jen na diapositivech reklamních. V své práci jsou členové jazykové poradny povzbuzováni nejen zájmem zlínského kraje, ale i nadšenými projevy zájmu odjinud, především z Prahy.

Naše řeč 1, ročník 30/1946

Předchozí Z našeho tisku

Následující Ze státního úřadu statistického