Káva

Josef Beneš

[Drobnosti]

(Poznámka k Polákovu článku v NŘ. XX, 204.) Polák vidí v Tablicově slově káva přejetí polského slova kawa. Myslím, že neměl při výkladě opominout maďarštinu. Není tu spíše poslovenštěný maďarský název té pochutiny kávé? Nevadí, že je v slovenském tvaru na konci –a proti maďarskému -é; i jiná cizí slova končící v jazyce, z kterého byla přejata samohláskou -e, zařadila slovenština mezi kmeny -a, na př. bryndza, ťava. Kdo ví, není-li ojedinělý český tvar káva, doložený 143 let před Tablicovou básní, a polský kawa z r. 1786 přejetím ze slovenštiny, vždyť Slováci mohli za tureckého obsazení části slovenského území dobře poznat oblíbený turecký nápoj. Snad je ještě podobnější pravdě, že prostředníky mezi Slováky a Turky při přejímání tureckých slov a poznávání tureckých zvláštností byli Maďaři. Náš lid poznal kávu u vyšších, zněmčených vrstev, proto přejal německé slovo Kaffee. Nebylo tomu snad na Slovensku obdobně? Musíme si také uvědomit, že mnoho Čechů a také Poláků se dostávalo do styků se Slovenskem za věčných tureckých válek v 17. a 18. století a také za revolucí proti Habsburkům.

Naše řeč 9, ročník 20/1936

Předchozí Genitiv vlastnosti

Následující Lidové výrazy