|
|
Close Help | ||||||||||||||
Slavomír Utěšený
[Posudky a zprávy]
Soustavný výzkum nářečí v oblasti českého jazyka se letošním rokem rozšiřuje i na Moravu. Organisace předběžného průzkumu tu byla svěřena brněnské pobočce Ústavu pro jazyk český a odborníkům z filosofické fakulty university v Brně a z vysoké školy gedagogické v Olomouci. Právě nedávno byl rozeslán dotazník pro hláskosloví a tvarosloví nářečí hanáckých (připravený A. Gregorem, Fr. Kopečným a Fr. Svěrákem za redakční spolupráce prof. Kellnera a Běliče) na příslušné národní školy v kraji Olomouckém, Gottwaldovském, Brněnském a Jihlavském. V další etapě má následovat Kellnerův dotazník lašský a konečně počátkem příštího roku moravskoslovenský dotazník Běličův.
Morava jde do této akce s chutí a také s některými organisačně pracovními novotami. Je to především zařazení instruktáže o výzkumu na program okresních učitelských aktivů, dále zřízení konsultačních středisek pro vyplňovatele dotazníků při obou uvedených universitních katedrách českého jazyka a rovněž širší akce dobrovolných zájemců o výzkum znamená tu něco nového.
V neposlední řadě pak je třeba přičíst k těmto účelným opatřením informativní spisek prof. Jaromíra Běliče K průzkumu hanáckých nářečí (vydal Studijní a lidovýchovný ústav kraje Olomouckého, Olomouc 1953), který byl přiložen ke všem právě rozeslaným dotazníkům. Autor v něm především shrnuje dosavadní průběh práce na výzkumu českých nářečí. Na okraj této Běličovy zprávy poznamenáváme, že rovněž Dotazník pro nářečí středočeská byl už rozeslán a po vyplnění vrácen, takže vcelku je tato akce už ukončena. Počet všech vyplněných dotazníků vzrostl tak v Čechách téměř na 19.500. Zbývá ještě provést slovníkový výzkum po celé oblasti českomoravské podle lexikálního dotazníku navrženého prof. V. Vážným. Zpracování všech českých dotazníků rovněž zatím hodně pokročilo. Dokončuje se mapování a výzkum oblasti jihozápadní. S mapováním dotazníku jihovýchodního se už také započalo a v dohledné době se přikročí ke zpracování oblasti severovýchodní.
V další části svého spisku podává Bělič v časovém sledu přehled prací o hanáckých nářečích, počínaje dialektologií Šemberovou. Tento přehled je zejména pro laiky, jímž je vlastně určen, cennější než pouhá bibliografie tím, že uváděné práce zároveň charakterisuje a hodnotí a že je též ucelenější. Havránkův bibliografický soupis dialektologických prací v Československé vlastivědě z roku 1934 je tu také ovšem doplněn pracemi novějšími, ba nejnovějšími. Vcelku opravdu dost překvapuje, jak je jich poměrně málo. Navíc je u Běliče též zmínka o národopisných nářečních textech Zapletalových a Zbořilových v Českém lidu. Rukopisné práce, s výjimkou těch, které vyšly z pracovního okruhu olomoucké university, uvedeny nejsou. První tištěnou monografii z centrální hanácké oblasti bude Kopečného monografie o nářečí Určic a okolí (na Prostějovsku), která je připravena k tisku a vyjde péčí Ústavu pro jazyk český ČSAV jako 2. svazek řady „Nářečí česká a moravskoslezská“ v Nakladatelství Československé akademie věd.
Nejzávažnější pro vlastní nářeční výzkum je ovšem až část třetí, ve které autor podává nejprve připomínky k organisaci a technice provádění výzkumu, ale zejména tu objasňuje a vytyčuje vlastní účel a cíl této práce. Nesmí nás k ní vést žádný romantický anebo dokonce restaurační obdiv k mizejícím nářečím, a tím méně nás smí takový obdiv při této práci provázet. Podnikáme ji s vědomím, že tak přispějeme na základě sebraného materiálu, bez kterého žádná seriosní vědecká práce není možná, k lepšímu poznání vývoje našeho jazyka a jeho prostřednictvím i historie celé naší společnosti.
Věříme, že celé této věci Běličova brožurka opravdu prospěje.
Předchozí Karel Sochor: Úprava jídelních lístků a kuchařské názvosloví
Následující zs: Bulač, meškač, absentér
© 2008 – HTML 4.01 – CSS 2.1
