Trhová smlouva — kupní smlouva, vložiti do knih — vtěliti do knih

B. Hk.

[Drobnosti]

Je dobrým zjevem, že i odborníci nefilologové všímají si otázek správnosti jazykové a ukazují ubohost současného jazyka odborného. V 33. čísle »Cesty« (vydaném 31. ledna) chce právník dr. Bohuslav Gebauer v iniciativním a velmi pěkném článku »Kus očisty« také jazykovou očistu, a to nejen z důvodů národních, ale i estetických, neboť, co má býti krásné, musí býti z poctivého materiálu, a tím je jen čistý, správný jazyk. Uvažuje pak o českém jazyce právnickém a o úřední řeči, vykládá příčiny dnešního ubohého stavu a dokládá je příklady. Žádá, aby nové zákony byly vzorem jazykovým a proto aby byli vzati na pomoc i filologové.

Ale i jeho článek poskytuje dokladů toho, že v otázkách očisty jazykové naprosto nestačíme s dobrou snahou, ale že je třeba dbáti skutečného vývoje jazykového a znáti jej; subjektivní záliba jednotlivcova a jeho cit jazykový nikdy nemůže býti rozhodčím.

Dr. Gebauer vytýká právníkům, že píší »trhová smlouva« místo kupní smlouva, ač se přece neprodávají domy a pozemky na trhu. Ale přídavné jméno trhový v tomto spojení přežilo dnes již zaniklý význam slova trh. Trh znamenalo v starém jazyce, jako i v jiných slovanských jazycích, také vůbec kupování a prodávání, na př. Jungmann má doklad z Karionovy Kroniky, »Kliment koupil město Avinion, které tím trhem papežům se dostalo« a j. Pak jest jasný význam slova trhový v tomto rčení, byly také desky trhové. Dnes jest tento význam slova trhový archaismem řeči právnické. Uniformující snaha jazyková snaží se odstraňovati i rozšířenější přežitky, na př. m. učenec se začíná také říkati vědec, poněvadž vědecký zatlačilo staré učený; topivo místo palivo, které jest zbytkem staršího páliti = topiti, a proto snad i tento poslední zbytek starého významu slova trh zanikne, ale nelze mu vytýkati nečeskost a nesprávnost, to spíše kupní smlouva šíří se vlivem něm. Kaufvertrag.

A stejně řčení »vložiti do knih« je staré (srov. Jungmann s. v. a Kott IV. 756 sl.); není tedy vložiti zbytečně úředním hledaným slovem za lidové vtěliti do knih, naopak, vtěliti v těchto právnických obratech jest novější a snad vzniklo právě vlivem něm. einverleiben. Ale mohl také tento přenesený význam vtěliti vzniknouti přirozeným vývojem a obě slovesa jsou pak stejně správná. Doklad, že nesmíme ve snaze po obrazné plastičnosti řeči odmítati prostší, ale správná rčení jen snad pro jejich jednoduchost nebo z domnění, že je ze dvou možných způsobů vyjádření vždy jeden najisto lepší.

V otázce správnosti jazykové nikdy nerozhoduje: to se mi líbí, to se mi zdá.

Naše řeč 2, ročník 3/1919

Předchozí Kořeniti

Následující Gebauer, Ertl: »Ty kluku klukovská!«