Neminulo dne

[Drobnosti]

(V. S.). Sloveso minouti je podmětné a po záporných slovesech podmětných, jak známo, genitiv záporový nebývá. Říkáme na př. scházely hlasy, ale také nescházely hlasy (nikoli „nescházelo hlasů“), přísluší mu odměna a nepřísluší mu odměna (nikoli „nepřísluší mu odměny“), zbývala mu jiná volba a nezbývala mu jiná volba (nikoli „nezbývalo mu jiné volby“) atd. Ale z tohoto pravidla o slovesech podmětných je vyňato sloveso býti a slovesa podobného významu, na př. zůstati, zbýti a j. (o tom viz Gebauer-Ertl II, 1926, 170 n. a Haller, Rukověť 191 n.). Sloveso minouti ve spojení neminulo dne, aby… má také význam podobný významu slovesa býti (= nebylo dne, aby…), a proto po něm může stát genitiv záporový, popírající obecně a s důrazem (smysl je: neminulo žádného, ani jediného dne, aby…). Vazba nominativní by tu měla smysl jiný, srov. na př. neminula ani hodina, a už byl zpět (t. j. neminula ani jedna hodina; popření je individuální, nikoli obecné, a sloveso minouti by tu nebylo lze nahradit slovesem býti), a neminulo hodiny, aby nevzpomínal (t. j. žádná, ani jediná hodina nebyla, aby nevzpomínal; popření je obecné).

Naše řeč 1, ročník 26/1942

Předchozí Š.: „3. Mezinárodní sjezd“

Následující Panáci a panáky