Rýsek

[Drobnosti]

(F. K.) Proč se podle Pravidel nemá psáti rejsek, jak se psávalo? Asi proto, že ej v tomto slově sotva může býti co jiného než obměna původního ý, jež náš dnešní spisovný pravopis zachovává. Slovo rejsek, kte rým náš přírodopis označuje malé hmyzožravé ssavce, zevnějškem podobné myším, sotva je co jiného než zdrobnělý tvar jména rys; starých dokladů neznáme, do přírodopisného názvosloví je zavedl Presl, ale sotva to je jen jeho výmysl. Ve znění ryjsek je čteme u J. F. Hrušky (Z pamětí děrečka včalaře, 1926, 105); snad nám pošle někdo z lidové mluvy doklady i odjinud. Rys, Rýsek (později Rajsek, Rejsek) je staré příjmení, na př. v Praze doložené již od 14. st. Víme ovšem také, že bakalář Matěj Rajsek († 1506), z největší části tvůrce pražské věže Prašné, toto příjmení dostal, »že uměl pěkně rajsovati«; ale Tomkovy Základy znají i Rýsky uhlíře a sedláře, kteří (sami nebo jejich předkové) měli asi příjmení spíše podle jiných vlastností (na př. pro dlouhý špičatý nos). — Jiné slovo je rejsek Kott, Přísp. 1, 337 (Baar 2, 230; 233; 235; 236), rejska Kott t. 2, 271 o velikonočních vejcích. Patří ovšem k slovesu rejsovati, rýsovati (jež samo pochází z něm. reissen), a kdyby vniklo do jazyka spisovného, mělo by se také psáti s ý.

Naše řeč 10, ročník 12/1928

Předchozí Pré

Následující Sobota