Elipsa

[Drobnosti]

(V. S.) Slovo to pochází z řec. elleipsis, lat. ellipsis ‚vynechání, výpustka‘. V měřictví se tak říká známé křivce podle názoru, že elipsa je neúplný kruh, v mluvnictví případům, v nichž větě do obvyklého plného tvaru schází (jest vypuštěna) nějaká část; na př. vzhůru [vstaňme]!, jaký [jest] pán, takový [jest] sluha. Příd. jm. eliptický (e. tvar, e. věta) má základ v řec. elleiptikos.

Naše řeč 6, ročník 13/1929

Předchozí Coby

Následující Filtrabilní