[Drobnosti]
(S. S.; 12, 235) K slovesu rýti slovo rýsek (zvíře) patřiti nemůže; přípony, která by zněla -sek, v češtině není. Slovo rys je ve všech slov. jazycích a nevidíme příčiny, proč by právě v češtině musilo býti slovem přejatým z ruštiny; ostatně je nalézáme v češtině již v dobách, kdy jsme s Rusy sotva měli styky. Jiné jazyky evropské mají jméno rysa s l m. slov. r (řec. lynx, něm. Luchs, i lit. lúšis); je-li mezi obojími slovy vůbec příbuzenství, dovedeme slov. rys’ (s měk. jeřem) pochopiti jen jako slovo přejaté z jazyka skytského, a to by se bylo musilo státi v době velmi dávné. Něm. reissen s význ. ‚zařezávati, psáti, kresliti‘ je mnohem starší než č. rýsovati; již proto hledáme původ tohoto slova v němčině. A také proto, že v češtině nemá příbuzenstva (k slovesu rýti také patřiti nemůže), a to zvláště u slovesa 6. tř. mnoho znamená. Že by mistr Rejsek byl měl opravdu jméno od svého umění, není příliš pravděpodobné; v jeho době bývala příjmení obyčejně již dědičná. — Druhé slovo téhož změní žije podle zprávy p. řed. F. Strašpytla na Krumlovsku v Č. (velikonoční rejsky tam dělají tak, že se na vařených vejcích ozdoby lehce nakreslí a rýsují ostrým nožíčkem).
Předchozí Pré
Následující R. Částka: Státodol