Teprv

[Hovorna]

(A. Č.) Pův. tvary byly teprvo, teprve a teprv’ (s měkkým v, pův. s jeřem na konci); srv. strus. tepervo, topervo, topervě, stsrb. toprvo, rus. tepér’ (z teperv’, Sborn. fil. 3, 220) atd. Stč. bylo teprvo a teprv; teprva, tepřiva, tepruv, tepruva, tepru a j. jsou tvary vzniklé v rozl. krajích mechanickým napodobením slov jiných a krajovou výslovností. Teprve, pokud víme, v lidu nežije nikde a vzniklo v době nové v písemnictví podle příslovcí prve, nejprve; tvar teprv nejen tedy není nesprávný, nýbrž je správnější než teprve. Te-prvo, te-prv znamenalo pův. vlastně »teď prvně« (te je v první části příslovce stč. tedě, teď).

Naše řeč 2, ročník 7/1923

Předchozí Strýc

Následující Zkusmo