Lyžec

[Hovorna]

(J. J.) Že toto slovo i jeho odvozeniny (lyžecký, lyžka a p.) nejsou dobře utvořeny, bylo vyloženo i s důvody již v II. roč. N. Ř. na str. 95. Správnější tvar je lyžař. — Naše čtenáře snad bude zajímati, že čeští lyžaři mají také svůj vlastní jazyk podobný trochu jazyku českému. Psával jím do sportovní rubriky Času p. Aleš Lyžec. Otiskujeme na ukázku jeho článeček z 12. prosince m. r. psaný tímto »lyžeckým« neboli »lyžáckým« jazykem: Zima v Krkonoších hojností, ano nadhojností sněžnou letos je opravdu velikolepá. Již čtvrtý týden jsou lesy nad 800 m nejen pobělené, ale zasněhulačené (loni za celou zimu sotva 5, 6 dní, nikoli posobných), na hřebenných výsostech a také níž na místech návětrných zákrsky smrčné jsou zlednělé oblevou, mžením a snad i deštěm 6. a 7. prosince, ale okrášlené rampouchy, nálepy z nového sněžení a náchyty (návěsy) z mlžného chmuření. Srážky jsou na Krkonoších od 18. listopadu pravidlem, zcela jasné dny vzácnou výjimkou, ale až dotud bez velké zimy, alespoň ve středních polohách od 900 m do 1100 m. Váničná vichřice 7. a 8. prosince nadělala nových vývratných škod. Lyžáci, kteří od 7. do 10. přejeli »hřebeny« a pláně od Liščí hory až po Kotelný, vypravovali, že náhorní výsosti byly úžasně tvrdé, až zlednělé, lyžím strašně protivné, ale chytří je objížděli po svazích podslemenných, kde se dalo, na naší české straně hraničného hřbetu, sněhem kyprým, hlubokým a sjezd s Kotelného k Dvoračkám roketnickým byl po poledni 10. prosince ideálně snadný — prý — i lyžeckému děcku. — Chmuří se a chmuří, sněží skoro ob den, takž pravděpodobně vánoce lyžáků na horách budou skvělé, radostné v sněžné nadhojnosti a kráse.

Naše řeč 3, ročník 7/1923

Předchozí Kudla

Následující Naříkati