Tucet

[Hovorna]

(J. S.) Slovo pův. románské (fr. douzaine, it. dozzina); jak svědčí t m. pův. d, přišlo k nám prostředím německým (Dutzend, v starší době Tutzend a p.). I konec slova je německý (něm. se říkávalo také Tutzet). V starší češtině byl také tvar tucen (2. p. tucnu), i tusen, jako v starší němčině Tutzen. Z toho ovšem neplyne, že bychom měli vymýšleti nové české slovo; kdybychom chtěli míti svá slova pro všecky pojmy mezinárodní, musili bychom míti na př. i náhradu za slova cent, libra, lot, metr, litr atd.

Naše řeč 3, ročník 7/1923

Předchozí Skučeti

Následující Vlastniti