Potáceti se

[Hovorna]

(S. R.) Říkají-li Slováci potáčať sa, Poláci taczač się (tito také s významem »točiti se, váleti se«), neplyne z toho, že by náš tvar nebyl správný; Slováci mají také zdrobnělý tvar tackať sa, který snad předpokládá starší -tácať sa. Potáceti se (již u Řeh. Hrubého z Jelení, poč. 16. st., kde ovšem není nepochybno, máme-li čísti c či č) je asi staré opakovací sloveso s touže hláskovou změnou (»druhou palatalisací«) jako stč. mácěti (= omakávati); je docela možno, že sloven. potáčať sa má č za starší c, zachované u nás, podle dokonavého pototočiť sa (zapotáceti se). Jungmann má (jen se zkratkou jména svého bratra Antonína) se stejným významem i nesložené táceti se; říká se tak někde? V Kron. Troj. je dvakrát s významem »točiti se« tvar, o němž zase nevíme, máme-li čísti táceti se či táčeti se.

Naše řeč 9, ročník 7/1923

Předchozí Pořád, přípis

Následující Předsevzíti, výpis – výtah