Časopis Naše řeč

Hejno

[Hovorna]

(A. B.) Prý nesprávné slovo; myslivci sice odjakživa říkají »hejno koroptví«, ale lesníci vyšli z novějších ročníků lesních škol prý by raději viděli »rod« (protože hejno koroptví je jediná rodina, k níž se jen někdy přidruží nějaká osiřelá koroptev cizí), anebo »řetěz« (protože Němci říkají Kette). Proč? Ale u nás stačívá, že se nějak říká, aby se někdo ozval, že to není správné. Hejno je ob. skupina ptáků (koroptví, vrabců, hus, vran atd., ač se tak někdy říká i stádu čtyřnožců nebo zástupu lidí); a to je asi význam pův. Rus. gája znamená »hejno ptáků«; Berneker toto slovo spojuje se strus. gajati »krákati«, rus. gaj »krákot, křik, hluk«, stind. gâjati »zpívá«. Za slovo příbuzné máme naše hejno (přehláskou z hajno, jež žije na Slovensku a snad na Moravě, Kott 7, 1253); hejno by tedy mělo jméno od křiku sdružených ptáků (jako slovo hluk v st. češt. znamená také »zástup«, srv. hlouček, shluknouti se). Bylo by to vlastně zpodstatnělé příd. jm. stř. r. (jako mračno, jasno, teplo, horko a j.), asi jako bychom říkali hlučno m. hluk.

Naše řeč 8, ročník 6/1922

Předchozí Filolog

Následující Hověti