Pokroutka

[Hovorna]

(J. Č.) je zdrobnělý tvar slova pokruta, jež v starší době žilo s významem »placka, bochník, koláč, vdolek«; příbuzné je slovo pokrutina, placka vznikající lisováním oleje ze lněného semene, ze semence, z řepky. Pokroutka, slovo také staré, je tedy asi »placička«. Příb. slova jsou stpol. pokręta »koláč«, hluž. pokruta, dluž. pokšuta »houska«, strus. pokrutar’ »pekař«. Slova tato patří k družině slov. kroutiti (pslov. krątiti), nelze však s jistotou říci, znamenalo-li pslov. pokrąta pečivo do kruhu upravené či spíše do tuha vyhnětené (příb. je také př. j. krutý, jež pův. znamenávalo také »tuhý, tvrdý«; rus. krutój znamená m. j. také »hustě svařený, na tvrdo vařený«). Již Jungmann je podle významu srovnává s lat. torta »pecen« ve vulgátě (k slov. torquere »kroutiti«). které žije ve fr. tourte, tarte, it. torta, něm. Torte, č. dort atd.

Slovo pokroutka je leckde ještě v lidu, znamenává ploská cukrátka podobná placičce, zejm. mátová. Snad by nebylo na škodu, kdyby se ho ujali naši lékárníci; mohlo by dobře nahraditi franc. slova pastille, tablette, která jen povrchně zčešťujeme tvary pastilka, tableta.

Naše řeč 9, ročník 6/1922

Předchozí Neženovaně

Následující Porculán