[Drobnosti]
(F. Š.) Příjmení Baťa je svým původem týž tvar jako domácká odvozenina báťa od slova bratr (viz NŘ. 12, 1928, 213) a také se jako slovo báťa skloňuje. Je tedy 2. pád Bati, 3. pád Baťovi atd., 7. pád Baťou. Tvar Batě v 2. pádě je nespisovný a užívá se ho jen v moravských nářečích. Pravidla čes. pravopisu uvádějí u jmen bača a báťa genitivní tvar bače a bátě v závorkách, ale s výslovnou poznámkou, že je to tvar dialektický, nikoli spisovný. Píšeme-li tedy jazykem spisovným, musíme skloňovati náležitě bez dialektických odchylek. Když časopis Zlín, ač se jinak všude vyjadřuje spisovně, skloňuje jméno Baťa způsobem nářečním, dopouští se chyby proti jazyku spisovnému. Nic na tom nemění okolnost, že celé to jméno Baťa je z nářečí, neboť jazyk spisovný upravuje skloňování slov odkudkoli přejatých podle svých vlastních zásad. — Podobně to platí i o jiných krajových příjmeních, na př. Vašica, gen. Vašici, Janča, gen. Janči, Vahala, gen. Vahaly atd. Tímto skloňováním v jaz. spisovném se nehřeší proti duchu moravských nářečí; tak by hřešil leda ten, kdo by mluvil některým z těchto nářečí a užíval tvarů spisovných.
Předchozí Psaní složených jmen vlastních
Následující Švec