Hrůzný

[Drobnosti]

Již Jungmannovi se zdál starý tvar hrozný lepší než novotvar hrůzný a také později tento novotvar býval kárán: tak na př. v čísle 130 »Čecha« z r. 1911, z něhož níže (v. Nadejíti) otiskujeme jinou výtku podobnou. Říkává se, že hrůzný je více než hrozný, že tohoto staršího tvaru nikomu to nevadí. Lid, kde ho nematou spisovné novotvary, spokojuje se také podnes jediným tvarem hrozný a i v písemnictví se s tvarem hrůzný potkáváme dnes se užívá nejen o věcech, které budí hrůzu, ale i o věcech, které budí jen podivení na př. hojností, velikostí a jinými vlastnostmi podobnými. Kdybychom měli vymýšleti novotvary u všech slov, jež mají také význam přenesený, musili bychom slovník český zdvojnásobiti; na př. i slov jako spousta, síla užíváme o pouhém množství, a méně často než asi před 30—40 lety. Ale přece jsme čtli nedávno v nářku o nouzi o uhlí jak »Praha mrzne, na předměstích se odehrávají hrůzné scény, sváděny jsou boje o uhlí«: prostý Čech, který by se dovedl obejíti i bez odehrávání scén, řekl by: »na předměstích se dějí hrozné věci, svádějí se boje o uhlí…« A každý by mu jistě dobře porozuměl!

Naše řeč 2, ročník 2/1918

Předchozí J. Janko: Činka, madla, Krkonoše

Následující Nadejíti