Čapek

[Drobnosti]

(F. Č.) Toto příjmení sotva pochází odjinud než od slova čáp; snad bychom čekali znění čápek, s dlouhou kmenovou samohláskou, jaká u zdrobnělých jmen s koncovkou -ek obyčejně bývá (kvítek, bůžek, dárek atd.), ale jsou doklady i bez délky, zejména u slov odvozených ze jmen jednoslabičných s dlouhou samohláskou, na př. dvorek, domek, volek a p. Příjmení od jmen zvířat mohou býti dvojího původu, a jest ovšem v jednotlivých případech těžko rozhodovati, které z obou možností náleží přednost, není-li bližších zpráv z dějin rodiny, o jejíž příjmení jde. Někde může býti takové příjmení pouhou přezdívkou některého z předků, vzatou od některé jeho vlastnosti, kterou se podobal zvířeti, po němž se mu jí dostalo, jinde může pocházeti ze štítu rodinného domu; možnosti třetí, u nás jistě jen řídké, že by příjmení bylo povstalo z jména křticího (na př. Lev), dotýkáme se jen mimochodem. Tak na př. je z příjmení Liška samého nemožno usouditi, byla-li to původně přezdívka vychytralého předka pozdějšího rodu Lišků, či dostalo-li se někomu toho příjmení proto, že jeho předkové (nebo aspoň některý z nich) měli dům U lišky (nebo U lišek). Právě u příjmení Čapek máme takový původ v jednom případě zajištěný: tiskař české bible z r. 1480, který se vlastně jmenoval Jan Bílý, ale pocházel z pražského domu U čápuov, psal se po latinsku Johannes Albus a ciconiis, říkali mu také pan Jan od čápuov, ale i zkrátka Jan Čapek (Tomek, Děj. 8, 394; K. V. Adámek, Bible pražská z r. 1480, ot. z Věstn. Č. ak. 1928, pozn. 39 a nn.). Již 5, 260 nn. jsme uvedli, že i domům se štítovým jménem v č. j. se již v staré době dávalo v domáckém hovoru jméno v č. mn., že se na př. domu U slona říkalo prostěji »u slonů«, právě tak, jako se domu, který je majetkem na př. nějakého pana Čapka, prostě říká a jistě i v dobách minulých říkávalo »u Čapků«; máme-li při tom na mysli, že se stálá příjmení u nás teprv asi od 15. st. rodila ze jmen a nahodilých přezdívek jednotlivých osob, snadně pochopíme, že podle štítového jména U čápa nebo U čápů mohlo vzniknouti i příjmení Čáp (nebo Čapek), které se pak v rodě drželo, dokud nevymřel po meči. Ale co lze zjistiti náhodou u jedné rodiny s příjmením Čapek, nelze beze všeho předpokládati o každé rodině téhož příjmení; vždy zbývá možnost, že některý z jejích předků na př. pro délku nohou dostal přezdívku Čáp nebo Čapek, jež se pak po něm v rodě udržela jako stálé příjmení. U příjmení jako Srdce, Slunce je již předem pravděpodobno, že vznikla ze jmen domů U (červeného, zlatého) srdce, U slunce; ale na př. příjmení Kříž, Křížek, Křižík mohou míti původ i v křticím jméně Kříž, v starší době u nás častém, i ve jménech štítových jako U (zlatého, modrého atd.) kříže (křížku), U tří křížků atd.

Naše řeč 9, ročník 13/1929

Předchozí Aeroplán

Následující Václav Machek: Dareba s darebou