Kalendárium červen 2001
Možná že 2. 6., ale určitě kolem 1410-1490 vytvořili hodinář Mikuláš z Kadaně a profesor astronomie Jan Šindel a mistr Jan (Hanuš) pražský orloj. Přesné vročení je totiž sporné. Nejstaršími hodinami jsou patrně stínové hodiny, které používali Egypťané v období 2000 let př. n. l. Od 1400 př. n. l. pak používali hodiny vodní. Římané od 1. století n. l. začali čas měřit hodinami přesýpacími. V 9. století zavedl anglický král Alfréd Veliký hodiny svíčkové. Okolo 13. století začala Evropa používat přesnější mechanické hodiny, jejichž základem byl vynález tzv. krokového ústrojí. Kolem 1450 se již konstruují první hodiny na péro. Ke konci 15. století to umožňuje výrobu i malých přesných hodin. Někdy se tento vynález připisuje až norimberskému Petru Henleinovi (1480-1542). 1657 sestrojil Holanďan C. Huygens hodiny kyvadlové.
1660 nahradil Angličan W. Clement krokové ústrojí vratným kotvovým krokem a hodiny šly přesněji. 1675 vyrobil Holanďan C. Huygens první hodiny se spirálovitě stočenou vyrovnávací pružinou a hodiny se staly velmi přesnými. 1754 Angličan T. Mudge vynalezl tzv. volný kotvový krok, který je v mechanických hodinách a hodinkách používán dodnes. 1790 vyrobila společnost Jaquet-Droz a Leschot ve Švýcarsku první náramkové hodinky.
1922 Angličan J. Harwood dal světu automatické náramkové hodinky, které se natahovaly pohybem ruky při chůzi, 1929 Kanaďan W. Marrison hodiny krystalové. 1956 vyrobila společnost Hamilton Watch v USA první elektrické náramkové hodinky napájené bateriemi, 1967 japonská společnost Seiko první krystalové automatické náramkové (digitální) hodinky. 1946 vypracoval Američan W. Libby princip atomových hodin a 1955 vyrobili Ve Velké Británii L. Essen a J. Parry první cesiové atomové hodiny, jejichž přesnost dosahuje odchylky 1 sekundy za 300 let. 1969 sestrojila Námořní výzkumná laboratoř v USA první čpavkové atomové hodiny, jejichž přesnost dosahuje odchylky 1 sekundy za 1,7 milionu let.
11. 6. 1296 zemřel anglický filozof a přírodovědec, člen františkánského řádu a první teoretik experimentální vědy Roger Bacon. Narodil se roku 1214. Od 1278 byl vězněn pro pokrokové názory a kritiku církve. Učinil řadu objevů v optice, fyziologii, mechanice a astronomii, přejal heliocentrickou soustavu Koperníkovu, připravil půdu nominalismu a empirismu.
1266-7 napsal své hlavní dílo Opus maius, ve kterém napadá hlavní původce vládnoucí nevědomosti, tj. předsudky, víru v autority, četné nesprávné a nepřístupné pojmy a lidskou ješitnost. Podává zároveň významný encyklopedistický přehled vědy 13. století, včetně známých výsledků, k nimž dospěla věda v Řecku a v arabských oblastech. Opírá se o znalost Aristotela, Eukleida, Ptolemaia, Plinia, Boetia, Cassiodora, ale též Avicenny, al-Farábího a Alhazena a jejich poznatky podrobuje kritice: "Bez vlastní zkušenosti není možné žádné hlubší poznání". Velmi oceňuje význam matematiky pro ostatní vědy. Označuje ji vstupní branou a klíčem k nim. Jen s její pomocí lze dospět k plné pravdě, v ostatních vědách je tím méně omylů a pochybností, čím více se nám daří založit je na matematice.
15. 6. 1215 vydal anglický král Jan Bezzemek dokument Magna Charta Libertatum, který se stal základem anglického a amerického práva. Magna charta libertatum = Velká listina svobod je základní zákon anglické stavovské monarchie omezující pravomoc panovníka ve prospěch šlechty a měšťanstva. Ustanovoval, že žádný svobodný obyvatel nesmí být pronásledován nebo zatčen bez zákonného rozsudku.
Vydání tohoto zákona si na králi Janu I. Bezzemkovi vynutila po prohrané válce s Francií opozice šlechty, duchovenstva a londýnských měšťanů. Nejstarší ústavou na světě je ústava Spojených států amerických, která byla podepsána nezbytným devátým státem New Hampshire v červnu 1788 a vyhlášena za platnou 4. března 1789. Pouze několik států nemá ústavu vyhlášenou jediným dokumntem, a to Izrael, Lybie, Nový Zéland, Omán a Velká Británie.
Nový Zéland byl první zemí, kde bylo v roce 1893 zavedeno všeobecné hlasovací právo. V rozpětí nejdelší doby, 83 let, byl členem zákonodárného sboru Jozsef Madarász (1814-1915). Poprvé se účastnil zasedání uherského parlamentu v letech 1832-36, jakožto oblegatus absentium (tj. na místo nepřítomného poslance). Řádným poslancem byl v letech 1848-1850 a od 1861 až do své smrti 31. ledna 1915. Prvním zákonodárným sborem byl Ukkim neboli dvoukomorový parlament v Uruku (Irák) ustanovený kolem roku 2800 př. n. l.
Nejstarším dosud působícím zakonodárným sborem je islandský Althing, který byl založen roku 930 n. l. Původně se skládal z 39 místních kmenových náčelníků a zasedal v Thingvelliru. Zrušen byl v roce 1800, znovu obnoven Dánskem v roce 1843 jako poradní a 1874 jako zákonodárný orgán. Zákonodárný sbor s nejdelší nepřerušenou historií zasedá v Tynwaldu na ostrově Man (Velká Británie). V roce 1979 oslavil tisícileté výročí svého založení.
18. 6. 1037 zemřel filozof, lékař, encyklopedista, přírodovědec, básník a politik Abú Alí Husajn ibn Abdalláh ibn Sína (Avicenna). Narodil se 17. 9. 980. Zabýval se především optikou. Počátkem 11. století experimentálně prokázal neudržitelnost spekulací o procesu vidění založeném na představě paprsků vycházejících z oka a vyslovil myšlenku působení přirozeného slunečního světla a jeho odrazů od barevných předmětů na lidské oko.
Naznačil, že obraz v oku je složen z obrazů jednotlivých bodů viděného tělesa. Dělal pokusy s kamerou obskurou, se zrcadly různého zakřivení a mj. formuloval a řešil tzv. Alhazenovu úlohu - nalezení tzv. lesklých bodů na sférickém zrcadle. Tato úloha zaměstnávala fyziky i geometry až do 19. století. Alhazen znal optické vlastnosti částí sférických čoček, zákon lomu paprsku na rozhraní různých prostředí. Na základě těchto zákonů a délky stmívání se pokusil vypočítat výšku atmosféry Země. Udal 52 tisíc kroků = 36 tisíc metrů. V jeho optice se rovněž objevuje poprvé v arabské matematice rovnice 4. stupně. Přepracoval antické znalosti Galénovy do souhrnu znalostí lékařství své doby ve svém Kánún fi ttibb, který vyšel tiskem latinsky v Benátkách v roce 1493 a do 18. století se používal jako základní učebnice oboru. Pro arabské učence komentoval ve 20 svazcích Aristotelovy spisy.
22. 6. 1633 odvolal Galieo Galiei před inkvizičním soudem Koperníkovo heliocentrické učení. Galileo Galilei se narodil 15. 2. 1564. Původně studoval lékařství, později se věnoval matematice a fyzice. 1597 demonstroval první typ teploměru bez vakua s otevřenou trubicí. 1603 byla v Římě vytvořena první vědecká akademie Accademia dei Lincei, jejímž členem se Galilei stal. 1609 zkonstruoval dalekohled, jímž pozoroval nebe. Odkryl složení Mléčné dráhy, v lednu 1610 Jupiterovy měsíce, fáze Venuše atd. Výsledky publikoval v roce 1610 v práci Sidereus nuncius (Hvězdný posel). 1632 vydává spis Diaologo sopra i due massimi sistemi del mungo (Dialog o dvou hlavních systémech světa), v němž prokazuje pravdivost heliocentrického systému.
V tomto roce publikuje také zákon volného pádu, který studoval a objevil již 1604, formuloval princip nezávislosti pohybů, tzv. Galileiho princip a začal jeho inkviziční soud. 1637 formuloval závislost délky kyvu na délce kyvadla. 1638 v Leydenu publikoval spis Rozhovory a matematické důkazy o dvou nových vědách, obsahující základy mechaniky a fyzikální obhajobu heliocentrismu, a formuluje zákon setrvačnosti pohybu a pojem složeného pohybu. Dokazuje, že šikmo vržený projektil, pokud se nesetká s překážkou, bude sledovat parabolickou dráhu. Zemřel 8. 1. 1642. 1979 prohlásil papež Jan Pavel II. , že Galileo byl pronásledován neprávem.
