S pomocí — pomocí

[Hovorna]

Komusi se nezdá správným, že jsme napsali (II, 239) »překládati z cizího jazyka s pomocí překladu německého«: má prý býti pomocí, bez předložky.

Kdo překládá »s pomocí« slovníku nebo něčeho jiného, překládá tak, že mu při tom podle potřeby slovník nebo jiný překlad pomáhá. Míní-li se co takového, je-li pomoc nějaká jen průvodní částí děje, obyčejně se v češtině klade předložka. Každý skoro říká, že s pomocí Boží vykonal, co měl vykonati; tak říkali na př. i překladatelé Kralické bible (s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím Skutk. 26, 22 a j.). Boží pomoc jen provází a doplňuje naše úsilí (»přičiň se a Bůh ti pomůže«), není jediným prostředkem k dosažení cíle. Proto také na př. u Komenského »stavitel staví s pomocí dělníků«. Někdy ovšem, ale jen výjimkou, čteme také »pomocí Boží« atp.

Kde pomoc nějaká je vlastním nástrojem k dosažení výsledku, byl by ovšem na místě 7. pád bez předložky. Čítáme jej tak často, ale obyčejně ve větách, v nichž slovo »pomocí« je jen zbytečným překladem německého »mit Hilfe, mittels«; čeština stačívá obyčejně bez něho. Tak na př. »kovy tavíme pomocí ohně«, místo pouhého »ohněm.« Jinak je možno říci, že něčí pomocí jsme něčeho došli, kde bez této pomoci bychom nic nebyli svedli (pomocí bratrovou jsem zaplatil dluhy); anebo říkáme na př. přispěti někomu pomocí (radou a pomocí), protože pomoc sama zde je vlastním prostředkem, ne pouhým slovem opisným. Jinde zase (zvláště v mluvě lidové a starší) slovo pomoc má hmotný význam půjčky nebo darovaných peněz: věta »pomocí bratrovou jsem zaplatil dluhy« může znamenati přímo, že bratr mi »vypomohl« penězi, ne snad jinak (na př. rukojemstvím). Tu ovšem »pomocí bratrovou« znamená totéž, jako bychom řekli »půjčkou bratrovou, bratrovými penězi.«

Naše řeč 2, ročník 3/1919

Předchozí J. Inderka: Kterak se překládá ze slovanských jazyků

Následující Z.: Tvary životné a neživotné