|
|
Close Help | ||||||||||||||
Nov� ��slo Bulletinu je tu, ale op�t s velik�m �asov�m odstupem. Tentokr�t jsou s t�mto faktem spojen� v��itky sv�dom�, kter� jinak v z�le�itosti Bulletinu trvale poci�uji, men�� ne� obvykle. Stru�n� �e�eno: po cel� p�edch�zej�c� obdob� prost� bylo moc m�lo co ps�t. I komunikace z mezin�rodn�ch org�n� byla slab�. Nyn�, po kongresu v Dublinu, se p�ece jen n�co nahromadilo.
V�bor IFSEM (Mezin�rodn� federece EM spole�nost�) n�m v mezidob� pouze nab�dl publikaci "The Growth of Electron Microscopy" (editor Tom Mulvey, vyd�no jako svazek 95 v �ad� Advances in Imaging and Electron Physics, Academic Press). Tato monografie byla p�ipravov�na �adu let, mnohem d�le, ne� se o�ek�valo, a rovn� jej� kone�n� rozsah p�ekro�il v�razn� p�vodn� odhady. N�rodn�m spole�nostem byla nab�dnuta za sn�enou cenu 120 USD a za tuto cenu jsme v �noru t.r. jeden v�tisk objednali. Zat�m nedo�el a k dispozici je pouze obsah knihy, kter� byl rozesl�n spolu s nab�dkou. Ten je zaj�mav�, ale pro na�i Spole�nost nen� pot�uj�c� v tom smyslu, �e kniha z�ejm� neobsahuje ��dnou kapitolu ani odstavec v�novan� specieln� �s. historii (na rozd�l od mnoh�ch jin�ch spole�nost� s histori� srovnateln� bohatou). Mo�n� jsme kdysi v po��te�n� f�zi p��pravy publikace n�co zanedbali anebo tam p�ece jenom jsme, jen nadpis to nezd�raz�uje.
V kv�tnu t.r. byl rozesl�n n�vrhov� materi�l, kter�m se Microscopy Society of Southern Africa uch�z� o po��d�n� 15. sv�tov�ho kongresu v roce 2002 v Durbanu v nov� stav�n�m kongresov�m centru. Pro n�s, pravda, trochu daleko. Hlasovat se asi bude v roce 1998 na kongresu v Cancunu, ale je tak� mo�n�, �e prob�hne koresponden�n� hlasov�n� d��ve - ji� jednou tomu tak bylo; �ty�i roky je pr� na p��pravu sv�tov�ho kongresu kr�tk� doba.
Kr�tce po vyd�n� p�edchoz�ho na�eho Bulletinu do�el Newletter C.E.S.M. To jest, ob�asn�k vyd�van� Committee of European Societies for Microscopy. N�zev vypisuji proto, abyste si pov�imli vymizen� slova "Electron". Asi ji� v�te, �e to je nyn� jak�si trend, kter� sv�ho �asu zah�jila EM spole�nost USA, kdy� do sebe vt�hla neelektronov� mikroskopiky a nazvala se Microscopy Society of America (MSA). Prvotn�m impulsem bylo kooptovat "sondov�" mikroskopie (Probe microscopies), kter� byly do t� doby neorganizov�ny. Pak ov�em p�ibyla i p��buzn� konfok�ln� sv�teln� mikroskopie a hranice mezi pracovn�ky v optice a jejich organizacemi na jedn� stran� a n�mi na stran� druh� se stala zcela neur�itou. Nicm�n� diskuse pokra�uje d�le: na stole jsou n�vrhy vytvo�it evropskou federaci EM spole�nost� anebo dokonce p��mo Evropskou mikroskopickou spole�nost. Jej� ��doucnost je zd�vod�ov�na pot�ebou vytvo�it siln�j�� a centralizovan�j�� t�leso, kter� by mohlo podporovat financov�n� oboru z prost�edk� Evropsk�ho spole�enstv�, vyd�vat vlastn� �asopis (klasick� anebo i elektronick�) a tak� udr�ovat kontakt s kolegy v n�kter�ch zem�ch v�chodn� Evropy, kde podle Newsletter doch�z� k fragmentaci politick� sc�ny a v n�kter�ch zem�ch nen� nadkritick� po�et pracovn�k� pro funguj�c� EM spole�nost. Tento text podepsali Prof. Baumeister a Prof. Wisse (p�edseda a tajemn�k CESM) a dal�� podp�rn� vyj�d�en� v tomt� materi�lu publikovali Dr. P. Hawkes (Toulouse) a Dr. P. Echlin (Cambridge). O probl�mu se jednalo i v Dublinu (viz d�le). V Newsletter jsou kone�n� uvedeny proposice pro ud�lov�n� Ceny Ernsta Rusky (p�eklad viz d�le v p��loze tohoto p��sp�vku).
V �ervenci jsme pak obdr�eli dal�� ob�n�k p�edstavuj�c� materi�l pro "business meeting of CESM" v Dublinu, to jest sch�zi spole�nost� pat��c�ch do CESM. T�to sch�ze jsem se (dne 29.8.) z��astnil a budu tedy do n�sleduj�c�ho odstavce vkl�dat svoje post�ehy z pr�b�hu sch�ze a p�i jednom i svoje osobn� z�itky z EUREM v Dublinu. S ofici�ln� zpr�vou o sch�zi po�k�m a� na doru�en� z�pisu od Prof. Wisseho. Dojmy dal��ch ��astn�k� EUREM najdete v jin�m p��sp�vku v tomto ��sle.
Nu�e tedy na programu bylo p�edev��m schv�len� z�pisu ze sch�ze v roce 1994 v Pa��i, kter� ov�em prob�hlo hladce. Pak se hovo�ilo o finan�n� situaci CESM, kter� nedovoluje ��dnou rozs�hlej�� �innost. V�bor projevil z�jem p�evz�t d�sledn�j�� kontrolu nad kongresy, ale ch�pe, �e v tom p��pad� mus� tak� organiz�tor�m nab�dnout z�ruky pro p��pad finan�n�ch pot�� a na to prozat�m nem�. Bylo dohodnuto zv��it "da�" za jednoho ��astn�ka EUREM odv�d�nou do CESM na 10 ECU a tak� se velmi p�edb�n� mluvilo o mo�n�m p��jmu z vlastn�ho �asopisu v p��pad� jeho zalo�en� pod Evropskou mikroskopickou spole�nost�. Pak se hovo�ilo o Cen� Ernsta Rusky. Tyto ceny byly ji� v Dublinu ud�leny (W.O.Saxton, Cambridge, za "nebiologii" a D. Chretien, Heidelberg, za biologii) a oba laure�ti p�ednesli p�edn�ky. Viz tak� p�ilo�en� propozice. Pokra�ovala diskuse o dal��ch zm�n�ch nejen ji� n�zvu, ale p��mo statutu CESM. Bylo dohodnuto, �e v�bor z�stane je�t� ve funkci po n�jakou dobu, aby p�ipravil n�vrh nov�ch stanov a prodiskutoval jej s n�rodn�mi spole�nostmi. Prof. Wisse p�isl�bil z��dit str�nku www ekvivalentn� nyn� rozes�lan�mu Newsletter, av�ak prozat�m jej nenahrazuj�c�. Pak bylo na po�adu jedn�n� a kone�n� i hlasov�n� o m�st� kon�n� EUREM 2000. Tam jsme byli velmi aktivn�, ale o tom zvl�tn� p��sp�vek v tomto ��sle. Kone�n� se m�lo hovo�it o konferenci v Dublinu. To ov�em prob�hlo a hlavn�m t�matem byly Proceedings. Tato polo�ka v cel�m seznamu organiza�n�ch faktor� tentokr�t bohat� p�ev��ila v�e ostatn� co do z�jmu ��astn�k�. Organiz�to�i z�ejm� z�le�itost trochu podcenili a m�li sm�lu, �e se spolehli na ne��astn� vybran� firmy. Proceedings byly dod�ny a� ke konci konference na CDROM, av�ak v katastrof�ln�m stavu, s v�t�inou p��sp�vk� tak nebo onak zkomolen�ch, s chyb�j�c�mi, ne�pln�mi anebo nekvalitn� reprodukovan�mi obr�zky, s n�kter�mi chyb�j�c�mi fonty, s duplicitn�mi ��stmi textu atd. Ti�t�n� podoba byla jen p�isl�bena a bylo p�itom "vyhro�ov�no", �e bude v�rnou kopi� verze elektronick�. Pokud se t�k� ostatn�ch z�itk� z EUREM, tedy mus�m ��ci, �e se mi kongres l�bil, �e jeho kon�n� v kampusu University College Dublin nebylo nevyda�en� tak, jak se v prvn�ch okam�ic�ch zd�lo (vzd�lenosti mezi jednotliv�mni prostory pro p�edn�ky, postery a v�stavu p��stroj� ve velk�m stanu), �e organiz�to�i anga�ovali velk� mno�stv� student� do organizace drobnost�, tak�e nevznikalo mnoho koliz� a �e zejm�na byl kongres po odborn� str�nce velmi �sp�n�. Na�e viditelnost na n�m, p�es celkem slu�nou ��ast 15 lid� z obou na�ich st�t�, byla ov�em miziv� - Dr. Hoz�k p�edsedal jedn� sekci, Dr. Müllerov� m�la �stn� p��sp�vek, a pak u� jen p�r poster�. Pozvan� �e�nictv� a �lenstv� v International Advisory Committee se n�m vyhnulo. Inu, p��t� budeme m�t v�t�� �anci.
Od vyd�n� posledn�ho Bulletinu se konala jedna v�borov� sch�ze CSEM, a toti� 19.6. t.r. v Bratislav�. Z�pis ze sch�ze naleznete v tomto ��sle, p�idal bych k n�mu jen p�r koment���. P�edev��m co se t�k� prvn�ho a nejd�le�it�j��ho bodu, statutu na�� Spole�nosti. Jak jste se dov�d�li v minul�m ��sle, valn� shrom�d�n� ve Star� Lesn� v lo�sk�m roce schv�lilo n�kter� drobn� zm�ny ve stanov�ch odr�ej�c� okolnost, �e jsme se rozd�lili na dva samostatn� st�ty, av�ak ponech�vaj�c� jinak strukturu i statut Spole�nosti beze zm�ny. Takov� je i z�m�r v�boru schv�len� valn�m shrom�d�n�m: zachovat Spole�nost jako v�deckou spole�nost sdru�uj�c� �esk� a slovensk� elektronov� mikroskopiky. Na z�klad� povinnosti ulo�en� z�konem �. 83/1990Sb. jsem tyto zm�ny stanov ozn�mil ministerstvu vnitra �R, u kter�ho jsme zaregistrov�ni. Odpov�� byla pon�kud p�ekvapuj�c�: jako�to ob�ansk� sdru�en� registrovan� v �R nem��eme p�sobit na �zem� jin�ho st�tu, tj. Slovensk� republiky. Aby toto bylo mo�n�, mus�me p�ej�t do podoby tzv. mezin�rodn� nevl�dn� organizace, o jej� povolen� je t�eba po��dat. T�to ��dosti by bylo zajist� vyhov�no, pak by bylo t�eba dosavadn� ob�ansk� sdru�en� zru�it a u�init novou spole�nost jeho pr�vn�m n�stupcem, aby bylo mo�n� p�ev�st majetek. Tato cesta nen� nesch�dn�, p�edstavuje jen ur�it� administrativn� �sil�. Osobn� tuto eventualitu pova�uji za ide�ln�, pon�vad� v takov�to form� spole�nosti by byli �lenov� z obou republik ve skute�n� rovnocenn�m postaven�. Jako alternativa n�m nicm�n� byla nab�dnuta mo�nost l�kaj�c� svou jednoduchost�: prost� vypustit ze stanov ustanoven� o p�sobnosti Spole�nosti na n�jak�ch �zem�ch (�l. 2, odst. 2). Toto ustanoven� nen� pro existenci stanov nezbytn� a nic jin�ho by pak ji� nevadilo. V tomto stavu byla z�le�itost v dob� kon�n� v�borov� sch�ze. Po sch�zi jsem zji��oval, zda by p�em�na na mezin�rodn� nevl�dn� organizaci neohrozila dotaci, kterou dost�v�me od vl�dy �R prost�ednictv�m Rady v�deck�ch spole�nost� v Praze. Nu a zjistilo se, �e by nane�t�st� ohrozila - Pravidla pro hospoda�en� v�deck�ch spole�nost� z r. 1992, kter� p�i manipulaci s dotac� dodr�ujeme, vymezuj� ji� ve sv� preambuli, �e se t�kaj� hospoda�en� ob�ansk�ch sdru�en� podle z�kona �. 83. S touto novou informac� budeme ot�zku projedn�vat znovu na p��t� v�borov� sch�zi a rovn� na p��t�m valn�m shrom�d�n�.
K dal��m bod�m programu v�borov� sch�ze se v�� n�kter� jin� p��sp�vky v tomto ��sle: o po��d�n� EUREM 2000 a o na�em logu p�i s�m, o na�� str�nce Web pojedn�v� Dr. Schauer, uz�v�rku MCEM ve Star� Lesn� shrnuje Doc. �iampor. Tak�e snad jen dod�m, �e cena za sout� poster� byla vyplacena i panu Samard�ijovi z Lublan�, kter� tak� do Dublinu p�ijel.
Rada v�deck�ch spole�nost� (jej� lo�skou v�ro�n� zpr�vu jsem pro Va�i informaci za�adil do tohoto ��sla) n�m pro leto�ek p�id�lila podporu ve v��i 50 tis�c K�. Je ur�ena na dva tzv. projekty, na vyd�v�n� Bulletinu a na spolupo��d�n� 5. Mezin�rodn�ho semin��e o sou�asn�ch trendech v optice nabit�ch ��stic a p��strojov� technice pro fyziku povrch� (kter� se konal ve dnech 24.-28. 6. t.r. ve Skalsk�m Dvo�e za ��asti 35 pozvan�ch odborn�k� ze SRN, Belgie, Velk� Brit�nie a �R).
V Dublinu se se�el i Mezin�rodn� v�deck� v�bor chystan�ho MCEM (Multinational Congress on EM) v roce 1997 v Portoro�i ve Slovinsku (navazuj�c� na prvn� MCEM v roce 1993 v Parm� a na druh� ve Star� Lesn� loni). V���m, �e v ob�lce s t�mto Bulletinem najdete v�ichni i prvn� let��ek vydan� organiz�tory. V�d��m duchem kongresu je Dr. �eh, nov� p�edseda slovinsk� spole�nosti, jeho� po�adatelsk� �sp�ch vid�m zaru�en jeho osobn�mi vlastnostmi. I kdy� Slovinsko nepat�� ve v�chodn� Evrop� k nejlevn�j��m zem�m, p�esto je levn�j�� ne� z�pad a vzhledem k mimosez�nn�mu term�nu je �dajn� nad�je na velmi p��stupn� ceny. Tak�e douf�m, �e se v Portoro�i sejde opravdu velmi d�stojn� zastoupen� na�ich mikroskopik�.
Na z�v�r tohoto p�ehledu ud�lost� bych cht�l zve�ejnit jeden sv�j osobn� n�zor. T�k� se z�le�itosti, kter� je nyn� velmi aktu�ln�, a toti� statutu evropsk�ho org�nu (elektronov�ch) mikroskopik�. Pova�oval bych za pon�kud ne��astn�, pokud by vznikla n�jak� celoevropsk� spole�nost, ve kter� by se zcela voln� m�silo individu�ln� �lenstv� p��m� s �lenstv�m zprost�edkovan�m p��slu�nou n�rodn� spole�nost�. Podle m�ho n�zoru by to vedlo k postupn�mu a p�edev��m nedosti elegantn�mu z�niku n�rodn�ch spole�nost� t�m postupem, �e jejich "sv�t��t�j��" �lenov� by p�e�li na p��m� individu�ln� �lenstv�, sn�ili tak �ivotaschopmost n�rodn� spole�nosti a vznikl by i psychologicky slo�it� vztah mezi ob�ma druhy �len�. Jsem dalek toho, abych tvrdo��jn� trval na zachov�n� n�rodn�ch spole�nost�, i kdy� se p�irozen� za tu na�i c�t�m zodpov�dn� a poci�uji �ctu k jej� tradici. Akceptoval bych rozpu�t�n� t�chto spole�nost� v nadn�rodn�m celku, ale pouze na z�klad� jasn�ho koncep�n�ho rozhodnut� a c�lev�dom�ho organiza�n�ho kroku, nikoliv pomoc� agonie t�ko p�edv�dateln�ho pr�b�hu i trv�n�. Tento postoj jsem vyslovil jak na sch�zi v�konn�ho v�boru CESM v Dublinu (na kterou jsem byl pozv�n s ohledem na na�i kandidaturu) tak i na sch�zi n�rodn�ch spole�nost�. Poda�ilo se mi vyvolat prozat�m ofici�ln� nep�ijat� alternativn� n�vrh syst�mu �lenstv� v evropsk� spole�nosti a to takov�, v n�m� by �lenov� ze zem�, v nich� funguje n�rodn� spole�nost, byli evropsk�mi �leny pouze prost�ednictv�m t�to sv� n�rodn� EM spole�nosti a p��m� individu�ln� �lenstv� by p�ich�zelo v �vahu jen pro ob�any zem� bez vlastn� spole�nosti. V n�sleduj�c�m �l�ne�ku V�s chci po��dat o va�e n�zory na tyto z�le�itosti.
Na z�v�r dopl�uji, �e kniha "The growth of electron microscopy" pr�v� do�la. A je vskutku pravdou, �e �eskoslovensk� p��sp�vek k historii EM je v monografii opomenut nejm�n� o tolik, o kolik je japonsk� zd�razn�n. V�roba mikroskop� v Tesle Brno je v�ak v knize kompletn� zachycena ve vy�erp�vaj�c�m p�ehledu komer�n�ho v�voje EM od A.W. Agara. lf
Jak vypl�v� ze z�pisu z v�borov� sch�ze, rozhodl se v�bor CSEM vytvo�it LOGO, kter� bychom pou��vali jako na�i zna�ku na v�ech ofici�ln�ch materi�lech. Sou�asn� bylo rozhodnuto vyhl�sit v nejbli���m ��sle Bulletinu sout� mezi �leny Spole�nosti na toto t�ma. Sout� mus� b�t ov�em podn�cena cenou pro v�t�ze. Tedy: jak se z tohoto ��sla dov�te, bude p��t� EUREM v roce 2000 v Brn�. Ani� bych m�l v t�to chv�li pravomoc to zaru�it na sto procent, tedy alespo� slibuji, �e u�in�m v�echno pro to, aby autor v�t�zn�ho n�vrhu obdr�el bezplatnou registraci na EUREM 2000.
Jm�nem v�boru CSEM t�mto vyhla�uji sout� na vytvo�en� loga CSEM. N�vrhy zas�lejte na adresu �s. spol. EM, Kr�lovopolsk� 147, 612 64 Brno do 31.12.1996. Logo by m�lo m�t barevnou i �ernob�lou verzi a m�lo by obsahovat p�smena CSEM s t�m, �e by (jeho uspo��d�n�) m�lo p�ipou�t�t p��padnou redukci t�to zkratky na t�i p�smena (viz d�le).
Sou�asn� pros�m �leny Spole�nosti i o vyj�d�en� n�zoru na n�sleduj�c� ot�zky:
P�edem mnohokr�t d�kuji za va�e n�zory na tyto ot�zky. Nejde o n�jak� referendum, jen o vod�tko, jak� postoj by m�l v�bor zast�vat navenek. Ofici�ln� diskuse organizovan� CESM je�t� prob�hne.
Nejjednodu��� pro v�s asi bude kontaktovat mne e-mailem na adrese csem@isibrno.cz.
lf
My�lenku pokusit se z�skat pro na�i Spole�nost po�adatelstv� velk�ho kongresu, konkr�tn� evropsk�ho, vyslovil poprv� Dr. Kola��k ji� p�ed ICEM v Pa��i v roce 1994. Pronesl ji i v Pa��i na sch�zi evropsk�ch spole�nost� a v�bor ji zaznamenal jako vyj�d�en� p�edb�n�ho z�jmu. Je t�eba podotknout, �e podle platn�ch zvyklost� se o m�st� kon�n� evropsk�ho kongresu hlasuje na shrom�d�n� �lensk�ch spole�nost� evropsk�ho v�boru, kter� se sch�z� na kongresu p�edch�zej�c�m. �lensk�ch evropsk�ch spole�nost� je v sou�asn� dob� 23 a maj� celkem 39 hlas� (po�et hlas� ka�d� spole�nosti - jeden a� �ty�i - je shodn� s po�tem hlas� v r�mci IFSEM, kde je d�n v��� �lensk�ho p��sp�vku). Pon�vad� je�t� nedlouho p�ed kongresem v Dublinu jsme nem�li tu�en� o n�jak�m v�n�m kandid�tu na p��t� po�adatelstv� (nebyly rozesl�ny ��dn� propaga�n� materi�ly), vnucovala se p�edstava o re�ln� �anci po�adatelstv� skute�n� z�skat. Proto se n� v�bor rozhodl pokusit se vyrobit v kr�tk�m term�nu propaga�n� materi�l a rozeslat jej. B�hem jednoho m�s�ce se to poda�ilo v�etn� tisku speci�ln�ch ob�lek s p��slu�n�mi n�pisy a leteck�m sn�mkem Brna a 25.7.t.r. byly materi�ly rozesl�ny �len�m Evropsk�ho v�boru (CESM), v�em �lensk�m spole�nostem v po�tu �m�rn�m po�tu jejich hlas� a tak� �len�m v�boru na�� Spole�nosti. Tato akce n�s st�la p�ibli�n� 20 tis. K� za tisk ob�lek a po�tovn�. P�i p��prav� materi�l� mi velmi vy�lo vst��c veden� firmy Brn�nsk� veletrhy a v�stavy a.s., mimo jin� vlo�ilo cca 10 tis. K� do speci�ln� pro tento ��el nati�t�n�ch informa�n�ch bro�ur a poskytlo i dal�� prospekty. To v�m tak� ji� nazna�uje, �e jako o konkr�tn�m m�stu kon�n� kongresu se uva�uje o prostor�ch brn�nsk�ho v�stavi�t�.
Hned n�sleduj�c� p��sp�vek tohoto ��sla tvo�� origin�ln� text n�vrhu tak, jak byl p�ipojen k propaga�n�m materi�l�m. P�ipoj�m tedy pouze n�kolik pozn�mek.
N�vrh byl sestaven podle po�adavk� zve�ejn�n�ch CESM p�ed dv�ma lety - toto dodr�en� se n�m v kone�n�m ��tov�n� velmi vyplatilo. Datum kongresu bylo p�vodn� navr�eno na 7.8.2000. Ji� je v�ak zn�mo datum kon�n� v�ro�n� konference MSA (americk� mikroskopick� spole�nosti), toti� 30.7.-3.8.2000 ve Philadelphii, a vystavovatel�m se zd�la �asov� mezera nedostate�n� pro p�esun materi�lu i pracovn�k�. A� na ty nejv�t�� maj� vystavovatelsk� firmy jen jednu "soupravu" lid� a p��stroj� obj�d�j�c�ch v�stavy. Pozd�j�� term�n byl na v�stavi�ti zablokov�n dal�� pravidelnou akc�, zb�val posuv na d��v�j�� datum. Jedn�n� o term�nu akce bylo hlavn� t�matem jak na v�borov� tak i na plen�rn� sch�zi CESM, dokud se nepoda�ilo v�c uklidnit nab�dnut�m term�nu 17.7., co� ponech�v� mezi konferencemi cel� t�den. Kone�n� slovo je�t� nepadlo, ale tento faktor p�estal b�t rozhoduj�c�m.
Ji� p�ed odjezdem do Dublinu jsem se dov�d�l, �e na��m konkurentem bude skandin�vsk� spole�nost. T�sn� p�ed odjezdem v�ak sd�lili, �e kandidaturu, kterou ji� del�� dobu z�kulisn� projedn�vali, vzd�vaj� z d�vod�, kter� nebyly vysv�tleny. Byli jsme tedy n�kolik dn� jedin�mi kandid�ty, av�ak po intenzivn�m jedn�n� p��mo v Dublinu se Skandin�vci vr�tili do role uchaze��. Na samotn� plen�rn� sch�zi prob�hla prezentace obou m�st, Göteborgu a Brna, a �v�dsk� kandid�t doplatil na svoji malou p�ipravenost. Prost� s prezentac� nepo��tal, nem�l s sebou barevn� obr�zky, nerozd�val ��dn� prospekty a nem�l seps�n ofici�ln� n�vrh podle stanoven�ch regul�. Nejhor�� asi bylo, �e nedovedl vyvr�tit podez�en�, �e �v�dsko je st�le stejn� velmi drah� zem�; nem�l konkr�tn� ��sla a ta, kter� m�l, byla skute�n� vysok�. V pr�b�hu sch�ze jsem se ov�em nejen j� neubr�nil dojmu, �e samotn� v�bor zna�n� podporuje Göteborg (co� nen� nic divn�ho; skandin�vsk� spole�nost je v�en� a po�etn�, ve Skandin�vii ��dn� velk� EM kongres ji� velmi d�vno nebyl a pak je tu je�t� osobnost Prof. Maunsbacha, presidenta IFSEM) . Na dobu p�ed hlasov�n�m museli kandid�ti opustit s�l a tak zn�me pouze kone�n� v�sledek hlasov�n�: Brno 21 hlas�, Göteborg 6 hlas�.
Tak�e jsem vyhr�li a je to dob�e p�inejmen��m proto, �e jsme se do akce ji� jednou pustili. Bude to ov�em velik� kus pr�ce a douf�m, �e �lenov� Spole�nosti pomohou v m��e neb�val�. Dostane se n�m p��le�itosti zviditelnit se, zaujmout d�stojn�j�� m�sto v cel� struktu�e EM spole�nost� a zejm�na se n�m mo�n� poda�� i polep�it trochu postaven� cel�ho oboru u n�s.
Dal�� postup bude vypadat tak, �e je�t� letos p�ijedou p�edsedov� evropsk�ho i sv�tov�ho v�boru, Prof. Baumeister a Prof. Maunsbach, do Brna obhl�dnout situaci a podepsat smlouvu na po��d�n� kongresu. Pak bude v�dr� a asi za rok za�neme sestavovat jednotliv� v�bory, p�ipravovat program atd. Pop�ejme si v tom hodn� zdaru.
lf
Brno, Czech Republic
from August 7 to 11, 2000,
as presented by
the Czechoslovak Society for Electron Microscopy
for consideration by
the CESM Executive Committee
and
CESM Member Societies
The former Czechoslovakia, particularly the city of Brno - in today's Czech Republic, was the main centre of electron microscopy of this part of the world. The Tesla concern was the greatest producer of electron microscopes within Central and Eastern Europe and the Tesla microscopes were most often met not only on the territory of the former Soviet Union but also in many places all over the world. As early as 1958, the table-top transmission microscope Tesla was awarded by the gold medal at EXPO in Bruxelles. The scientific support for this production was provided by the Institute of Scientific Instruments in Brno which now belongs to the Academy of Sciences of the Czech Republic. This invaluable tradition survived all the decisive changes in politics and economy during recent seven years and Brno is still a city of electron microscopy, among others also the seat of the Czechoslovak Society for Electron Microscopy. Several new firms were born which are active in the electron microscopy and allied production. The organization of the European Congress in 2000 would be an acknowledgement of this tradition and also a significant help to efforts to preserve and develop it in so much changed conditions of industry under reconstruction.
Brno is also famous for its forty year tradition of annual International Engineering Fairs. They take place on the Trade Fair Grounds founded as early as 1928 on the occasion of a National exhibition to celebrate the tenth anniversary of the Czechoslovak Republic. Since then, the exhibition grounds in Brno have continously been modernized up to their today's form with nearly half a million square meters of the exhibition area and more than forty exhibitions per year. The newly founded company Brno Trade Fairs and Exhibitions Co. Ltd. is capable of organizing even scientific-technical meetings at a very high level.
The university life in Brno forms a significant part of its atmosphere. Two big universities (Masaryk University and Technical University) together with a few other specialized universities (veterinary, agricultural, arts etc.) with with more than 30.000 students are clearly visible in the city with 400.000 inhabitants. Although no compact university campuses have been built and both the faculties and colleges are spread over the city, there are currently available some very modern and comfortable buildings, serving as colleges during the school year and as hotels during holidays, at very low prices.
Brno also continously improves its transport facilities, particularly because of the necessity to service the exhibition grounds with some of its huge fairs. The former military airport in Brno was recently converted into the civil one. Presently, the airport is mainly used for charter flights organized by travel agencies but the technical parameters fit even the big airplanes' demands. One regular flight to Zürich and back is available on working days, in addition to transport to Prague airport. During the time of the congress, a dense charter transport from Brno to some large airport (like Frankfurt) is proposed. In addition, the very busy railway line Berlin-Praha-Brno-Bratislava-Budapest passes through the city, and also direct trains to Vienna are available. Very extensive and cheap is the bus transport to Praha; the journey takes two and a half hours.
The Czech Republic as a quickly developing country offers many possibilities of spending a pleasant holiday time in its famous, or even better, remote recreation sites with nice surroundings and with well developed services for recreation. The organization of the congress in the summertime brings a possibility to join the trip to the congress with at least few days of relaxation in one of the most booming touristic countries. A broad offer of trips and longer stays will be presented to the participants.
The congress, together with the exhibition, is proposed to take place in the pavilions of the exhibition grounds with virtually unlimited space available. The large pavilion halls are planned to be divided into smaller parts for the allied sections so that movement of the participants between the sections will be highly facilitated. In addition, well appointed lecture halls for 700, 450, 300, 200 and 150 participants are available within an area of 250 metres in diameter.
All necessary audiovisual support on a good level will be available and further technical support will be provided by the highly trained staff of the exhibition grounds.
The area available for both the posters and the instrument exhibition is unlimited as no other exhibition will take place at the time of the congress. All posters will be exhibited during the duration of the congress. Meals and refreshments will be served by the adjacent hotels in the pavilions hosting the meeting.
More than 1200 beds in two big hotels, of a high quality but with low prices, will be available in adjacent sites (up to 100 metres). A modern university college approximately eight hundred meters away offers additional 1200 beds in well equipped double rooms. Further beds in university colleges and hotels throughout the city, easily accessible by the extensive public city transport, will be booked according to the needs. A significantly reduced participation fee for full time students is proposed to be set and several tens of bursaries including free congress fee and college accomodation are planned to be granted to students and scientists from the developing countries, selected on the basis of the abstract quality and the economic possibilities of the applicants.
The scientific program will be prepared together with the International Advisory Committee which is proposed to be formed by renowned microscopists selected in collaboration with the CESM Executive Committee and with the CESM Member Societies. The National Congress Committee will be established on the basis of a decision by the Executive Board of the Czechoslovak Society for Electron Microscopy (CSEM). The position of the Congress President will be held by the president of CSEM, Dr. Lud�k Frank, Institute of Scientific Instruments, Kr�lovopolsk� 147, 612 64 Brno, Czech Republic. The official contact address of the Congress will be determined later on.
The full participation fee calculated with tiny reserves only is estimated to amount to 280 USD. The student participation fee could be around 150 USD or slightly less. The price for the exhibition area equipped with modular partly furnished stands amounts to something between 190 and 230 USD per m2 for the duration of the congress plus the assembly and disassembly time (9 days in total), including basic services.
The capacities and prices of the accomodation facilities are presently as follows :
B)Hotel Voron� **** (100 m distant), total 690 beds, prices per person and night, bed and breakfest
C)Hotel Voron� *** (70 m distant), total 200 beds, prices per person and night, bed and breakfest
D)Masaryk University dormitory "Vina�sk�" (800 m away), 1200 beds in double rooms with a small kitchen, bathroom and lavatory, 24 USD per night for the whole room (breakfest possible) and
many other accomodation facilities (both hotels and student dormitories - see example enclosed) are available at similar prices throughout the city, accessible by the public transport system (up to forty minutes, presently 0,30 USD per journey).
Na posledn� �lensk� sch�zi �eskoslovensk� spole�nosti pro elektronovou mikroskopii (CSEM), kter� se konala v ��jnu 1995 ve Star� Lesn�, se poprv� objevil po�adavek na vyu��v�n� celosv�tov� po��ta�ov� s�t� Internet p�i ���en� informac� souvisej�c�ch nejen s �innost� CSEM, ale i s celou oblast� elektronov� mikroskopie. Tlak na vstup CSEM do Internetu postupn� s�lil a tak byla v �noru 1996 zah�jena komunikace prost�ednictv�m elektronick� po�ty s t�mi �leny spole�nosti, kte�� uvedli p�i sv� registraci svoji e-mail adresu. Od t� doby m��e poslat hromadnou zpr�vu v�em t�mto �len�m spole�nosti (na adresu csem-member@isibrno.cz) kdokoliv, kdo bude ct�t z�kladn� pravidla, kter� jsou b�n� v�it� u v�ech elektronick�ch konferenc� v Internetu. Zjednodu�en� shrnuto, je t�m my�leno neobt�ovat p��jemce zpr�vou, kter� nesouvis� s problematikou elektronov� mikroskopie, nebo kter� mu nem��e b�t u�ite�n�. Zpr�vy komer�n� povahy by m�ly byt nejd��ve zasl�ny na adresu spr�vce tohoto hromadn�ho rozes�lan� (petr@isibrno.cz) k posouzen�. Tato forma vyu��v�n� Internetu sice zat�m nedoznala �ir��ho uplatn�n�, ale st�le ji pova�uji za perspektivn�. Je v�ak z�ejm�, �e s uveden�m zp�sobem elektronick�ho ���en� informac� mezi �esk� a slovensk� �leny a p��znivce CSEM nelze do budoucna vysta�it. Krom� toho se nask�t� ot�zka jak informovat z�jemce o elektronovou mikroskopii na cel�m sv�t� o �innosti v na�em regionu.
V prv� �ad� pot�ebujete jak�koliv p��stup do Internetu (v�t�inou asi budete pou��vat tzv. TCP/IP p��stup s vyu�it�m m�stn� po��ta�ov� s�t�, ale je mo�n� i SLIP, CSLIP nebo PPP p��stup s vyu�it�m modemu a komutovan� telefonn� linky). Ve v�ci p�ipojen� do Internetu si nechte poradit od sv�ho spr�vce nebo jin�ho znalce, jak u� jsem jednou uvedl. Pokud v�m nebude cht�t nikdo poradit (a pokud v�s nebude p��li� mnoho), m��ete se pro radu obracet i na mne. Bude-li odpov�� zaj�mat v�ce �len� CSEM a nebudou-li se t�m c�tit ostatn� p��jemci zat�ov�ni, zve�ejn�m odpov�� na hromadn� elektronick� adrese csem-member@isibrno.cz. Je v�ak t�k� d�vat rady bez znalosti konkr�tn�ch podm�nek.
Krom� p��stupu do Internetu pot�ebujete po��ta�, na kter�m byste mohli spustit program (klienta), kter� se naz�v� WWW prohl�e� (WWW Browser). M��ete pou��t po��ta� libovoln� platformy, kter� m� grafick� rozhran� typu Windows (textov� klienti sice tak� existuj�, ale v�bec je nedoporu�uji, proto�e s sebou p�in�ej� zna�n� ochuzen�). Pravd�podobn� budete pou��vat po��ta� platformy PC s opera�n�m syst�m Windows 3.x nebo Windows 95. V takov�m p��pad� doporu�uji alespo� konfiguraci 486/66 MHz a 16 MB pam�ti, abyste se nec�tili p�i pr�ci hardwarov� omezov�ni.
A nakonec pot�ebujete u� zm�n�n� WWW prohl�e�. V Internetu je roztrou�eno dnes u� desetitis�ce WWW server�, tedy po��ta��, kter� jsou v�m schopny poslat zaj�mav� textov�, grafick�, zvukov�, animovan�, video, ale i programov� informace, pokud si ov�em o n� n�kdo po��d� a pokud je v�bec ten n�kdo um� zpracovat. Vy nepot�ebujete v�d�t co se d�je a co je pot�eba zajistit na stran� t�ch server�, dokonce ani nepot�ebujete moc v�d�t co se d�je na stran� va�eho po��ta�e (tedy klienta), ale mus�te si ten klientsk� program zajistit a nainstalovat, aby mohl za v�s va�e po�adavky vy�izovat. Abyste se do toho nezamotali, doporu�uji volit jen mezi dv�ma prohl�e�i (1) Netscape Navigator nebo (2) Microsoft Internet Explorer. Pokud mohu p�idat osobn� doporu�en�, tak ten prvn� je (a) lep��, (b) zat�m st�le je�t� roz���en�j�� a (c) v�t�ina autor� WWW str�nek lad� sv� str�nky pr�v� pomoc� tohoto prohl�e�e, tak�e jsou optim�ln� nachyst�ny pr�v� pro n�j. J� ho v�ele doporu�uji a dal�� rady se budou t�kat pr�v� prohl�e�e Netscape Navigator 3.0. Je to program, kter� pat�� do kategorie shareware (voln� ���iteln� programy). M��ete si ho nainstalovat a pou��vat po dobu 30 dn� zdarma (pokud jste komer�n� organizac�, po t�to dob� jste povinni zaplatit registra�n� poplatek), nebo dokonce libovoln� dlouho zdarma (pokud jste akademickou organizac�).
Kde si opat�it Netscape Navigator?
Netscape Navigator se�enete nejl�pe p��mo v Internetu. V
�esk� republice je n�kolik arch�v�, odkud
m��ete z�skat posledn� verzi programu Netscape Navigator (WWW
client, v sou�asn� dob� verze 3.0). D�vejte pozor, abyste vyhledali
verzi pr�v� pro va�i po��ta�ovou platformu,
nebo� Netscape Navigator existuje (na rozd�l od programu Microsoft Internet
Explorer) t�m�� pro v�echny platformy
po��ta��. Vy budete pravd�podobn� hledat
bu� 16 bitovou verzi pro MS-Windows 3.x, nebo 32 bitovou verzi pro MS-Windows 95.
Zkuste hledat na t�chto m�stech:
ftp://ftp.vse.cz/pub/netscape/navigator/3.0/windows/
ftp://www.cesnet.cz/pub/www/mirrors/netscape/navigator/3.0/windows/
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/MIRRORS/download1.netscape.com/navigator/3.0/windows/
ftp://ftp.eunet.cz/pub/comm/web/netscape/3.x/3.0/windows/
V�ce o pr�v� uveden�m z�pisu internetovsk�ch adres
se dozv�te v posledn� ��sti t�to kapitoly. V
uveden�ch adres���ch vyberte bu� samorozbalovac�
soubor n16e30.exe, pokud pou��v�te MS-Windows 3.x (16 bitov�
opera�n� syst�m), nebo n32e30.exe, pokud
pou��v�te MS-Windows 95 (32 bitov� opera�n�
syst�m). Aktu�lnost v�ech t�chto archiv� (oproti
origin�ln�m) je zpo�d�na jen o 1 den a proto je
zbyte�n� zat�ovat Internet a hledat a
p�em�s�ovat k��en� program z USA. Pokud byste
si nev�d�li rady jak st�hnout z Internetu Netscape Navigator, tak se
obra�te na sv�ho spr�vce nebo jin�ho znalce, v krajn�m
p��pad� na mne.
Nejv�t��m probl�mem p�i instalaci WWW
prohl�e�e je instalace TCP/IP podpory, kterou ka�d�
program tohoto typu pracuj�c� v m�stn�
po��ta�ov� s�ti pot�ebuje. Opera�n�
syst�my Windows NT nebo 95 v sob� ji� tuto podporu maj�
zabudovanou a sta�� pouze podle dokumentace konfigurovat s�ovou
vrstvu. Windows 3.x v�ak vy�aduj� instalaci programu zvan�ho
Winsock. Doporu�uji instalovat sharewarov� program Trumpet Winsock,
kter� z�sk�te podobn� jako Netscape Navigator z
n�kter�ho Internetovsk�ho arch�vu v �esk� republice,
nap��klad:
ftp://ftp.vse.cz/pub/simtel/win3/winsock/
ftp://ftp.zcu.cz/pub/simtelnet/win3/winsock/
V uveden�ch adres���ch vyberte komprimovan� soubor
twsk21f.zip (tuto verzi m�m odzkou�enou, ale dnes existuj� i
vy��� verze tohoto programu). Pokud budete pracovat v
m�stn� po��ta�ov� s�ti (a to
p�edpokl�d�m), nezapome�te, �e mus�te m�t
je�t� p�ed spu�t�n�m MS-Windows
spu�t�n� tzv. paketov� ovlada�, v�etn�
rozhran� pro MS-Windows naz�van�ho WINPKT. Tento posledn�
ovlada� se spou�t� p��kazem:
WINPKT 0x60
a m��ete ho z�skat nap�. na
ftp://ftp.vse.cz/pub/simtel/vendors/trumpet/winsock/winpkt.zip. Pokud ov�em
va�e m�stn� s� pou��v� ODI
ovlada�e (v�t�inou s�t� Novell), pak mus�te
je�t� p�ed zaveden�m WINPKT nasadit emul�tor
paketov�ho ovlada�e ODIPKT, kter� najdete nap�. na
ftp://ftp.vse.cz/pub/novell/netwire/novuser/02/odipkt.zip.
Tento ovlada� se spou�t� p��kazem:
ODIPKT 0 60
Po spu�t�n� paketov�ch ovlada�� u� pouze
sta�� nastartovat MS-Windows a z polo�ky Soubor ve Spr�vci
program� zvolit polo�ku Spustit a nalistovat a spustit SETUP.EXE (tedy instalaci)
programu Trumpet Winsock. P�i prvn� instalaci/spu�t�n�
programu Trumpet Winsock je nutn� zvolit standard TCP/IP (pokud ov�em nechcete
pro p��stup do Internetu pou��vat modem a komutovanou
telefonn� linku, potom byste museli zvolit protokol PPP, pop��pad�
SLIP nebo CSLIP) a vyplnit v�echny IP adresy charakterizuj�c� va�i
po��ta�ovou s�. Pokud pot�ebn�
�daje nezn�te, zeptejte se sv�ho spr�vce. Pozd�ji (p�i
instalaci a spou�t�n� prohl�e�e Netscape Navigator)
u� se nemus�te programem Trumpet Winsock v�bec zab�vat,
nebo� prohl�e� si ho p�i sv�m startu
spou�t� s�m. Trumpet Winsock ov�em mus� b�t
um�st�n v adres��i, na kter� je nastavena cesta pro
spou�t�n� (prom�nn� PATH opera�n�ho
syst�mu MS-DOS). J� doporu�uji um�stit Trumpet Winsock do
adres��e opera�n�ho syst�mu MS-Windows
(v�t�inou C:\WINDOWS), proto�e pokud b�v� toto
s�ov� rozhran� sou��st�
opera�n�ho syst�mu, je um�st�no pr�v� takto.
Instalace a spu�t�n� programu Netscape Navigator
Instalace prohl�e�e Netscape Navigator je velmi jednoduch�. Nejd��ve je nutn� v n�jak�m do�asn�m adres��i (je lhostejn� zda v prost�ed� MS-DOS nebo MS-Windows) spustit samorozbalovac� soubor Netscape Navigatoru (n16e30.exe, pokud pou��v�te MS-Windows 3.x nebo n32e30.exe, pokud pou��v�te MS-Windows 95), sta�en� z Internetu. Potom u� pouze sta�� z polo�ky Soubor ve Spr�vci program� MS-Windows zvolit polo�ku Spustit a nalistovat a spustit SETUP.EXE programu Netscape Navigator. V�e ostatn� v�etn� prvn�ho spu�t�n� prohl�e�e Netscape Navigator u� se provede samo. Sami uvid�te, �e prohl�e� Netscape Navigator je u�ivatelsky velmi p��tuln� a �e pro pr�ci s n�m nepot�ebujete skoro ��dn� rady. Hlavn� nemus�te m�t obavy, �e byste p�i pr�ci s prohl�e�em riskovali n�jakou destrukci syst�mu.
Pou��v�n� programu Netscape Navigator
Pro za��tek snad posta�� jen poradit, �e jedna z nejjednodu���ch mo�nost� jak zadat v�choz� m�sto pro brouzd�n� Internetem je vyplnit pole "Location" v z�hlav� prohl�e�e WWW adresou, kter� n�s zaj�m�. Ka�d� takov� adresa v Internetu je pops�na pomoc� tzv. URL (Uniform Resource Locator) a skl�d� se ze dvou ��st�. Nap��klad URL http://www.isibrno.cz identifikuje, �e WWW prohl�e� ��d� po WWW serveru slu�bu http (tedy Hypertext Transfer Protocol) ze serveru www.isibrno.cz, tedy ze serveru �stavu p��strojov� techniky AV�R Brno. Proto�e nen� specifikov�na ��dn� cesta, bude prohl�e�i posl�na hlavn� dom�c� str�nka tohoto serveru. Pokud chceme z�skat jin� str�nky ze stejn�ho serveru, mus�me zadat jejich cestu. Nap��klad po zad�n� http://www.isibrno.cz/~petr bude prohl�e�i zasl�na moje dom�c� str�nka, tedy dom�c� str�nka majitele ��tu petr@www.isibrno.cz (p�esn�ji petr@pecka.isibrno.cz, nebo� www server dom�ny isibrno.cz b�� na po��ta�i pecka.isibrno.cz). Podobn� po zad�n� http://www.isibrno.cz/staff.html bude prohl�e�i zasl�na str�nka se seznamem zam�stnanc� a doktorand� �stavu p��strojov� techniky AV�R Brno, na kterou se ale m��ete mnohem snadn�ji dostat kliknut�m na p��slu�n� hypertextov� odkaz "Staff" dom�c� str�nky (http://www.isibrno.cz).
Krom� slu�by http um� Netscape Navigator po��dat Internetovsk� servery o mnoho dal��ch slu�eb (ftp, gopher, mailto, news, nntp, telnet, wais, file, prospero) a d� se o�ek�vat, �e tento v��et nebude kone�n�. V�s asi bude p�edev��m zaj�mat slu�ba ftp (File Transfer Protocol), kter� slou�� ke stahov�n� program� a jin�ch soubor� z Internetu a slu�ba mailto (Electronic Mail) pro elektronickou po�tu. Posledn� jmenovanou slu�bu asi v�t�inou pou��v�te bez Netscape Navigatoru, ale j� rozhodn� doporu�uji p�ej�t na klienta zabudovan�ho v Netscape Navigatoru t�m z v�s, kte�� pou��v�te zastaral� software.
Do tohoto z�kladn�ho popisu pou��v�n� Netscape Navigatoru snad sta�� doplnit jen tolik, �e se m��ete snadno a rychle vracet ke str�nk�m, kter� jste u� jednou nav�t�vili. K tomu slou�� ob� krajn� tla��tka "Back" a "Forward". Kliknut�m na p��slu�n� tla��tko se dostanete o jeden stup�nek zp�t nebo dop�edu v d��v�j��m sledu va�eho prohl�en�.
U� od sam�ho za��tku jsem si byl v�dom, �e m�-li m�t moje pr�ce na tomto �kolu smysl, mus� tyto WWW str�nky spl�ovat n�kolik podm�nek. (1) Mus� b�t p�ev�n� v angli�tin�. (2) Mus� p�in�et u�itek v�em �len�m CSEM. Jin�mi slovy, mus� p�in�et rychl� a hodnotn� informace jak z �innosti CSEM tak s cel� elektronov� mikroskopie. (3) Mus� zviditelnit CSEM a zvednout jej� postaven� ve sv�t� (nebo alespo� neubl�it, pokud by se to nepoda�ilo). (4) Mus� b�t jednoduch� a poutav� z�rove�, aby neodrazovaly zdlouhavou odezvou a umo��ovaly rychlou orientaci. Pokud se n�komu z v�s zd� spln�n� t�chto po�adavk� snadn�, tak j� jsem si to tak� myslel, ale te� si to u� nemysl�m. Pomineme-li spoustu pr�ce s v�robou, p�esn�ji �e�eno s form�tov�n�m str�nek, tak nejv�t��m �skal�m je spr�vn� volba obsahu informac�. J� jsem si ka�dop�dn� um�nil, �e na �vodn� (tzv. dom�c�) str�nce CSEM budou v�echny odkazy krom� jedin�ho (o kter�m se je�t� zm�n�m) sm��ovat k informac�m t�kaj�c�m se v�hradn� �innosti CSEM. Dalo by se mo�n� uva�ovat je�t� o jedn� v�j�mce, o odkazu na str�nku zahrnuj�c� �esk� a slovensk� laborato�e elektronov� mikroskopie. To zvy�uje n�roky na tvorbu, ale z�rove� i hodnotu tohoto informa�n�ho syst�mu, kter� se bude postupn� rozr�stat. Je pravd�podobn�, �e jeho rozsah p�eroste moje �asov� mo�nosti a tak moc a moc uv�t�m jakoukoliv spolupr�ci v t�to oblasti.
Ten jedin� odkaz, kter� na WWW str�nk�ch CSEM nesm��uje do �innosti CSEM jsem nazval "Microscopy Resources" a neobsahuje nic jin�ho, ne� spoustu u�ite�n�ch odkaz� na r�zn� WWW str�nky o elektronov� mikroskopii a pro elektronovou mikroskopii na cel�m sv�t�. Str�nky s t�mto obsahem buduji u� asi p�l roku p�i sv� vlastn� domovsk� str�nce (http://www.isibrno.cz/~petr) a tak jsem se rozhodl (abych nemusel d�lat stejnou v�c dvakr�t), �e "Microscopy Resources of CSEM" budou vznikat automatick�m zrcadlen�m j�dra m� str�nky se zpo�d�n�m maxim�ln� jednoho dne. Pot�ebn� programy (UNIXovsk� scripty) jsou ji� odlad�ny a dob�e slou�� sv�mu ��elu, jak se sami m��ete p�esv�d�it porovn�n�m obou zdroj� http://www.csem.isibrno.cz/microres.html a http://www.isibrno.cz/~petr/hypertxt/elmikro.html. Je velmi pravd�podobn�, �e mnoz� z v�s znaj� odkazy na dal�� zaj�mav� m�sta s elektronovou mikroskopi�, kter� nejsou zahrnuta v m�m seznamu. Budu vd��n� ka�d�mu, kdo se se mnou o tuto informaci pod�l�.
Pro �leny a p��znivce CSEM jsou na WWW dom�c� str�nce ur�eny p�edev��m odkazy "Membership" a "Bulletin". Pod prvn�m z obou odkaz� najdete str�nku s informacemi t�kaj�c�mi se �lensk�ch v�hod ale i povinnost�. V�ele doporu�uji vyu��vat na t�to str�nce odkaz "Registration", kter� v�m zna�n� usnadn� nejen prvn� registraci (ta je zdarma!!), ale i oznamov�n� v�ech zm�n t�kaj�c�ch se osobn�ch �daj� pro na�i datab�zi. V p��pad� zm�n ani nemus�te vypl�ovat rubriky s p�etrv�vaj�c� platnost�. Pod odkazem "Bulletin" na dom�c� str�nce zase najdete statut na�eho �asopisu a jeho jednotliv� ��sla. Douf�m, �e se mi n�kdy poda�� naj�t dost �asu na p�eform�tov�n� i star��ch ��sel Bulletinu. Moc bych uv�tal pro tuto pr�ci n�jak�ho pomocn�ka, kter� ovl�d� HTML form�t. �ast�j�� n�v�t�vn�ci CSEM str�nek si asi nejv�ce obl�b� odkaz "What's New", kam budou v�dy um�s�ov�ny odkazy na v�echny novinky, a� u� budou provedeny na kter�koliv str�nce CSEM. Nejnov�j�� odkaz bude v�dy na prvn�m ��dku, zat�mco na posledn�m ten nejstar��, kter� se je�t� d� pova�ovat za novinku.
Jak u� jsem jednou uvedl, struktura WWW str�nek CSEM nen� (a ai ani nikdy nebude) kone�n�. Velice uv�t�m v�echny p�ipom�nky (nejv�ce chyby!!), kter� mi m��ete ps�t p��mo z prohl�en� (p�ipom�nkovan�) str�nky ve va�em WWW prohl�e�i, prost�ednictv�m elektronick� po�ty.
Petr Schauer
V Brn� 25. z��� 1996 petr@isibrno.cz
http://www.isibrno.cz/~petr
Tato cena byla institucionalizov�na prost�ednictv�m "Ernst Ruska Preis Förderverein" (ERPV), organizace p�vodn� vytvo�en� evropsk�mi v�robci elektronov�ch mikroskop� (Philips, Zeiss, Siemens). Kdy� firma Siemens ukon�ila svoji v�robu elektronov�ch mikroskop�, zaujala N�meck� spole�nost pro EM (DGE) jej� m�sto a doplnila tak z�stupce firem Zeiss a Philips. Od roku 1980 byla cena ud�lena n�sleduj�c�m v�deck�m pracovn�k�m: N.Unwin, R.Henderson, W.Baumeister, H.Kohl, M.van Heel, H.Lichte, J.Zach, I.Talmon a G.Knoll. My�lenka zalo�it cenu v r�mci CESM byla zkombinov�na s ideou transformovat Cenu Ernsta Rusky do podoby skute�n� Evropsk� ceny v souladu s p�vodn�m z�m�rem. Po diskus�ch mezi DGE, ERPV a p�edstaviteli CESM m�me to pot�en� sd�lit, �e v�echny strany se dohodly u�init Cenu Ernsta Rusky Evropskou cenou. Na EUREM 96 budou ud�leny dv� ceny, jedna na poli materi�l� a optiky a jedna v oblasti biologie. N�sleduj�c� dv� ceny budou ud�leny na EUREM 2000. Pravidla pro Evropskou verzi Ceny Ernsta Rusky jsou n�sleduj�c�:
(P�elo�eno z CSEM Newsletter, november 1995)
(Dlouhou "v�robn� lh�tou" Bulletinu jsme tedy pro tentokr�t ztratili mo�nost navrhnout n�koho hned do prvn�ho kola cen. Mysl�m v�ak, �e byly ud�leny dob�e a �e by ��dn� n� �len nem�l �anci. Za �ty�i roky to m��e b�t �pln� jinak.) lf
P��tomni: �iampor, Belej, Benada, Frank, Madea, Schauer
Omluveni: Janish, Kola��k, Slez�k, V�vra
Pozn�mka: Vzhledem k tomu, �e sch�ze se z��astnilo jen 6 z 12 �len� v�boru CSEM, co� nep�edstavuje nadpolovi�n� v�t�inu, byla p�ijata podpora jedn�n� nep��tomn�m �lenem v�boru V. Kola��kem.
zapsal: Petr Schauer
| Mena | pr�jmy | v�daje | zostatok | zostatok v Sk |
| Sk | 196 852.02 | 125 556.65 | 71 295.37 | 71 295.37 |
| USD | 10 715 | 13 447.45 | -2 732.45 | -80 853.20 |
| DM | 2 200 | 105 | 2 095 | 43 136.05 |
| Zostatok v prepo�te na Sk | 33 578.22 | |||
Evropsk� kongres o elektronov� mikroskopii se kon� pravideln� ka�d� 4 roky, v�dy dva roky po sv�tov�m kongresu a shrnuje nejv�znamn�j�� v�sledky dosa�en� v elektronov� mikroskopii. Nov� byla do programu za�azena i sv�teln� mikroskopie a i n�zev kongresu byl pozm�n�n. Letos byl organizov�n Irskou mikroskopickou spole�nost� pod z�titou V�boru Evropsk�ch spole�nost� pro mikroskopii a Mezin�rodn� federac� spole�nost� pro elektronovou mikroskopii. Konal se v atraktivn�m a p��jemn�m prost�ed� universitn�ho m�ste�ka University College Dublin, kde v�t�ina deleg�t� tak� bydlela a byl dostatek vrelk�ch posluch�ren, prostor pro v�v�sky i hala pro exhibice vystavovatel�.
Kongres zah�jila irsk� prezidentka Mary Robinsonov�, kter� ocenila snahu organiz�tor� umo�nit ��ast zejm�na doktorand�m, postdoktorand�m a pracovn�k�m ze st�edn� a v�chodn� Evropy a pozvat mimo��dn� velk� po�et vystavovatel� (expozice se z��astnilo 51 firem z oboru p��strojov� techniky). Jim tak� vd��� ��astn�ci za relativn� n�zk� konferen�n� poplatky.
Po zah�jen� byly ud�leny dv� ceny Nadace Ernsta Rusky, kter� z�skali O. Saxton (University of Cambridge) za rekonstrukci obrazu s vysok�m rozli�en�m pomoc� skl�d�n� n�kolika obraz� s vych�len�m svazkem, co� umo�n� z n�kolika nedokonal�ch obraz� slo�it obraz dokonal�, a v biologii D. Chretien (EMBL Heidelberg) za kryoelektronovou mikroskopii mikrotubul�.
Program kongresu byl tradi�n� rozd�len do t�� hlavn�ch oblast� : p��strojov� techniky, aplikac� v materi�lov�m v�zkumu a aplikac� v biologick�m v�zkumu. Jednotliv� ��sti byly d�le d�leny na 15 - 18 symposi�, co� ukazuje na rozs�hlost problematiky. Ka�d� sympozium m�lo ��st �stn�ch prezentac� a poster�. Sou�asn� prob�hala t�i �stn� sympozia, ke ka�d�mu byly postery a pro ka�dou oblast nav�c spole�n�, celkem jich bylo p�es 700 a byly vystaveny po celou dobu kongresu. D�le na kongresu bylo 13 p�edn�ek a praktick�ch cvi�en� vystavovatel�.
V oblasti p��strojov� techniky byla t�etina p��sp�vk� v�nov�na scanovac� mikroskopii a to jak aplikac�m, tak zdokonalen� p��stroj�, dv� sekce byly v�nov�ny sv�teln� mikroskopii, jedna anal�ze pomoc� atomov� sondy a dv� sekce analytick� elektronov� mikroskopii. Na rozd�l od p�edchoz�ho sv�tov�ho kongresu v Pa��i byla jedin� sekce v�nov�na nov�m koncept�m v elektronov� mikroskopii, co� ukazuje, �e v�voj elektronov� optiky je ji� vpodstat� ukon�en. Neobjevila se ��dn� nov� snaha o zv��en� rozli�ovac� schopnosti pod 1 Å, jak o tom byla rozs�hl� diskuse v Pa��i. Z�ejm� jsou tyto projekty p��li� n�kladn�. Z diskus� se z�stupci jednotliv�ch firem rovn� vyplynulo, �e minim�ln� v evropsk�m m���tku se setk�vaj� s nedostatkem finan�n�ch prost�edk� u potenci�ln�ch z�kazn�k�.
V oblasti materi�lov�ho v�zkumu byla sympozia rozd�lena jednak podle typu zkouman�ch materi�l� (polovodi�e, kovy a slitiny, keramiky a kompozity, supravodi�e, katalyz�tory, nanostruktury a magnetick� materi�ly), jednak podle pou�it�ch technik (koherentn� a kvantitativn� elektronov� mikroskopie, elektronov� krystalografie, konvergentn� elektronov� difrakce - CBED a LACBED, mikroskopie in-situ a p��prava prepar�t�). Na rozd�l od d��v�j��ch kongres� nen� ji� zvl�tn� sekce v�nov�na elektronov� mikroskopii s vysok�m rozli�en�m, kter� je pova�ov�na za v�cem�n� b�nou techniku a uplat�uje se u vysok�ho po�tu prac�. Zvl�tn� a velmi v�znamn� zastoupen� sekce byla v�nov�na studiu povrch� a rozhran�. Metoda konvergentn� difrakce doznala zna�n�ho roz���en� a krom� ur�ov�n� orientac� a m��kov�ch struktur se pou��v� i na takov� �koly jako je ur�ov�n� Burgersov�ch vektor� dislokac�. Sou�asn� bylo v�ak uk�z�no, �e m� �asto i v�znamn� omezen�. Mnoho prac� potvrdilo skute�nost, �e sou�asn� velmi vysp�l� p��strojov� technika (CCD kamery, imaging plate, energiov� filtrovan� obrazy, jemn� struktura energiov�ch ztr�t) poskytuje tolik informac� (O. Saxton: "any needle can be found in any haystack"), �e dosavadn� teorie kontrastu a zobrazen� nejsou schopny je v�rohodn� vzhodnotit. Byly u�in�ny prvn� pokusy jak teorie zdokonalit. �asto se v�ak nar�� na probl�m, �e p��slu�n� v�po�ty jsou zat�m zdlouhav�. V sou�asn� dob� se zd�, �e rozli�en� p��stroj� je v�t�� ne� "rozli�en� teorie". �ada p��sp�vk� byla velice specializovan�ch a pat�ila by sp�e na jin� monotematick� sympozia.
Kongresu se z��astnilo 1400 pracovn�k� z 35 zem� a p�esto, �e byl evropsk�, �ada ��astn�k� byla mimoevropsk�ch (130), zejm�na po�etn� byla americk� a japonsk� skupina. Jedni�m z�porem kongresu bylo vyd�n� Proceeding�. Pro ��astn�ky byly zdarma na CD disc�ch, bohu�el v nep��li� poda�en�m vyd�n�. Kni�n� v�tisk je mo�n� objednat.
Irsko je mal� a relativn� chud� zem�. Mo�n� pr�v� proto byl kongres uspo��d�n bez zbyte�n� ok�zalosti, ale maxim�ln� ��eln� s minim�ln�mi n�klady tak, aby byl dostupn� co nejv�t��mu po�tu ��astn�k� i z m�n� bohat�ch zem�. Z rozhodnut� V�boru Evropsk�ch spole�nost� pro mikroskopii se p��t� kongres v roce 2000 bude konat v Brn�.
Anton�n Gemperle, Juliana Gemperlov�, Tom� Vystav�l
(Auto�i laskav� Bulletinu poskytli text p��sp�vku p�ipraven�ho pro �es. �as. fyz.)
Standardn� kontaktn� �daje:
"A" -Royal Microscopical Society, 37/38 St. Clemens, Oxford OX4 1AJ, UK, tel. +44-1865-248768, fax +44-1865-791237, email rms@vax.ox.ac.uk.
"B" -The Institute of Physics, 47 Belgrave Square, London SW1X 8QX, UK, tel. +44-171-2356111, fax +44-171-8231051.
"C" -MSA Business Office, PO Box MSA, Woods Hole, MA 02543, USA, tel. +1 508 5407639, fax +1 508 5409053.
"D" -Philips Electron Optics, Bldg. AAE, PO Box 218, 5600 MD Eindhoven, The Netherlands, tel. +31 40 766234/766429, fax +31 40 766102.
"E" -The Secretary, Vacuum Training Centre, Edwards High Vacuum Intl., Manor Royal, Crawley, West Sussex RH10 2LW, UK, tel. +44 1293 528844/3362, fax +44 1293 615464.
"F" -CNRS Formation, 1 place Aristide Briand, 92195 Meudon cedex, Francie, tel. +33 1 45075880, fax +33 1 45075684.
"G" -Dr Om Johari, SMI, PO Box 66507, AMF OHare, Chicago, IL 60666, USA, tel. +1 708 5296677, fax +1 708 980 6698.
"H" -EMAS Secretariat, University of Antwerp, Universiteitsplein 1, B-2610 Antwerp-Wilrijk, Belgium, fax +32 3 8202376, email vantdack@uia.ua.ac.be.
lf
| This page was prepared by Petr Schauer, ISI ASCR, Brno, Czech Republic |
 (transfer to the CSEM home page) |
