[Drobnosti]
Čítáme a slýcháme věty, jako na př. »choromyslný poznává lékaře jako takového«, »venkovští lidé všude si váží učitele jako takového«. V staré době ani v mluvě lidové nic takového bychom nenašli; slova takový se zde užívá jen, kde je řeč o vlastnosti něčí, ne o jeho stavu nebo povolání (na př. jest řeč o někom, že je tak hodný člověk, že by modré s nebe snesl, a posluchač přidá, že ho také zná »jako takového«). V oněch větách se správně po česku vyjádříme jen, opakujeme-li nějak jméno, není-li věta zřetelná, i jinak; na př. »choromyslný poznává lékaře jako lékaře«, »mluví-li s lékařem, ví ještě, že to je lékař«, »lidé si váží učitele proto, že to jest učitel«. Snad to zní méně stručně, než něm. »als ein solcher«, ale nesmí se žádati od jazyka, má-li zůstati svým, aby dovedl napodobiti ve všem jazyk cizí. Podobně bychom se ovšem vyjadřovali také, mluvíme-li o věcech neživých. Na př. něm. větu »dieses Gesetz ist als ein solches unsinnig« přeložili bychom asi »tento zákon jest jako zákon holý nesmysl«.
Předchozí Gen. hostě
Následující Jmouti se a začíti