Přechylování jmen příponou -ice, II.

František Oberpfalcer

[Články]

(Ostatek)

8. Ale tyto přechýlené formy vyjadřují také vykonavatelky činností positivních a nositelky vlastností. Jsou, co se týče citového přízvuku, neutrální nebo i pochvalné, n. př.: Kat. 186 ta chvalná bojovnice; SekvE. 57b přěbojnice ‚triumphatrix‘; Fysiol. 619 gl. výbojnice ‚praedatrix‘ (:Klaret ll26 výbojník ‚praedator‘); Modl. 79b rač mi pomocnicě býti; t. 32a naše přídruho a pomocnice; Kruml. 91b (buožie matka) v ten čas žádného spomocnicě nebude ani řečnicě; klad. 229 matku si uzal za spomocnici k sobje; ML. 28b (Marii) orudovnici jmieti budeme; Modl. 171a zdráva, našě přímluvnice; Pass. 614 aby byla prosebnicě (přěd svým synem); ML. 27b lidé věčnú prositedlnici obdrželi; OpMus. 53a (Maria jest) prostředlnice mezi tiemto a povrchniem světem; Modl. 143a protož, řečnicě našě, tě tvoji milosrdniej oči k nám obrať!; ML. 38b tys (Maria) smilovnice všech strastných (: ProrOl. Isa. 49, 10 smilovník ‚miserator‘); SekvE. 49a smiřitedlnicě ‚mediatrix‘ (: Brig. 98 jest s bohem duší smiřitedlník); OpMus. 53a (Maria jest) smiernice mezi bohem a hřiešným člověkem; Modl. 156b přěmilostivá utěšitedlnice (: ROl. 142b živý utěšetedlníče!); HymnOpav. 61a tato vzkřiesilého zvěstovnice ‚praenuntia‘ (: Kladr. Act. 17, 18 nových diábelství zdá se zvěstovník tento býti); B. Němcová, Pan učitel (Sp. 4, 390) od oltáře až k smrti věrnou mu byla pomocnicí; t., Babička 129 ona byla milovnice koření jako já; TkadlS. 16a sú spolu všěchny (ctnosti) shledány na mé jedinké, výborné a vybrané milostničce všeho štěstie; Baw. 110a (Ar. 3168) běda mně hubenici a mně siré túžebnici; LékA. 147b (žena) bude ť statečná dělnice na plátně; Pr. p. 254 žádný řemeslník ani řemeslnice nemají choditi v kunách ani v popeliciech; EvSeit. Luk 1, 37 vece Maria: Seova robotnice božie, buď mi podlé slova tvého; Kruml. 337a buoh svým sluhám a služebniciem veliký úřad poručí; Hymn. 54a mistrně i. e. učedlnicě ‚magistra‘; Kruml. 11a byla evangelist učedlnicě; Krist. 96a tu jemu (Petrovi) jedna poselnice toho domu vecě ‚služka‘; Němcová, Babička 143 ti ostatní mravenci, co tu vidíte běhat, to jsou pracovnice; AlxV. 1112 některá domovnice z jitra přečte své ovčice (: WintŘem. I, 915; II, 701 vinní domovník ‚majitel domu a vinárny‘); Bianc. 10b urozené Juliany komornice; laš. km. 7 to je komornice ‚cerka, podruhyně‘; KolP. 50b (1755) na udání špitálnice (: KolC. 51b [1588] když za špitálníka sloužil); WintObr. II, 423 (XV. a XVI. stol.) ovocnice ‚hokynářka prodávající ovoce‘ (: TomZ. 1409 st. 198 ovocník); KolF. 44b (1591) oznámeno... sausedám plachetnicím, aby chleby režný pekly; KolL. 17a (1603) tehdy těm plachetníkům, plachetnicím pečení chlebův se zapovídá, aby jim (sc. pekařům) ku překážce nebyli; Brikc. 219 překupníkóm a překupnicem; EvOl. 262b řekl vrátnici i uvedl Petra; RokPostŠ. II, 75, 112 žena (svému muži) syrovátky dá neb nětco takového, a ještě neochotně, sápajíc se jako jezenka, R: věznice u řetěza; HossA. 107b úřednice, šafářky (: ChelčP. 1a hlediece na duchovnie úředníky, viděti jest po skutcích, že...); RešSir. 78a při zpěvákyni, hudečnici; KottD. 112 teatrnica ‚herečka‘; klad. 240 tráunice ‚dělačka trávy‘; opav. BartS. 156 kosnica ‚žnice‘ (: kosník); klad. 215 přástennice ‚žencký, co choděj na přástvu‘; Němcová, Babička 205 dračky a přástevnice z chalupy a mnohdy ze vsi do vsi přecházely; K. M. Čapek, V třetím dvoře 1895, 192 hejtmanovic Fany, už třetí to pobočnice nadějné paní hejtmanky; slc. Kál. 397 obslužnica ‚posluhovačka‘; AČ. 19, 412 (1517) nápadnice a dědička po otci svém; Hořov. aa. 46b (1603) Salomena bude plná a mocná nápadnice k polovici statku všeho; KolE. 17b (1590) kteráž jest při paní Lidmile, až posavad sauc její náchlebnicí; ComestC. 35b Idumea učiněna jest úročnicě židóm ‚tributaria domui Israel‘ (: ŠtítPař. 100a [páni] mnohé lidi zakúpie sobě v úročníky, aby bez práce vozili sě na nich); Ol. Mal. 2, 14 účěstnicě tvá ‚particeps tua‘; TkadlS. 4a (Čest Adličce plášť poslala) po své najvětčie tajemniti, jiežto jméno bylo opatrnost; KolČČ. 139a (1551) tehda po dni, po roce má býti pravá společnice, hromazdnice a mocná hospodyně v týmž statku; t. 175b (1582) aby Bohunka, manželka má milá a věrná, jakožto shromáždnice v témž statku čtitářském, mocná hospodyně a otcovská poručnice a paní... byla; slc. Kál. 623 spôlnica a spôlnik ‚společně žijící potomci dědovi (na témž statku)‘; KottD. 142 výměnica ‚výměnkářka‘; jičín. byla tam bylnice stará ‚dlouho tam bydlila‘ (: mněl sem taky pro jednoho bytnika plac); t. sem svou nuznicej ‚vdána, musím se sama starat‘ (: až budeš svym nuznikem, uvidíš!); zlin. BartS. 238 dybys byla svú nuznicú ‚svou paní‘; val. t. 360 rovesnica ‚stejného věku‘; Slavičínský ČL. 13, 372 slobodnica ‚svobodné děvče‘; Šebestová, Dok. 66 Václav nemá myslím žádné párnice ‚tanečnice do páru‘; Mrštíkové, Rok na vsi III, 82 bálovnica ‚účastnice bálu‘; han. KottD. 71 ostatnica ‚žena, která oslavuje ostatky, poslední dni masopustní‘; slc. Kál. 590 rúšnica ‚žena starající se o rúcho nevěsty, když ji odvážejí k oddavkám‘ (: s rúšnicami jde rušník); klad. 59 svarebnice, chasnice, mladice; chod. 54 takuvá mladice by míla jináč zatáhnout!; J. Maria, Panstvo v taláru 92 čtyřicátnice (: t. 103 velký, pružný čtyřicátník); MandA. 174a tělo svaté panny a mučedlnice Kateřiny; Pass. 219 svatú pokánnici uzřěl (: PassKlem. 144b kajícieho pokánníka); PassL. 7a (1495) Pellagia... následovnice diáblova; Pass. 307 (Lemobia) také sv. Pavla na vieru obrácená poslušnice bieše (: JeronMus. 2a poslušník boží); Pulk. 133b (Clara) byla zákonnicí (: ŠtítVyš. 67b lid zákonný rozmnožen jest, všudy klášteři a zákonníci, ale málo veselé); Pass. 104 (paní) přízednicí sě po všě své dny učinila a tu bohu snažně až do smrti slúžila (: Orloj 47b ty viz onoho přízedníka aneb pústenníka); Němcová, Babička 181 po Žernovském kopci nahoru kráčí pět poutnic; HusE. 1, 277 s svú zpovědlničkú aneb s kuběnú (: Kruml. 166b svaté zpovědníky i všě božie zvolencě).

9. Při veliké produktivnosti tohoto typu přechylování není divu, že byl abstrahován suffix -nicě, a tím se tvoří mnohá jména žen, na př.: JeronMus. 22b přietelnicě má milá, ukaž mně toho, kohož miluje dušě má; Modl. 174b drahá přietelnice božie!; Štít. ř. 169a přiezn a milost k tomuto světu jest božie nepřietelnice. Dalším křížením suffixů vzniká přípona -tedlnicě: ML. 34b pójdiž, moje milá přietedlnice, má sestro!; Pass. 335 (Maria Magdalena), jižto jest (Kristus) také apoštolnici i kazatedlnici učinil; ML. 135b (anděl) řekl jim (pastýřům): Spasitel světa narodil sě. Neřekl spasitedlnice; Hymn. 53b stvořitedlnicě ‚creatrix‘; t. 63a svítězitedlnicě ‚victrix‘; HymnA. 104b vítězitedlnice; OtcC. 204a ta (Eufrosyna) nemocných utěšedlnice byla ‚consolatrix; rkp. A utěšitedlnice, rkp. E utěšitelnice; Modl. 156b všech sirých hotová spomocitedlnice (: Pass. 3 k nám jde jako spomocitel jistý); ComestCerr. 83a radnitedlnice ‚consiliatrix‘; Pernšt. Žid. 4, 12 (duše) rozeznavatedlnice myšlení ‚discretor cogitationum‘; Hymn. 55a zvěstovadlnice ‚praenunciatrix‘; Comest. 79a, 155a umyvatedlnice; SekvE. 52b pozdvihatedlnice ‚sublevatrix‘; t. 52a neposkvrněná poroditelnice ‚genitrix‘; Kladr. Isai. 42, 14 jako poroditedlnice mluviti budu ‚parturiens‘; t. Cant. 3, 4 uvedu jej do pokojíka roditedlnice mé ‚genetricis meae‘; ŽKlem. 136b svatá božie poroditelnicě ‚genitrix‘; ML. 67a (já, Bůh) jméno jí (Marii) dávaji porodnice; Pass. 179 jméno jejie dávaji porodnicě, však proto ostane v cělosti jejie čisté děvojstvie; ML. 3a však vieš, ež tvá porozennice (jsem)... aby mě, svú matku, ušlyšal;

PassKlem. 52a držte zlodějnici; EvSeit. Luc. 2, 36 i bieše Anna proročnice ‚prophetissa‘; Comest. 256a čtyř dcer děvojných proročnic ‚virginum prophetissarum‘; Modl. 153b utěš mě, lékařnice!; Baw. 47a (lev) svoji lékařnici vzlíže, točíž ruku muže toho; Hád. 111b Chytrost všech práv doktornice a mistryně; SušP. 167 klamači, klamači, ti Vrbeci chlapci, větši klamačnice Vrbecké děvice; t. 133 hledajte (husy) sobě pastevnice; slc. Kál. 426 opičnica ‚žena, která se opičí‘; t. Timrava 3, 56 čekalnice ‚mlečky čekající ve mlýně, až na ně dojde‘; chod. Baar, Paní komisarka 437 lakomnice.

Přechylování typu -ík/-icě je pravidlem u substantiv tvořených k adjektivům na -ný, -ní. Několik dvojic, kde je jiný základ, má vedle -ík také jinou mužskou formu: jedlice má mas. jedlík i jedlec; k mladice je mužský rod též mladec (Štít. ř. 36a čistota myslí mladcóv neb mladic) nebo mládenec (Štít. ř. rkp. B mládencóv; RešSir. 47b vy mládenci a mladice!); handrlice (jičín. na ulici prali se handrlik z handrlici) má protějšek také handrlák (BartD. 1, 213 Proč Pán Bůh handrláka stvořil? Pro všecko zlé); srov. BartS. 238 ňútrica ‚žena, která se nemá k mužům‘: ňútrák.

10. Do této skupiny se hlásí způsobem derivace několik názvů samic: ramlice ‚zaječice‘ (: ramlík, remlík ‚zajíc samec‘; obou slov se užívá také o králících); Kott 1, 781 králice ‚samice králíka‘; slc. Kál. 318 mačica ‚kočka‘: máčik ‚kocour‘; — jičín. mám domácí plemenici ‚plemennou husu‘; plemenice značí také svini (KolEE. 330b (1721) svini plemenici; Jg. 3 111 ať tě ta chrochtavá plemenice nepopadne), klisnu (t. plemenice má míti dlouhé tělo), matku včelí i plodnou ženu (bošácR. 433 to je dobrá plemeňica); mask. k tomu je plemenník, ‚plemenný býk, kůň, kanec‘ atd. i plemenář nebo plemenáč; — RokPostŠ. 1, 186 ad 292 krmnice ‚krmná svině‘, sádelnice‘; krmnice dobře zakládá (: mask. krmník ‚krmný vepř‘); laš. BartS. 560 vołeček je dobry žirnik a telička dobra žirnica; val. t. 171 kuřatnica ‚kvočna‘ (kuřatnice je též ‚drůbežnice‘); jičín. náručnice ‚náruční kobyla‘ (: náručník ‚náruční kůň, vůl)‘, pocebnice ‚podsební‘, ‚levá v páru‘ (: pocebník).

11. Probrali jsme všecky způsoby přechylování příponou -icě. Zbývá ukázati, jak se jí užívá při tvoření jmen manželek ke jménům mužů. Žena se velmi často nazývá podle mužova povolání: KolB. 40b (1496) paní Dorotě sladovnici; t. B 79a (1497) nebožky Anny zámečnice staré; t. CC. 31a (1554) Barbora sviečnice; t. 198a (1518) po nebožce Pavlové saukennici; t. AA. 144b (1515) Janová provaznice; Wint. Obr. 544 (1518) plátenice; TomZ. 1436n 201, 203 čepičnice; Kladr. Act. 16, 14 žena jménem Liddia, zlatohlavnice města ‚purpuraria civitatis‘ (Lact. 76d zlatohlavníci, kdo zlatohlavy dělají); Němcová, Kávová spol. (Sp. 1², 238) paní lékarnice si stěžovala, že byly na bále špatné koblihy; sev.-výchK. 19 bernice, důchodnice, zlatnice; bydž. 5 zámečnice; hořic. 82 řeznice; slc. Kál. 230 majernica (majerník ‚nájemce dvora‘).

12. Také od mužských příjmení se touto příponou odvozují jména manželek, na př.: TomZ. 1412 n 284 Čipernicě ‚žena (vdova) Kubíka Čiperny‘; Lún. ks. 1383 Zdimír a Havlicě; MastDrk. 207 méj mateři dějí Havlicě; KolCC. 85a (1569) Johanka Mostnice; TomZ. 1399 n 207 erga Katherinam Šikadlnicě; t. 1406 n 208 Štikadlnicě; — doudl. 21 Tomčice (: Tomek), Bendice, Kupšice (: Kubeš); hor.-blan. 47 stará Bártice je veselí misli; jihoč. 41 Rajchlice; sev.-výchK. 19 Hladice, Kotice, Slavice, Petrlice (: Petrlik), Machytice (: Machytka), Hartlice, Veselíce, Václavice; bydž. 5 Slavice; hořic. 82 Brumlice, Bachtice; rychnov. Stehlice, Vobornice; zlin. BartD. 1, 147 Bednářica (: Bednářík), Kožica (: Kožík), Hanáčica, Gajdošica, Januščica, Gavendica, Kočendica; hor.-ostr. 29 Kołarčica, Stuchlica.

Jména takto tvořená provází mnohdy pejorativní přízvuk citový, na př. hor.-blan. 47 Janďice, Paščice, Trapslice; rychnov. ta Sejkořice nedá a nedá pokoj, dokud se nespálí!; abys ty něco dopustil na tu Krejčici!; jen ji nepřechvalte, Hatašici!

Na Podluží se jmény tohoto typu nazývají nevdané dcery, na př. podluž. 24 Kúdelica (otec Kúdela), Petlica (Petla), Ščepanica (Ščepáník).

Naše řeč 10, ročník 16/1932

Předchozí Václav Flajšhans: Čechové či Češi?

Následující Obchodní značky