Kunětická hora

[Hovorna]

(J. F.) Pravopisná pravidla, mají-li býti snadná (t. j. bez mnohých výmínek) a praktická, musí býti založena na většině shodných případů a té většině se musí podříditi i případy buď odchylné anebo takové, při nichž účelnost zásady nebije tak do očí jako u většiny ostatních. Takovou zásadou je v našem pravopise při psaní složených jmen vlastních na př. zřetel na to, má-li složené vlastní jméno význam původní či přenesený. Proto píšeme na př. Bílá hora, jde-li o význam původní, t. j. o horu, ale Bílá Hora, jde-li o význam přenesený, t. j. o obec, která podle své polohy na Bílé hoře dostala jméno. To je pravidlo praktické, účelné, neboť mohou nastati případy, kdy je třeba oba názvy aspoň písemně rozlišovati (někdo může míti na př. domek na Bílé hoře, který však nemusí náležeti k obci Bílá Hora a p.). Je to také pravidlo snadné, protože ve většině případů víme, je-li druhý člen takového složeného názvu ve významu vlastním (t. j. jde-li na př. o horu) či ve významu změněném (t. j. jde-li na př. o obec). To platí i o Kunětické hoře a Kunětické Hoře, třebaže je to někdy jedno. Napíše-li někdo, že se díval na Kunětickou Horu, a vy namítáte, že by se jméno hory i hradu mělo psáti stejně, protože se nemůže dívati na hrad, aby neviděl zároveň horu, může vám namítnouti váš protivník, že to musí vědět on, nač se díval, a že mu nemůže býti bráněno, aby to také nevyjádřil aspoň písmem, když už v našem pravopise k tomu prostředky jsou. Ale to je ovšem malichernost. Mluví-li se o Kunětické hoře, myslí se zpravidla hrad a tak se vlastně toto jméno píše skoro vždycky stejně. Ale nastane-li už někdy takový případ, že někdo chce a potřebuje činiti rozdíl mezi horou a hradem, chce-li napsati na př. že se Kunětická hora připomíná skoro o 80 let dřív než Kunětická Hora, může ten rozdíl vyjádřiti aspoň v písmě podle pravidla, které jistě není tak nesnadné, aby jeho obtížnost převyšovala výhody, z něho aspoň v jistých případech plynoucí.

Naše řeč 7, ročník 9/1925

Předchozí Kolohnát

Následující Linde, Lindeho