Radýrovati

[Hovorna]

(M. Z.) Slovesa přejatá do němčiny z jiných jazyků, z latiny, franštiny a j., tvoří se v němčině zpravidla koncovkou -ieren: genieren (franc. gêner), etablieren (franc. établir), marquieren (franc. marquer), konfiszieren (lat. confiscare), korrespondieren (lat. correspondere), radieren (lat. radere) atd. V dobách, kdy noblesa naší české společnosti, k níž náleželo i užívání cizích slov, byla odleskem noblesy německé, přejímala se i cizí slova, francouzská, latinská a j., z němčiny, a to, jak se říká po sprostu, »i s chlupama«. Tak se dostávala do někdejší pražské, zpola české, zpola německé češtiny slova žinýrovat se, margýrovat, korešpondýrovat, rešpektýrovat, revidýrovat atd. a pronikala z lepší společnosti i do městského lidu. Větší znalost cizích řečí, na př. franštiny, vedla k přímému poznávání takových slov v jejich tvaru původním, neponěmčeném a k odvozování jich přímo a způsobem domácím; začalo se psáti a ve vrstvách, které jsou ve styku s literaturou, i říkati správněji korespondovati, konfiskovati, respektovati, etablovati atd. Slova s příponou -ýrovat žila dále (a žijí zčásti dosud) v jazyce vulgárním, a nabyvše tak k své nečeskosti i příchuti vulgární, stala se, aspoň u lidí inteligentních, své řeči dbalých, »shocking«. Proto se takovým slovům vyhýbáme, a kde není běžných odvozenin utvořených příponou -ovati přímo ze slova latinského nebo francouzského, raději takových slov (jako žinýrovati, planýrovati, varírovati, servírovati a p.) neužíváme. Takovým slovesem je i radýrovati; proto Pravidla českého pravopisu doporučují místo něho tvar radovati. — Slova oprávce i oprávkyně jsou správně utvořena a nevidíme důvodu, proč by se jich nemohlo užíti i o tom, kdo na př. v školním katalogu něco opravuje.

Naše řeč 8, ročník 9/1925

Předchozí Prejudic

Následující Ri, ři