Cenina

E. Michálek

[Drobnosti]

V psaném jazyce zejména poslední doby setkáváme se nezřídka s jiným významem slova cenina, než jsme zvyklí. Běžné a srozumitelné je toto slovo vlastně jen jako termín: poštovními ceninami rozumíme ‚poštovní známky, poštovní celiny nebo poštovní vzorce‘ (Slovník spisovného jazyka českého);[1] v peněžnictví pak označuje cenina ‚prodejný, přísně zúčtovatelný tiskopis‘ (SSJČ). Ale v tisku i beletrii čteme někdy slovo cenina ve významu, který naše lexikografické příručky nezaznamenávají. Tak se v tisku dočítáme o tom, že režiséři objevili (v místních muzeích) řadu ojedinělých cenin (např. film o historii města). Jiná zpráva sděluje, že kdosi zakopal v nějaké skrýši skvosty, klenoty, peníze a jiné ceniny. Do této souvislosti patří zřejmě i doklad z beletrie: „(v době válečného nebezpečí) někteří zámožní lidé poslali ceniny a rodiny pro jistotu z Prahy“ (F. Rachlík, Komedie, 1954). Ve všech těchto případech má slovo cenina význam ‚věc mající velkou cenu, cennost‘. Jde tedy o význam širší, obecnější, než jsou výše uvedené specializované významy terminologické. Naskýtá se otázka, jak si máme tento jev vysvětlit.

Máme-li se pokusit o odpověď, je třeba si všimnout širších souvislostí našeho slova. Slovo cenina má historii poměrně krátkou.[2] Pokud jde o slovotvorný typ, není ovšem v našem jazyce nijak osamoceno. A můžeme hned říci, že podobný širší, obecnější význam jako cenina v několika výše citovaných dokladech mají také jiná slova stejně nebo obdobně tvořená. Přihlédneme-li nejprve jen k jménům na -ina, která lze považovat (podobně jako slovo cenina) za odvozená od přídavných jmen vztahových na -ný, můžeme uvést hned několik příkladů s významem hodně obecným: mátožina ‚něco mátožného‘, nicotina ‚bezcenná, nicotná věc‘, potvořina ‚něco potvorného‘ (Durych). První dvě z těchto slov označuje SSJČ jako řidčeji se vyskytující, třetí slovo je podle Příručního slovníku zcela řídké, neobvyklé. Ale k typu cenina patří i jména, jejichž slovotvorným základem jsou přídavná jména prvotní, nebo jejichž slovotvorný základ není dost zřetelný. Podstatná jména širokého obecného významu jsou zde poměrně hojná: tekutina ‚tekutá látka‘, spodina ‚spodní, dolení část něčeho‘, sladina ‚něco sladkého, sladkost‘, chlupatina ‚chlupatá věc, chlupatý tvor‘, kašovina ‚kašovitá hmota‘, klikatina ‚něco klikatého‘, hořlavina ‚látka snadno zápalná nebo dobře hořící‘, trouchnivina ‚něco trouchnivějícího‘, tiskovina ‚každá věc nebo dílo rozmnožené tiskem‘ apod. Nejbližší paralelou k typu cenina jsou především ty případy, kde vedle širšího obecného významu je u téhož slova doložen také specializovaný význam terminologický. Tak je tomu u slova kyselina, které vedle (řidšího) významu ‚něco kyselého‘ má i terminologický význam chemický (‚sloučenina reagující v roztoku kysele a tvořící se zásadami soli‘); podobně slovo kašovina má vedle běžného významu i odborný význam v lékařství (souhrnný název pro ‚léčivé bahno, slatinu a rašelinu‘), podstatné jméno tiskovina je termínem v poštovnictví (‚druh poštovní zásilky za sníženou sazbu‘), sladina v pivovarnictví (‚sladový extrakt‘) apod.

Právě tyto skutečnosti u četných slov téhož slovotvorného typu, totiž častý široký obecný význam, nezřídka se vyskytující společně s významem terminologickým, vedly patrně k tomu, že se u slova cenina objevuje nový význam širší a obecnější než dosavadní významy terminologické. Tento nový význam není ovšem dost obvyklý a ustálený a není asi ani naléhavě nutný. Tentýž význam, zcela vžitý a běžný, má totiž slovo cennost (‚věc mající velkou cenu, zejména peněžní‘). Vznik širšího významu slova cenina je však v daném slovotvorném typu jevem systémovým.

Naše řeč 3, ročník 47/1963

Předchozí K. Sochor: Pásákář

Následující M. Knappová: Vaším úkolem je provádět technické výpočty, nebo provádění technických výpočtů?