Novák

[Drobnosti]

Prof. Arnošt Kraus dodává k naší zprávě o článku prof. Zubatého vykládajícím původ příjmení Novák, že se jménem novák označoval nový krejcar rak. měny na rozdíl od starého krejcaru dobráka, jichž 60 mívala zlatka rak. měny. V tomto významu se slovo novák vyskytuje i v novější literatuře, na př. u Ig. Herrmanna: Jen počet krejcarů, kterých se mu (tulákovi) nedostává, aby si opatřil přístřeší, se mění. Jsou to někdy čtyři nováky, někdy tři, jindy dokonce jen dva. (Burlesky 15, vyd. r. 1913; po prvé otištěno v březnu 1897 v Nár. listech.) — K tomu možno ještě poznamenati, že v nedávné době předválečné se říkávalo krejcaru novej. Jako kluci jsme kupovávali sladké dřevo a jiné pochybné lahůdky za krejcar nebo »za dva nový«. Je vidět z toho, že se označení krejcaru jako nového udrželo ještě i v dobách, kdy dávno už nebyl penízem novým. Naše generace na př. už starých dobráků ani neznala, ale jména novej (místo novák) užívala tak, jak je zdědila od generace starší, třebas nevěděla, jaký je jeho vlastní smysl. Je to nedávný a proto úplně jistý doklad o životě slov a svědectví o klesání původního významu pregnantního v pouhé zmechanisované pojmenování. — K referátu samému ještě poznamenáváme, že se jméno novák jako obecné apelativum udrželo velmi dlouho. Prof. Získal nás upozornil, že ho tak užívá ještě roku 1780 Jiljí Chládek ve spise Počátkové opatrnosti pastýřské, na př.: Ano v některých zbořích (= sborech) západních dávalo se také novákům mléko a med k vyznamenání toho, že nyní jakožto znovu zrození nevinnosti také nemluvňátek, jichžto pokrm bývá mléko a med, následovati mají 2, 9 (nováci = nově pokřtění). — Což se ale vojáků, invalidů, poddaných, tuláků, lidí cizího náboženství a nováků etc. týče, viz Vern. de an. 1741, § 5, …že nemá se díti (sňatek jejich) po jídle, ale ráno s mší svatou (t. j. lidí nově přišlých).

Naše řeč 6, ročník 15/1931

Předchozí Nicaragua

Následující Pažlutný, pažloutný