Přinese současná diskuse o rovnosti odměňování změny v evropské legislativě?

Přinese současná diskuse o rovnosti odměňování změny v evropské legislativě? / Lenka Formánková

Jedním ze symbolů nerovného postavení žen na trhu práce je „gender pay gap,“ jinými slovy genderové nerovnosti v odměňování. Změnit pohled na tuto nepsanou normu se snaží kampaň za rovnost v odměňování žen a mužů iniciovaná ze strany Evropské komise. Součástí této iniciativy byl i expertní seminář, který se konal 19. března 2009 v Bruselu. Hlavním tématem akce bylo hodnocení efektivity současného právního rámce rovnosti odměňování na úrovni EU. Úvodního slova se ujal eurokomisař Vladimír Špidla, který zdůraznil rostoucí význam prosazování férového zacházení k zaměstnancům a zaměstnankyním v době ekonomické krize.
Organizátoři a organizátorky semináře prezentovali výsledky odborné studie o platových nerovnostech v Evropě a vybraných mimoevropských zemích. Poté byla otevřena odborná diskuse nad současnou směrnicí prosazující stejnou odměnu za stejnou práci či práci stejné hodnoty a možnostmi její změny. Studie realizovaná v rámci Evropského evaluačního konsorcia (European Evaluation Consortium) za rok 2007 přinesla tato zjištění:
Přesto, že ve většině členských států Evropské unie byla přijata legislativní opatření upravující rovnost odměňování, platové nerovnosti se vyrovnávají jen pozvolna. Důvody přetrvávajících rozdílů jsou podle autorů a autorek studie poměrně dobře známy. Vyplývají z horizontální a vertikální segregace na trhu práce, z rozdílů v míře ekonomické aktivity žen a mužů a z genderových rozdílů ve využívání zkrácených úvazků.
Politik na potírání mzdových rozdílů nalezneme ve státech Evropské unie celou řadu, vedle antidiskriminační legislativy a politiky rovných příležitostí na trhu práce jsou to různé afirmativní akce nebo politiky zaměřené na pomoc při kombinaci práce a rodinných povinností. Podle autorů a autorek studie však nebyla nalezena taková kombinace opatření, která by fungovala a byla přijatelná ve všech evropských státech.
Jaké jsou tedy podle zjištění autorů studie hlavní důvody pro nedostatečnou efektivitu výše uvedených opatření?
Podle expertů a expertek sice představuje Evropská komise zásadního aktéra při prosazování platové rovnosti, nástroje jejího prosazování však nejsou dostatečné. Například zásady rovného odměňování nejsou explicitně vymezeny jako součást Lisabonské strategie. Stejná odměna za práci stejné hodnoty je sice součástí Evropské strategie zaměstnanosti, jen stěží ale představuje nejvyšší prioritu, zvláště ve srovnání s politikami na pracovním trhu, efektivitou a celkovou konkurenceschopností.
Vývoj v rovnosti odměňování je sice explicitně uveden v každoročních národních hodnotících zprávách, chybí však průběžný monitoring platů a účinné sankční nástroje.
Na národní úrovni často chybí účinná praxe naplňování zásad rovného odměňování. Adekvátní legislativa je sice podmínkou pro rovnost v odměňování žen a mužů musí však být efektivně implementována za pomoci silné infrastruktury orgánů pro rovné zacházení, účinným kolektivním vyjednáváním a důsledným postupem soudů v prokazatelných případech diskriminace.
O jakých příkladech dobré praxe a možnostech zlepšení se v rámci semináře diskutovalo? V oblasti legislativy bylo navrženo například rozšíření definice diskriminace, kde by se více upozorňovalo na případy nepřímé diskriminace a činilo ji méně akceptovatelnou. Práci neziskových a odborových organizací zastupujících individuální případy u soudu by usnadnilo zavedení institutu přesunu důkazního břemene. Jak již bylo řečeno, legislativní úprava není zárukou platové rovnosti. Odborníci a odbornice proto doporučují zaměřit se na strukturální faktory genderových nerovností na trhu práce. Zásadní význam mají politiky a opatření na podporu genderové rovnosti, jakými jsou rodičovská dovolená, vyváženější podpora zajištění rovného vstupu do manažerských pozic, zavádění plánů rovnosti, hodnocení platů podle profesních skupin a podobně. Dalším krokem je plošný monitoring platové politiky u zaměstnavatelů navázaný na efektivnější systém sankcí. Důležité je také zvyšování povědomí veřejnosti pomocí komunikačních kampaní a osvětových aktivit zaměřených na rovnost v odměňování.
Co říci závěrem? Expertní setkání ukázalo, jak složitý a komplexní problém nerovné odměňování mužů a žen (anglicky „gender pay gap“) představuje a jak úzce souvisí s přetrvávajícím genderovým zatížením veřejného i soukromého života. Kvalitní legislativa je pouze jedním z mnoha faktorů ovlivňujících tuto problematiku. Při potírání genderových rozdílů v platech je proto důležité zaměřit se na komplexní řešení strukturálních nerovností a genderově podmíněné diskriminace ve společnosti. Zda skutečně dojde ke změně evropské legislativy v oblasti nerovného odměňování mužů a žen, bude jasnější během první poloviny roku 2010.