|
|
Close Help | ||||||||||||||
Seznam cévnatých rostlin květeny ČR představuje synonymizovaný soupis druhů a poddruhů květeny ČR. Byl sestaven během přípravy Klíče ke květeně České republiky a v zásadě z tohoto díla vychází. Je stále doplňován o nově nalézané druhy a upřesňován, aby mohl být zdrojem stability českého jmenosloví a současně poskytoval možnost užívat správná vědecká jména. Bude základem pro další vydání Klíče.
Seznam zahrnuje všechny původní, zdomácnělé, zavlékané, zplaňující a častěji pěstované druhy. Vedle platných latinských a českých jmen jsou uvedena běžnější synonyma; důsledně jsou přitom uváděna jména užitá v doposud vyšlých svazcích Květeny České (socialistické) republiky (Hejný & Slavík 1988, 1990, 1992; Slavík 1995, 1997, 2000) a v Nové květeně ČSSR (Dostál 1989). Taxonomické pojetí, nomenklatura i české jmenosloví vycházejí z Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Při sestavování seznamu byly provedeny pouze některé drobné úpravy, zásadnější změny jsou pouze v rodu Taraxacum (doplnění druhů), menší změny se týkají rodu Hieracium. Zkratky autorů jmen byly sjednoceny podle práce Brummit & Powel 1992: Authors of plant names, Kew.
Seznam je určen nejen odborníkům v nejrůznějších botanických oborech, ale i pracovníkům v ochraně přírody, zemědělství, lesnictví atd. Věříme, že bude využíván především k rychlé orientaci v doposud značné diverzitě naší květeny.
FLDOK: Databáze cévnatých rostlin na území České republiky
Botanický ústav AV ČR shromažďuje od nejranějších dob své činnosti základní údaje o výskytu cévnatých rostlin na území České republiky. Tento thesaurus publikovaných floristických nálezů je od roku 1992 doplňován do relační databáze FLDOK (Floristická Dokumentace); jednotlivé vstupy jsou doplněné o další údaje (např. fytogeografické zařazení, čtverce středoevropského mapování). Tato elektronická část thesauru má sice stále původní charakter interní pracovní pomůcky, nicméně v odůvodněných případech jsou z ní poskytována data i odborníkům mimo Botanický ústav. V současnosti není databáze přímo dostupná z Internetu, data je nutno vyžádat u správce databáze (J. Štěpánek). V současnosti počet údajů dosahuje 1 020 000. Cílem je data zpřístupnit a současně umožnit dalším uživatelům doplňovat data. Pro orientaci, jaká část botanické literatury je do FLDOKu excerpována podáváme zde přehled excerpovaných časopisů a úplný přehled excerpovaných prací.
Botanický ústav je národním garantem sestavování kompletní botanické bibliografie, která má kontinuitu od počátku botanické publikační činnosti dodnes (v posledních 10 letech v podobě relační databáze LICIT s vazbou na klíčová slova).
Databáze flóry Ladáku (Ladakh, severozápadní Indie)
Tato databáze obsahuje 40 000 terénních floristických záznamů pořízených v letech 1997 až 2003, 15 000 údajů z literatury a 38 000 údajů z herbářů. Vznikla ve spolupráci s Univerzitou v Göttingen (Německo) a představuje unikátní soubor dat z této velehorské oblasti.
CLO-PLA: Databáze klonálního růstu rostlin střední Evropy
Databáze CLO-PLA (CLOnal PLAnts) byla původně omezena na střední Evropu, ale v poslední době byly zahrnuty díky podpoře grantu Evropské unie LEDA také druhy severní a západní Evropy. V tomto projektu jsou pracovníci odd. funkční ekologie zodpovědní za vegetativní vlastnosti rostlin. Srovnávací studie s velkými soubory dat, které jsme v minulosti realizovali, ověřily užitečnost databáze pro takový typ studií. V současné době je k dispozici třetí verze databáze CLO-PLA3.
Databáze CLO-PLA3 obsahuje data o vegetativním růstu, která jsou relevantní pro klonalitu a vegetativní regeneraci pro všechny (nejen pro klonální) druhy rostlin Evropy bez Mediteránu. Databáze je uspořádána jako sada tabulek, každá tabulka je založena na datech z jednoho literárního zdroje nebo na vlastním studiu rostlin jednoho druhu na jedné lokalitě. Jedná se vlastně o interpretaci literárního popisu, obrázku nebo vlastní studie podle standardního protokolu. Celkový počet tabulek v databázi je 7086, z čehož 5818 tabulek se týká 2147 druhů české flóry. Orgány klonálního růstu jsou klasifikovány do 17 typů, maximálně jsou uvedeny 4 pro jeden druh v jedné tabulce. Ostatní vlastnosti klonálního růstu jsou role orgánu klonálního růstu v životě rostliny, cyklicita prýtu, vytrvávání spojení mezi rametami, počet dceřinných prýtů vytvořených mateřským prýtem za jeden rok, boční šíření za rok, typ větvení, odnožování u travin, umístění kořenů podél orgánu klonálního růstu, rozložení listů podél stonku, velikost dceřinného prýtu ve srovnání s mateřským prýtem, načasování růstu orgánu klonálního růstu v ontogenezi rostliny, překryv generací prýtů. Vlastnosti banky pupenů jsou vertikální distribuce pupenů vzhledem k povrchu půdy, počet pupenů na prýt a sezónalita. Vlastnosti celé rostliny zahrnují persistenci hlavního kořene, typ reprodukce, zásobní orgán, věk prvního kvetení a délku života genety. Tyto vlastnosti rostlin byly vybrány jako důležité pro vytrvávání rostlin na lokalitě nebo jejich regeneraci po narušení a mohou být využity k předpovědím o vývoji vegetace na různé typy zásahů, k hodnocení invazního potenciálu druhů nebo k hodnocení ryzik ohrožení vzácných rostlin. Databáze se částečně překrývá s obsahem a zaměřením databáze LEDA (databáze vlastností rostlin severozápadní Evropy), v rámci níž jsme zodpovědní za vlastnosti týkající se klonálního růstu a vegetativní regenerace.
CYANODB: Databáze cyanobakterií
Taxonomická databáze cyanobakterií je založena na práci Komárek (1992) a zahrnuje a kompiluje data dalších vědců (např. Geitler, Bourrelly, Desikachary, Drouet, Kondrateva), včetně nejnovějších publikovaných studií. Cílem databáze je poskytnout co nejúplnější informace o cyanobakteriích zájemcům z široké veřejnosti, vědecké komunity a dalším organizacím.
Databáze je moderně koncipována jako webová aplikace s přístupem a vyhledáváním dostupným pro odbornou veřejnost. Integruje veškeré činnosti spojené s kurátorskou činností a současně umožňuje zahrnutí dalších dat (digitální obrazy herbářových položek, odděleně držené části rostlin (např. šišky), chromosomové počty atd. V příštím období bude herbář PRA v této databázi zadokumentován.
Databáze a profesionální dokumentace hodnotného herbářového materiálu v českých herbářových sbírkách
Hypermoderní systém digitalizace sbírkových předmětů (herbářových položek či preparovaných částí rostlin), je propojen s tvorbou virtuálních sbírek a navazující databáze. Dokumentace v první fázi zahrnuje nejcennější (typové) kolekce tropických rostlin v českých herbářích (hlavně T. Haenke, K. B. Presl a K. Domin). Další fází je dokumentace rostlin popsaných z Evropy a Středozemí. V rámci této koncepce tak dochází k faktické informační i studijní integraci materiálu z různých institucí, k zabezpečení a zpřístupnění nejvýznamnějších položek herbářů, s iniciační a koordinační rolí Botanického ústavu.
Databáze zavlečených rostlin České republiky
Tato databáze obsahuje údaje o způsobu šíření, fytogeografii a biologii invazních druhů a odkazy na primární zdroje dat. Databáze je průběžně doplňována novými údaji o postupujících invazích a nových invazních druzích.
DAISIE: databáze invazních rostlin a živočichů Evropy
Pracovníci oddělení ekologie invazí se v letech 2005–2008 v rámci projektu 6. rámcového programu DAISIE podíleli na vybudování celoevropské databáze invazních rostlin a živočichů, která obsahuje údaje o nepůvodních druzích rostlin, bezobratlých živočichů a obratlovců v suchozemském i vodním prostředí z více než 50 regionů Evropy.
Databáze trvalých vegetačních ploch
Agentura ochrany přírody a krajiny založila databázi trvalých vegetačních ploch. Její udržování je nyní pod dohledem BÚ, kde je rozsáhlá zkušenost s opakovanými sledováními na trvalých plochách. Náklady na udržování i spravovaná data budou sdílena oběma institucemi. Vegetační snímky pracovníků BÚ, na základě dohody předávané do národní geobotanické databáze na MU v Brně (na bázi systému Turboveg), představují významnou část této databáze.
Tato databáze zahrnujíce základní biologické vlastnosti, výskyt na stanovištích EUNIS a rozšíření pro všechny druhy české květeny.
