Peněžiti

[Hovorna]

Z téhož pramene se dovídáme, že se na Klatovsku říká peněžiti se ve smysle »vydávati se z peněz«; »nepeněž se« radívají někomu, kdo mnoho najednou kupuje nebo dává mnoho darů. Totéž slovo s týmže významem má již Kott 7, 217 od Nové Kdyně (Regál): »zbytečně se peněžíte«. Zdá se, že zde máme viděti doklad věci, o níž jsme vykládali III, 152. »Vypeněžiť někoho« znamená na Ostravsku »zbaviti, vyčerpati z peněz«; říká se tam »trh mě docela vypeněžil« (Tkáč u Kotta 4, 1030, Bartoš, Dial. slovn. 504). Význam vyčerpávání má základ v předložce, která sloveso ovšem zároveň činí dokonavým; jazyk, potřebuje-li slovesa nedokonavého, utvoří si je vypuštěním předložky, a peněžiti pak má týž vid, který by měl tvar vypeněžovati.

Podobně snad si pomohl jazyk i při jiné složenině téhož slovesa. »Zpeněžiti něco« znamená »obrátiti v peníze« (Jungmann má staré doklady; v listině z r. 1388 čteme ve Výboru 1, 1019 »Petr praví, ež je to [zboží] zpeněžil i prodal«, podobné doklady jsou v Chelčického Síti 197a, v Arch. č. 28, 171 z r. 1463, t. 18, 407 asi z r. 1479); o papeži píše Chelčický v Síti 36a, že »mše a jiné svátosti peněží cenú trhovú«, rčení »víno šenkovati a peněžiti« má Kott, Přísp. 1, 275. Z pamětí městečka Napajedel má Kott 7, 217 od Praska doklad podobný s jinou vazbou: »aby s nimi (poddaní s grunty) peněžiti mohli« (= prováděti peněžní obchody, prodávati je). V nové době asi vzniklo »peněžiti se srážkou« (eskomptovati, diskontovati Kott 2, 526; 7, 217).

Slovesa odvozená ode jmen mívají nezřídka nestejné významy, podle toho, v jakém postavení může býti pojem jména v základní představě. Robiti znamenalo v starší době »učiniti robem, poddaným sluhou (odtud naše podrobiti) i »býti robem, pracovati jako rob« (odtud pak na našem východě i robiť = dělati něco).

Naše řeč 6-7, ročník 4/1920

Předchozí Páč

Následující Plnicí pero