Klapati

[Hovorna]

(F. Z.) Že by toto slovo musilo býti původu něm. (klappen), nevěříme; slova napodobící zvuk mívají docela přirozeně znění v rozl. jazycích stejné nebo podobné, aniž třeba hned věřiti, že se přenášela z jednoho jazyka do druhého. Pod. slova domácí jsou klepati, klopati, na Moravě klupati (tato slova v nářečích lišících dvoje l mají ľ měkké); klepati i klapati (s jemným rozdílem významovým) jsou slova i v st. češt. známá. Germanismus je ovšem rčení »klape to« (t. shoduje se, je v náležitém pořádku a p.); to není nic než něm. es klappt (již u Luthera, asi od zvuku strojových částí správně do sebe zapadajících). České lidové rčení téhož významu je »hraje to«; je to rčení lidové mluvy, ale něm. »es klappt« nezní o nic vznešeněji.

Naše řeč 7, ročník 6/1922

Předchozí Kabřinec

Následující Kubín