Nejvyšší soud

[Hovorna]

(J. M.) O psaní názvů jako nejvyšší soud, státní soud, nejvyšší správní soud a p. psali jsme v NŘ. 10, 255 a zvl. 8, 318 v tom smyslu, že není příčiny, proč by se tyto výrazy měly podle zásad našeho dnešního pravopisu psáti s počátečním písmenem velkým. Ve výraze Česká akademie věd a umění (krátce Akademie) není analogie a tedy ani ospravedlnění pro psaní Nejvyšší soud. Úřední Pravidla českého pravopisu, vypočítávajíce případy, která jména (složená i prostá) píší se velkým písmenem, poznamenávají v odstavci, do nehož by náleželo poučení v našem připadě, že se s velkým písmenem počátečním píší názvy spolků a společností. Česká akademie je společnost, proto se píše takto; ale nejvyšší soud ani státní soud ani nejvyšší správní soud nejsou ani spolek ani společnost; a proto je podle Pravidel s velkým písmenem psáti netřeba. Důvod tohoto různého psaní záleží v tom, že Česká akademie je jméno (vlastní), nejvyšší soud je název (apelativum). Společnost lidí, která utvořila Českou akademii, toto jméno si dala; mohla si dáti i jiné jméno, neboť na př. Král. česká společnost nauk, anglická Royal Society, francouzský Institut jsou instituce téhož rázu jako Česká akademie a naopak zase Académie française je jiného rázu než Akademie naše atd. Naproti tomu nejvyšší soud není jméno, nýbrž název plynoucí z funkce, neboť je to skutečně soud, který soudí, a skutečně nejvyšší — právě tak jako obecná škola je škola, a to obecná — ne jméno přijaté a podle vůle členů této instituce vybrané. Kdy by se mohl nejvyšší soud psáti s velkým písmenem na začátku, vyložili jsme právě v NŘ. 8, 318. Ostatně hlavní důvod pro psaní nejvyšší soud, nejvyšší správní soud a p. je ten, že se tak vždycky psávalo. Stačí pohlédnouti do kteréhokoli z našich naučných slovníků, Riegrova nebo Ottova, do slovníka Kottova a j. a možno se o tom přesvědčiti. A pravopis, jak jsme již několikráte pověděli, je věcí tradice a konvence. Chce-li některý úřad psáti proti Pravidlům, která tu psaní velkého písmene nezavádějí, Nejvyšší soud, nelze mu v tom brániti, ale vydává se tím arci v nebezpečenství výtky, že nepíše pravopisně, jako ten, kdo napíše Pražský magistrát a p. Nechybíme asi daleko od pravdy, vyslovíme-li domněnku, že se našim úřadům lépe líbí psaní Nejvyšší soud proto, že ve psaní nejvyšší soud, nejvyšší správní soud, státní soud vidí snad jakési snížení prestiže.

Naše řeč 4, ročník 11/1927

Předchozí Kultura

Následující Provoz