O titulu
Kontakt
Redakční rada
Texty
Prodej, distribuce, objednávka
 
 
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001
Petr Sunega, Daniel Čermák, Zdenka Vajdová
Problematika drah bydlení je v zahraniční literatuře často diskutovanou otázkou řady výzkumů v oblasti bydlení. Předložená studie představuje první ucelenější publikaci v ČR věnovanou právě tomuto tématu. Čtenáři mají možnost seznámit se se základními pojmy z této oblasti a s výsledky prací některých výzkumníků. Analytická část je založena na sledování historie bydlení českých občanů - respondentů výzkumu Postoje k bydlení v ČR 2001 mezi roky 1960 - 2001. Komparace chování respondentů různých věkových kategorií z věkové kohorty 14 - 24 let dovolila zformulovat hypotézu o homogenitě počátků drah bydlení osob, kterým bylo v době realizace výzkumu více než 25 let. Současně bylo možno pozorovat jisté náznaky specifického chování respondentů nejmladší věkové kategorie. S využitím metody logistické regrese byly pro respondenty jednotlivých věkových kategorií určité věkové kohorty porovnávány šance, že se v minulosti stěhovali, při znalosti některých okolností charakterizujících počátek jejich dráhy bydlení. Analýza preferované spotřeby bydlení ukázala, že ačkoliv jsou s relativní velikostí svého bytu v průměru nejméně spokojeni respondenti nejmladší věkové kategorie, "nadměrnou" spotřebu bydlení by upřednostňovali zejména respondenti vyššího věku. Vytvoření typologie drah bydlení v ČR předcházela redukce množiny všech pozorovaných typů drah bydlení do podmnožiny sedmi nejfrekventovanějších typů. Následně byli s využitím metody loglineární analýzy identifikováni typičtí respondenti, kteří se po těchto drahách pohybovali. Nejvhodnějšími kritérii pro určení takových respondentů se ukázal být jejich věk a příjem domácnosti, jejímiž jsou členy.


Shrnutí

V analytické části textu byla hledána odpověď na otázku, nakolik jsou počátky drah bydlení mladých lidí (věková kohorta 14 - 24 let) v období let 1960 - 2001 homogenní. Jinými slovy, zda se v tomto období významně nemění věk jednotlivců, ve kterém se poprvé stěhují/mění své uživatelské postavení z důvodů osamostatnění se od rodičů nebo založení manželství, rodiny. Dosažené výsledky v zásadě potvrdily výchozí hypotézu, že homogenita počátků drah bydlení v období 1960 - 1995 je vysoká; toto tvrzení platí zejména mezi respondenty staršími 25 let. Průměrný věk, ve kterém opustili svou původní rodinu, činil pro tuto skupinu respondentů dvacet a půl roku; rovněž jim dostupné způsoby získání nového obydlí si byly velmi podobné. Chování mladých lidí z věkové skupiny 18 - 24 let při opouštění původní rodiny a při hledání samostatného obydlí naznačuje, že zhruba od poloviny 90. let mohlo dojít k diferenciaci počátků drah bydlení. I další faktory, jako důvod první změny uživatelského postavení a způsob získání nového obydlí, zdá se, potvrzují tuto hypotézu. Vysvětlení diferenciace počátků drah bydlení od poloviny 90. let, je nutno hledat v celospolečenských změnách zahájených po roce 1989. Výše uvedené tvrzení o diferenciaci v chování nejmladší věkové skupiny respondentů by mělo být v dalších studiích ověřeno formou podrobnějších analýz pracujících s užšími věkovými kohortami.
S využitím logistické regrese byly následně porovnávány šance respondentů na první, druhou a třetí změnu uživatelského postavení s ohledem na výchozí bytové podmínky před těmito změnami. Analýzy byly prováděny zejména pro věkové kohorty 14 - 24 let a 25 - 34 let. Jinými slovy, v rámci příslušných analýz byla sledována jen ta stěhování (změny uživatelského postavení), které všechny věkové kategorie respondentů (podle věku v roce 2001) realizovaly v určeném věkovém rozpětí (např. 14 - 24 let). Získané výsledky pak byly porovnávány mezi věkovými kategoriemi respondentů určenými podle jejich skutečného věku v roce 2001. I v rámci věkové kohorty 14 - 24 let se ukázal věk respondenta jako významný faktor pozitivním způsobem ovlivňující šanci, že respondent v daném věkovém rozmezí zaznamenal alespoň jedno stěhování (či změnu uživatelského postavení). Dále bylo prokázáno, že ženy z věkové kohorty 18 - 24 let zahajují svou dráhu bydlení dříve než muži, avšak toto tvrzení platí pouze pro obě nejmladší věkové kategorie respondentů (tj. respondenty, kteří v roce 2001 nepřesáhli věk 34 let). Naopak častěji než ženy z věkové kohorty 25 - 34 let realizovali druhou změnu uživatelského postavení muži z téže věkové kohorty. Významně vyšší šanci stěhování (či změny uživatelského postavení) vykazovali při všech hodnocených změnách obydlí respondenti s následujícími typy právního vztahu k domu/bytu: člen domácnosti nájemníka ve služebním bytě, nájemník ve služebním bytě, člen domácnosti nájemníka v obecním/státním bytě. Geografická poloha a velikost obce, v níž se nacházelo respondentovo předcházející bydliště, se neukázala být významným hlediskem ovlivňujícím šanci následné změny obydlí. Ukázalo se rovněž, že čím později (ve vyšším věku) lidé realizovali první (druhou) změnu obydlí, tím nižší byla šance, že se stěhovali podruhé (potřetí). Převažujícím důvodem prvního a druhého stěhování (změny uživatelského postavení) respondentů z věkové kohorty 18 - 24 let bylo přání založit manželství, rodinu, přičemž zejména při prvním stěhování klesala u osob mladších 34 let četnost tohoto důvodu na úkor přání bydlet samostatně, osamostatnit se od rodičů. Teprve v rámci věkové kohorty 25 - 34 let začíná být převažujícím důvodem druhého stěhování důvod nazvaný rozvod, oddělení, úmrtí (pro věkové kategorie 25 - 34 a 35 - 44 let), resp. nové zaměstnání, přiblížení se místu práce (věková kategorie 45 - 54 let). Z analýz sledujících migraci respondentů mezi různými velikostními kategoriemi obcí vyplynulo, že zejména první krok na dráze bydlení bývá častěji spojen se změnou geografické polohy a velikosti obce (bez významnějších rozdílů mezi jednotlivými věkovými kohortami). Při prvním stěhování se rovněž většina respondentů z těch, kteří změnili velikost obce, přesunula do obce s větším počtem obyvatel. Při druhém a třetím stěhování už takových respondentů byla menšina.
Z porovnání subjektivního hodnocení přesunů mezi jednotlivými obydlími dotazovanými osobami s hodnocením těchto přesunů na základě přechodů mezi různými právními formami užívání domu/bytu se ukázalo, že zlepšení (zhoršení) právního vztahu k domu/bytu v řadě případů nemusí znamenat zlepšení (zhoršení) bytových podmínek z pohledu respondenta. Důvodem je bezpochyby fakt, že právní důvod užívání domu/bytu představuje jen jeden z celé škály faktorů ovlivňujících spokojenost se změnou obydlí.
Při zkoumání preferované spotřeby bydlení bylo zjištěno, že skupinu nejméně spokojenou s relativní velikostí (vzhledem k počtu členů domácnosti) domu/bytu v němž žijí, tvoří zejména příslušníci nejmladší věkové kategorie respondentů. Mezi osobami, které nejsou spokojeny s velikostí svého současného obydlí a přály by si žít v domě či bytě s počtem místností převyšujícím počet členů jejich domácnosti alespoň o jednu, však najdeme bezmála dvojnásobný podíl respondentů starších 55 let vzhledem k podílu respondentů z nejmladší věkové kategorie (mladších 24 let). Podrobnější analýza ukázala, že vyšší spotřebu bydlení by upřednostňovaly zejména osoby mužského pohlaví s vysokoškolským vzděláním, které dnes žijí v takových typech zástavby, které jsou obvykle spojeny s komfortem většího obytného prostoru (např. rodinný dům, samostatný dům na venkově atd.).
Hodnocení zamýšlených budoucích stěhování respondentů v časovém horizontu tří let po roce konání výzkumu přineslo očekávané výsledky v tom smyslu, že záměr změnit bydliště vyjadřovaly zejména osoby nejmladších věkových kategorií, přičemž převládajícími důvody tohoto kroku bylo přání založit manželství, rodinu a přání osamostatnit se od rodičů. Větší šanci budoucího stěhování dále vykazovali respondenti z domácností s vyššími příjmy, které své současné bydlení nepovažují za ideální a pociťují relativní nedostatek životního prostoru.
Vytvoření typologie drah bydlení a odpovídající přiřazení respondentů specifickým typům drah bydlení bylo realizováno v několika krocích. Nejprve byla provedena redukce různých právních forem držení bytu do čtyř základních typů bydlení: ve vlastním, v nájemním, družstevním a ostatní. Tyto typy bydlení byly využity k zachycení drah bydlení jednotlivých respondentů. Jelikož se respondenti pohybovali po neúnosně velkém počtu drah bydlení, přistoupilo se k vytvoření typologie drah bydlení. Typy drah bydlení musely zahrnovat všechny existující dráhy bydlení, jež respondenti vykonali, a zároveň se nesměly navzájem překrývat. Vzniklo následujících sedm typů drah bydlení: stále ve vlastním, stále v nájemním, v nájemním i družstevním, oscilující, vzestupná, sestupná a ostatní. V dalším kroku bylo přistoupeno k identifikaci respondentů konajících jednotlivé typy drah bydlení. Byli roztříděni podle následujících ukazatelů: věku, rodinného stavu, pohlaví, vzdělání, politické orientace (samozařazení na škále levice-pravice) a příjmu své domácnosti. Tyto ukazatele byly zkoumány v závislosti na typech drah bydlení. Jakožto naprosto nevhodné pro identifikaci respondentů se ukázaly tyto ukazatele: pohlaví a politická orientace. Jako nejvhodnější ukazatele pro rozlišení respondentů konajících jeden z vymezených typů drah bydlení byly vybrány věk respondenta a příjem domácnosti, již obývá. Z jejich analýzy vyplývá, že s příjmem stoupá zejména podíl respondentů, kteří absolvovali dráhy vzestupné a oscilující. Naopak klesá podíl lidí, kteří se pohybovali po drahách stále v nájemním a sestupných. V mládí je bez ohledu na příjem vždy nižší podíl absolventů drah oscilujících.

Klíčová slova

dráhy bydlení, typy drah bydlení, typologie drah bydlení, životní cyklus, životní dráha, spotřeba bydlení, postoje k bydlení, historie stěhování, zamýšlená mobilita, uživatelské postavení, právní důvod užívání domu/bytu, věková kohorta, věková kategorie, loglineární analýza, logistická analýza.
Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 1. část, s. 1-50
Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 2. část, s. 51-98
 
2009:6 Aplikace principů partnerství a participace v prostředí malých měst České republiky
2009:5 Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání
2009:4 Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz
2009:3 Problémové čtvrti ve městě a politiky k jejich regeneraci – případová studie Prahy
2009:2 Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí. Výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008 - Náboženství
2009:1 První volby do Senátu. Analýza voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání
2007:8 Politické důsledky suburbanizace
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové)
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie
2005:03 Regionální elity 2004
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace
2002:12 Skupinové mentality
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity?
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie
2002:07 Region a politika
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002)
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie?
2001:06 ISSP - Životní prostředí
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999
2000:05 Stranická identifikace v České republice
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s.
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I.
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici
1999:03 Známosti osobností lokální politiky
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996)
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results
1996:09 Národní identita
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny
1995:04 Women, Work and Society
1995:03 Trh práce a jeho potenciál
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku)
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0
1991:08 Nultá podnikatelská generace
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy
1991:02 K postavení žen v československé společnosti
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution
1990:02 Ženy a volby '90
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO)
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands
 
 
Právní ujednání  Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Copyright © 2002 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, e-mail: socmail@soc.cas.cz