Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života

Radka Dudová (ed.), Šárka Hastrmanová, Hana Hašková, Hana Maříková, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová

Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života. Na jedné straně dochází k zásadním proměnám pracovního trhu: zvyšuje se tlak na časovou intenzitu práce spojenou s dlouhodobou celodenní nepřítomností v domově, zvyšuje se stresovost či fyzická náročnost některých typů práce, negativní flexibilita práce nutí zaměstnance přizpůsobovat se takřka „na poslední chvíli“ požadavkům práce a zaměstnavatele a konečně také stoupá nejistota práce. Mnohé z těchto transformací se projevují ve změnách soukromého a rodinného života. Aktivita žen na pracovním trhu, ústup významu instituce manželství a rozšíření nesezdaných soužití, rostoucí počet rozvodů a potažmo neúplných rodin, odkládání rodičovství a zvyšující se podíl lidí žijících bez partnera jsou nejviditelnějšími důsledky těchto změn. Publikace odpovídá na otázky po tom, jaká rizika přinášejí změny na pracovním trhu pro soukromý život individuí, zda se skutečně mění podoba rodiny v České republice a jakých skupin se tyto změny týkají či kdo je jimi nejvíce ohrožen. Zároveň si klade otázku, jakými způsoby se prolíná pracovní život a oblast soukromí a intimity a jak se s těmito vzájemnými vlivy individua vyrovnávají. Ukazuje se, že česká společnost stále vykazuje rysy společnosti přecházející od ranně moderní fáze ve společnost pozdně moderní - zatímco některé charakteristiky pozdní modernity jsou naplněny bohatě (vysoká rozvodovost, odkládání rodičovství do pozdějšího věku a růst bezdětnosti), jiné se projevují jen u určitých dílčích skupin populace (nukleární úplná rodina je stále většinou populace pokládána za ideál, mužská profesní dráha a seberealizace má jednoznačně přednost před profesní dráhou ženskou). V souhrnu nelze říci, že by integrace české společnosti byla vlivem transformací ohrožena a že by lidé toužili žít o samotě, bez vztahů. Tyto vztahy ale už pravděpodobně nikdy nebudou mít podobu tradiční rodiny, kde se děti rodí do manželství a manželství trvá celý život.

Klíčová slova

práce, pracovní trh, transformace, rodina, partnerský život, soukromý život, rodičovství, individualizace, manželství

Shrnutí

Práce „Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života“ je sociologickou analýzou proměn, které se v současné době dějí ve sféře pracovního trhu v České republice a zároveň v oblasti soukromého života české společnosti. Autorky přitom analyzují vzájemné provázanosti a ovlivňování obou sfér - pracovní a soukromé. Publikace je výstupem stejnojmenného projektu a opírá se o výsledky kvantitativního šetření zaměřeného na zkoumání souvislostí proměn pracovního trhu a soukromého života obyvatel ČR, které proběhlo v posledním čtvrtletí roku 2005 v Sociologickém ústavu AV ČR a zahrnovalo 5510 respondentů ve věku 25-54 let. Tento projekt je financován Národním programem výzkumu Moderní společnost a její proměny (MPSV ČR) v letech 2005-2008.

Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života. Jednou z oblastí, která byla těmito proměnami silně dotčena, je instituce rodiny. Aktivita žen na pracovním trhu, ústup významu instituce manželství a rozšíření nesezdaných soužití, rostoucí počet rozvodů a potažmo neúplných rodin, odkládání rodičovství a zvyšující se podíl lidí žijících bez partnera jsou nejviditelnějšími důsledky těchto změn. Soukromý život je navíc silně ovlivňován vnějšími podmínkami, ke kterým patří zejména sféra práce a pracovního trhu. Nové podmínky pracovního trhu, vyšší nároky na intenzitu a flexibilitu práce a nižší úroveň „jištění“ ze strany státu mohou představovat ohrožení dosavadních způsobů integrace společnosti a sociální soudržnosti.

První kapitola Radky Dudové a Marty Vohlídalové uvádí teoretická východiska analýzy a představuje již existující empirické poznatky bádání v této oblasti. Jedná se zejména o soudobé sociologické teorie individualizace společnosti, podle kterých je současná společnost oproti společnostem minulým stále více individualizovaná. S tím se proměňuje podoba partnerství, rodinného soužití i výchovy a rodičovství. Zároveň jsou představeny teorie zabývající se proměnami pracovního trhu a dopady, které tyto proměny mají na muže a na ženy a obecně na problematiku hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

Marta Vohlídalová s Hanou Víznerovou ve druhé kapitole ukazují, jaká je současná podoba pracovního trhu v České republice. Ačkoli stále převažuje práce zaměstnanců na plný úvazek s pevně danou a neflexibilní pracovní dobou, rostoucí část populace se začíná potýkat s novými formami a riziky organizace pracovního trhu. K nim patří zejména velký tlak na časovou intenzitu práce spojenou s dlouhodobou celodenní nepřítomností v domově, zvyšující se stresovost či fyzická náročnost některých typů práce, negativní flexibilita práce nutící zaměstnance přizpůsobovat se takřka „na poslední chvíli“ požadavkům práce a zaměstnavatele a konečně také zvyšující se nejistota práce (práce na dobu určitou, práce formou brigád, podnikatelské riziko). Tato nová rizika se týkají různých skupin populace v různé míře, přičemž nejsilněji jsou zasaženi na jedné straně pracovníci a pracovnice na pozicích s nejnižším ohodnocením a s nejnižším vzděláním, a na straně druhé pracovníci a pracovnice s vysokoškolským vzděláním na manažerských, řídicích či podnikatelských postech (i když každá z těchto skupin jiným způsobem).

Třetí kapitola Radky Dudové je věnována podobám soukromého života v ČR a postojům české populace k jeho různým formám. Ukazuje, že v české populaci stále převládá preference úplné heterosexuální rodiny s biologickými rodiči. Mladí lidé ve velké většině plánují manželství a chtějí mít děti, a to hlavně mladé ženy, kterým je přitom tak často vyčítáno „sobecké“ chování. Někteří se sice od této normy odklánějí, není to ale jednoznačně determinováno změnami na pracovním trhu.

Marta Vohlídalová ve čtvrté kapitole věnované prolínání a slaďování profesního a rodinného života poukazuje na skutečnost, že uspořádání kariér a profesních životů v párech stále obvykle znevýhodňuje profesní život ženy vůči kariéře muže. Je to především ona, kdo omezuje a přizpůsobuje svůj profesní život muži, případně potřebám rodiny. V neprospěch profesních aspirací žen mluví i fakt, že česká společnost je stále dosti „tradiční“ i co se týká rozdělení (nebo spíše nerozdělení) domácích prací mezi partnery.

Hana Hašková se v páté kapitole zabývá otázkami reprodukčních plánů žen a mužů v ČR a zaměřuje se na faktory, které je ovlivňují. Výzkum odhalil přetrvávající prorodinnou orientaci českých žen i mužů. Nejenže převážná většina z nich rodičovství ve svém životě plánuje, ale zároveň také většina z nich považuje jakékoliv jiné než zdravotní (a případně ekonomické) důvody pro volbu celoživotní bezdětnosti za nepřijatelné. Přesto lze do budoucna očekávat určitý růst konečné bezdětnosti, ale zejména růst rodin s jedináčky. Týká se to ve zvýšené míře například rodin žen s vyšším vzděláním, které vnímají (očekávají) konflikt mezi placenou prací a neplacenou péčí o děti intenzivněji než ženy s nižším vzděláním.

V šesté kapitole se Hana Maříková věnuje analýze existence soukromých a důvěrných vztahů na pracovišti. Ukazuje, že sféra práce se zatím rozhodně nestává pro lidi tak významnou a důležitou v jejich životě, jakou je rodina, soudě podle jimi deklarované „potřeby“ úniku z jedné sféry do druhé v případě problémů, resp. vyjádření nespokojenosti z fungování v jedné z nich. Práce, přestože je v životě lidí důležitá a má výrazný identitotvorný rozměr, nesubstituuje u většiny lidí rodinu a sociálně blízké vztahy a vazby, které se vytvářejí mimo prostor formální práce, a v tomto smyslu rodina stále zůstává důležitou sférou blízkosti, sdílení, intimity a důvěry mezi lidmi.

Studie představuje zejména teoretický základ projektu a základní empirická zjištění vycházející z rozsáhlého kvantitativního šetření souvislostí pracovního a soukromého života. Jako taková poskytuje mimo jiné bázi informací a dat, využitelných pro práci dalších subjektů a institucí. Následovat bude publikování výsledků kvalitativních výzkumů, které na zde uvedená zjištění a analýzy navazují a pronikají do hloubky identifikovaných problémových oblastí.