Časopis Naše řeč

Rukánka

[Drobnosti]

Toto slovo se nám objevilo v Drobnostech dvojčísla 6—7 na str. 217. Zdálo se nám podivné už tenkrát a nikde jsme nenalezli dokladu o jeho existenci; proto jsme hned připojili poznámku, že nevíme, co to je, stejně jako jsme se nepouštěli do výkladu slova rubínka. Několik našich čtenářů se ujalo onoho slova a pokusilo se o výklad. Děkujeme jim za tuto ochotu, ale zároveň jim oznamujeme, že vyšla bohužel naprázdno. Od té doby se nám totiž dostalo informace od samého autora oné drobnosti a podle ní není rukánka nic jiného než omyl způsobený nezřetelným rukopisem. Odklízíme tedy rukánku se světa a prosíme čtenáře, aby si na cit. stránce letošního ročníku záhadnou rukánku opravili laskavě na rubánku. Dvojice rubínka rubánka ovšem už naznačuje lépe, jaký je původ obou těch slov, a také naši čtenáři nám podali několik dalších zpráv, takže můžeme dnes k onomu prvnímu záznamu připojiti pravděpodobný výklad, že názvy rubínka, rubánka jsou lidovým označením roubené studánky. Ustálené spojení »studánka roubená«, které se často vyskytuje v národních písních (viz na př. Kott s. v. roubený), ukazuje, že roubení studánek je zjev velmi častý a že se tedy mohlo státi základem jména pro celou studánku. V Kottově slovníku je zaznamenáno slovo roubenka v podobném významu. Přípony -ínka, -ánka mají tato jména patrně podle jmen studýnka, studánka.

Naše řeč 9, ročník 18/1934

Předchozí Plnicí pero

Následující Skloňování jména Barthou