|
|
2009:5 Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání |
Jana Stachová, Josef Bernard, Daniel Čermák |
|
Jakou roli může hrát sociální kapitál v teoriích regionálního rozvoje? Jaké jsou souvislosti sociálního kapitálu v České republice? Jaký vztah je mezi sociálním kapitálem jednotlivců a jejich sociodemografickým, sociokulturním, socioekonomickým a teritoriálním zázemím? A jak si stojí české regiony v úrovni sociálního kapitálu v kontextu evropských regionů? To jsou základní otázky, na které se Sociologické studie Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání v souladu s dílčími cíli projektu Sociální kapitál jako faktor ovlivňující regionální disparity a regionální rozvoj pokoušejí odpovědět. Výsledky empirické části projektu ukazují, že je důležité soustředit se nejen na dosaženou hodnotu indexu sociálního kapitálu, ale také na rozdíly v rámci jeho jednotlivých dimenzí. Ačkoliv se využitý souhrnný index sociálního kapitálu ukázal jako vhodný, také podrobnější pohled na jednotlivé aspekty dimenzí důvěry, sociálních sítí, občanské angažovanosti a sounáležitosti s místem poskytl zajímavé výsledky. Individuální index sociálního kapitálu podle očekávání souvisí zejména s ekonomickou situací jednotlivce, ale také s lidským kapitálem a životní zkušeností. Naopak je do značné míry nezávislý na teritoriálním kontextu v rámci České republiky, reprezentovaným velikostí obce a regiony NUTS 2. K závěru o relativně homogenní distribuci sociálního kapitálu na českém území dospívají i výsledky založené na mezinárodních datech. Ve srovnání s Evropou jsou pak české regiony NUTS 2 v hladině sociálního kapitálu slabě podprůměrné, pokud je ovšem srovnáme pouze s postkomunistickými zeměmi, jsou naopak výrazně nadprůměrné.
Klíčová slova
sociální kapitál, regionální rozvoj, Česká republika, mezinárodní komparace
Shrnutí
Sociální kapitál představuje sociální sítě a zároveň hodnoty, normy a sankce, které určují jejich charakter. Toto pojetí sociálního kapitálu lze aplikovat jak na kolektivní, tak na individuální úroveň, přestože se povaha sítí, norem a sankcí v závislosti na úrovni zkoumání kvalitativně odlišuje. Sociální kapitál je mnohorozměrný koncept, jeho základní dimenze jsou formální a neformální sociální sítě, důvěra a sdílené normy, hodnoty a porozumění, občanská angažovanost a sounáležitost s lokalitou. Sociální kapitál je analyzován v souvislosti s nejrůznějšími aspekty společenského života, ať již jde o občanskou společnost, výkon institucí, hospodářskou situaci, komunitní život, zdraví populace, vzdělání či kriminalitu. Stejně jako jiné formy kapitálu je sociální kapitál produktivní, umožňuje dosahování určitých cílů, které by bez něj dosažitelné nebyly. Může či nemusí být sociálně konstruktivní, což závisí na tom, jak ho individuum či kolektivní aktér využije.
Dimenze sociální sítě zahrnuje na jedné straně zdroje sociálního kapitálu, jako jsou osobní kontakty a interakce zprostředkované setkáváním ve sdruženích, klubech, církvích a dalších organizacích. Do této dimenze patří také dobrovolnická činnost jako důležitý indikátor ochoty lidí jednat ve prospěch druhých. Na druhé straně představuje dimenze sítí různé typy směn mezi lidmi (rodina, přátelé, známí, sousedé) v rámci sociální sítě a přístup ke zdrojům ostatních lidí, kteří mohou pomoci. Dimenze důvěra a reciprocita měří ochotu lidí vzájemně prospěšně kooperovat. Občanská angažovanost pak měří individuální zapojení do veřejného dění a vnímání vlastní schopnosti ovlivnit toto dění, ale také důvěru institucím. Pohled na lokalitu, či chceme-li sounáležitost s místem, je těsně spojen s mírou a kvalitou osobních vztahů jednotlivce s tím, jak se ve svém životě cítí šťasten, spokojen a bezpečný.
Sociální kapitál vstupuje i do teorií regionálního rozvoje. Ve vysvětlování rozdílů v dynamice rozvoje regionů se ustupuje od čistě ekonomického pohledu a do hry vstupují tzv. měkké, sociálně kulturní či ne-ekonomické faktory. Pro vysvětlování nerovnoměrného regionálního rozvoje jsou tak mimo jiné využívány koncepty sociálního kapitálu, kooperace, důvěry či reciprocity, znalosti a učení. Přítomnost sociálního kapitálu v regionu předpokládá množství sociálních vazeb, z nichž některé mohou přenášet hodnotné informace. Ti, kdo ho mají snazší přístup k informacím, mají výhodu a to je rozhodující pro regionální rozvoj a regionální strategie. Sociální kapitál jako systém interpersonálních sítí, pokud je správně uspořádán, podporuje jak vznik komunitních institucí, tak vznik trhů. Regionálně a lokálně zakotvená identita vytváří větší kolektivní a osobní motivaci k práci, podporuje učení a občanskou participaci. Existuje souvislost mezi síťováním a budováním institucí a silnou regionální identitou. Důležité faktory regionálního rozvoje jsou tedy především sítě regionálních aktérů ze soukromého, veřejného i neziskového sektoru zprostředkující informace a umožňující kooperaci, efektivní občanská participace a sounáležitost s regionem.
Výsledky analýzy dat z reprezentativního šetření občanů České republiky ukazují, že je důležité soustředit se nejen na dosaženou hodnotu souhrnného indexu sociálního kapitálu, ale také na kvalitativní rozdíly v rámci jeho jednotlivých dimenzí. Ačkoliv se využitý souhrnný index sociálního kapitálu ukázal jako vhodný, také podrobnější pohled na jednotlivé aspekty dimenzí důvěry, sociálních sítí, občanské angažovanosti a sounáležitosti s místem poskytl zajímavé výsledky. Zkoumané sociodemografické a socioekonomické proměnné většinou souvisí s výší hladiny sociálního kapitálu, pokud nesouvisí s úrovní souhrnného indexu, projevují se v jednotlivých jeho dimenzích.
Souhrnný index sociálního kapitálu, podle očekávání založených na předchozích výzkumech v jiných zemích, souvisí zejména s ekonomickou situací jednotlivce, a to zejména s jejím subjektivním vnímáním. Lidé, kteří mají lepší životní úroveň mají i vyšší úroveň sociálního kapitálu ve všech jeho dimenzích. Také sociální a lidský kapitál mají mezi sebou bezpochyby vztah. Jednoznačně lidé s vyšším lidským kapitálem, tedy s vyšším dosaženým vzděláním, dosahují vyšší úrovně sociálního kapitálu. Kromě daných společenských strukturních podmínek, jako je třeba ekonomická situace jednotlivce či jeho lidský kapitál, souvisí s hladinou sociálního kapitálu i prožitá zkušenost. To, že na hladinu sociálního kapitálu má nejspíš vliv i prožitá životní zkušenost, poukazuje vliv proměnné popisující rodinný či partnerský vztah, zkušenost s trestnou činností, ale i věk. Teritoriální kontext se v souvislosti s dosaženou hladinou sociálního kapitálu jednotlivce neukazuje jako důležitý. Příliš velké regiony NUTS 2 a velikost obce v níž respondent žije, souvisí významněji pouze s dimenzí sounáležitost s místem.
Sociální kapitál na úrovni jednotlivců souvisí se strukturními faktory, jak v podobě ekonomických, tak sociálních ukazatelů, s faktory sociokulturními a s osobní prožitou zkušeností jednotlivce. V možnostech analýzy nebylo zjistit kauzální vztahy mezi jednotlivými faktory a sociálním kapitálem, zůstává proto stále otázkou, jakým směrem se zkoumané proměnné navzájem ovlivňují.
Pokud přejdeme k sociálnímu kapitálu jako kolektivní proměnné, můžeme tvrdit, že vnitřní variabilita množství sociálního kapitálu uvnitř jednotlivých států Evropy je nižší než variabilita sociálního kapitálu mezi státy. Ani tato analýza neodhalila výraznou variabilitu mezi českými regiony NUTS 2. Je pravděpodobné, že při analýze samosprávných krajů, které jsou vnitřně homogennější z hlediska sociodemografických podmínek, by naměřené rozdíly byly výraznější. Ve srovnání s Evropou jsou pak české regiony NUTS 2 v hladině sociálního kapitálu slabě podprůměrné, pokud je ovšem srovnáme pouze s postkomunistickými zeměmi, jsou naopak nadprůměrné. Východní a jihovýchodní Evropa je sice tvořena regiony s nízkou mírou sociálního kapitálu, nicméně nelze relativně homogenní východní Evropu jednoduše ztotožnit s územím postkoumistických států, protože Česká republika a bývalé východní Německo se svou mírou sociálního kapitálu od Polska a Maďarska odlišují. Nejzřetelněji rozděluje bývalé postsocialistické země od zemí západoevropských členství v asociacích, rozdíl se zde jednoznačně projevuje i mezi regiony bývalého západního a východního Německa.
Na základě výsledků analýz a uvedených teorií regionálního rozvoje je možné uvést příklady některých možných implikací pro regionální rozvoj. Pro endogenní rozvoj území bude s největší pravděpodobností klíčová nejen spokojenost s životní úrovní a životem v lokalitě či regionu vůbec, ale také vzdělání. Oba tyto faktory přispívají k větší identifikaci s obcí či krajem, ale také k vyšší participaci na veřejném dění a většímu množství kontaktů mezi lidmi. Všechny tyto faktory jsou v odborné literatuře považovány za ty složky sociálního kapitálu, které na rozvoj regionu mohou mít zásadní vliv.
|
|
|
|
2009:6 Aplikace principů partnerství a participace v prostředí malých měst České republiky |
2009:5 Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání |
2009:4 Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz |
2009:3 Problémové čtvrti ve městě a politiky k jejich regeneraci – případová studie Prahy |
2009:2 Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí. Výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008 - Náboženství |
2009:1 První volby do Senátu. Analýza voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996 |
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
2005:03 Regionální elity 2004 |
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
2002:12 Skupinové mentality |
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
2002:07 Region a politika |
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
2001:06 ISSP - Životní prostředí |
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
2000:05 Stranická identifikace v České republice |
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
1996:09 Národní identita |
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
1995:04 Women, Work and Society |
1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1991:08 Nultá podnikatelská generace |
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
1990:02 Ženy a volby '90 |
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
|
|