Listárna redakční

[Listárna redakce]

Panu A. H. v Králově Poli. Ve psaní uvozovek před tituly knih nebo časopisů a za nimi není ovšem jednoty a těžko jest jí žádati. Kladení uvozovek se řídí praktickou potřebou, zřeteli typografickými atd. Někde, na př. v životopisech spisovatelů, v literárních dějinách a p., by sazeč z uvozovek ani nevyšel; tu stačí často veké začáteční písmeno, změna v úpravě sazby, aby bylo zjevno, že jde o titul knihy; jindy zase, kde by titul mohl býti pokládán za součást ostatního textu (na př. Já nechal svět jít kolem), bývají uvozovky nutné. Nejlépe tedy ponechati v tom volnost spisovatelům a tiskárnám.

Panu JUC. V. N. v Opavě. Doberdobská planina má jméno od místního názvu Dobr dob (t. j. dobrý dub): přípona jest tedy -ský. Slýcháme také, že správné znění onoho místa je Dobr dol (dobrý důl): pak by tvar doberdobský byl vůbec nesprávný místo dobrdolský. — Slovo záměrný (místo úmyslný, účelný) je zbytečné, jako každé nové slovo, za které jest už v obyčeji slovo jiné.

Panu dr. S. v Pr. Máte pravdu, že se dnes ku podivu bojíme vykřičníku: scházívá i u vět, které se tímto nedostatkem stávají nezřetelnými na př.: »Kolik lidí by bylo spokojeno, kdyby se měli tak, jako ty«. I to je zbytečná novota.

Naše řeč 2, ročník 2/1918

Předchozí Smečky

Následující František Černý: Zdrobnělá jména místní