Jiráskovi Psohlavci

[Hovorna]

(J. S.) Je-li správné psáti »Jiráskovi Psohlavci«, jak jsme vyložili 4, 122, je pak jen čistě logický důsledek toho, že je třeba psáti také »Jiráskovi Psohlavci vyšli« nebo »byli vydáni u Ottů«, nikoli »vyšly« ani »byly vydány«. Pravidla o shodě v rodě platí pro všechna přídavná jména, která se vztahují k témuž podstatnému jménu, při čemž za jména přídavná pokládáme všechny výrazy, které mohou vyjadřovati trojí gramatický rod. Co tedy platí o tvaru »Jiráskovi«, musí platiti také pro tvary »byli, vyšli, vydáni«. Důvod pak, proč při podmětě »Psohlavci« píšeme »Jiráskovi, byli, vyšli, vydáni«, a nikoli »Jiráskovy, byly, vyšly, vydány« a p., vyložili jsme v NŘ. již několikrát (na př. 3, 10). Mluvnická shoda v rodě se neřídí významem určeného podstatného (znamená-li věc živou či neživou na př. knihu), nýbrž jeho tvarem. A protože, mluvíce o jmenované knize Jiráskově, užíváme v 1. pádě tvaru Psohlavci, tedy téhož tvaru jako u podst. jmen značících živé bytosti (hadi, oráči), a nikoli tvaru Psohlavce jako u názvů věcí neživých (hrady, meče), musí míti také výrazy, které se s tímto podst. jménem mohou v rodě shodovati, týž tvar, jako když se shodují s názvy bytostí živých, tedy »Jiráskovi Psohlavci byli vydáni« jako »pilní oráči byli odměněni«. Stejný případ shody vidíme, píšeme-li »i tací hříchové bývali odpuštěni«.

Naše řeč 8, ročník 10/1926

Předchozí Dbáti a jiné

Následující Materielní