[Drobnosti]
(S. S.; 12, 235) Výklad z lat. prae se nám zdá pravděpodobnější než ze špan. pre, port. pré (žold) proto, že č. pré (kocour není doma, myši mají pré) neznamená zbavení bídy, nýbrž uvolnění z tísně, z omezení osobní svobody. Na př. sluha je omezen ve všem, je-li pán doma, třebas má při tom plnou tobolku; odejde-li pán, má pré, není-li jiného dohledu, může si vésti jako pán, může vystoupiti z pozadí, v němž jej držela pánova přítomnost. Mimo to ani vnější dějiny slov pre, pré v španělštině a portugalštině nedají se snadně srovnati s domněnkou, že by bylo špan. pre přešlo do češtiny od španělských žoldnéřů v třicetileté válce nebo v době Rudolfově, ačkoli nemožné by to nebylo. Ta slova přešla do španělštiny (jak nás poučuje prof. Křepinský) z francouzštiny (franc. prêt z prest, prov. prest; it. presto ‚záloha na žold‘; také v port. se psává pret), nejstarší slovníky jich neznají, a patrně byla přejata podle franc. výslovnosti (pré), jež ovládla v 17. st.
Předchozí Po dvoustékráté
Následující Rýsek