Zásadně souhlasíte?

Hana Marešová

[Články]

Příslovce zásadně budí v uživatelích spisovného jazyka jisté rozpaky; zdá se jim totiž, že není významově jednoznačné. Posuďme tedy jeho význam v těchto několika větách, vzatých z běžného spisovného vyjadřování: Jejich názory se zásadně liší. — Mé stanovisko je zásadně kladné. — Zásadně dodržujte dopravní předpisy. — Plánujeme práci zásadně podle přesných propočtů. — Zásadně nepije ani nekouří. — Zásadně s vámi souhlasím. — Není to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Zásadně se od sebe lišit znamená totéž co ‚lišit se v podstatných, základních rysech‘; stanovisko zásadně kladné je ‚kladné v podstatě‘; podobně též rozhodnout otázku zásadně značí ‚rozhodnout ji jen v podstatě, nikoli do podrobností‘. Příslovce zásadně se v uvedených případech kryje s významem výrazu v zásadě, tj. podstatně (nikoli ve všem), s možnými výjimkami. To je jeho původní význam, běžný ve spisovném jazyce. Odpovídá přídavnému jménu zásadní ve významu ‚podstatný‘, např. ve spojení zásadní rozdíl ap. Je obsažen i ve výchozím podstatném jméně zásada ve významu ‚rámcový princip nevylučující odchylky, vybočení‘, jak jej vidíme ve výrazech lišit se v hlavních zásadách, zásada poměrného zastoupení při volbách ap.

Všimněme si však ještě dalších příkladů: Ve větě Zásadně dodržujte dopravní předpisy znamená zásadně nikoli ‚rámcově‘, nýbrž naopak ‚důsledně, bezvýjimečně, bez výhrad‘. Stejně je tomu i v dalších větách: Činíme teoretické závěry zásadně na základě podrobného studia. — Práci je nutno plánovat zásadně podle přesných propočtů. — Zdravotní sestra nevykonává zásadně léčebné zákroky vyhrazené jedině lékaři ap. S významem ‚důsledně, bez výhrad‘ souvisí význam ‚z přesvědčení, ze zásady, podle zásady‘, např. ve výrazech nepít zásadně alkohol, zásadně odmítat lživá tvrzení, jednat zásadně čestně aj.

Tento druhý význam příslovce zásadně vyplývá z toho významu podstatného jména zásada, který lze vymezit takto: ‚norma závazně platná nebo přesvědčení bez výhrad dodržované‘; je obsažen ve výrazech jednat ze zásady, muž pevných zásad, mravní zásady ap. Také přídavné jméno zásadní má tento druhý význam, např. ve spojení zásadní odpůrce, zásadní nekuřák aj.

Ve významu ‚bez výhrad‘ příslovce zásadně zdůrazňuje, zesiluje základní tvrzení obsažené ve výpovědi — nejčastěji popření obsahu ve větách záporných (např. Zásadně nekouřím proti prostému Nekouřím), a dostává proto expresívní zabarvení. Pro tento charakter se pak stalo oblíbeným prostředkem vyjadřování hovorového. Někdy se v této oblasti posunuje jeho význam dokonce tak daleko, že se blíží příslovcím naprosto, docela, úplně, např. ve spojeních máš zásadně špatný názor, zásadně to myslil jinak ap. Tak se stává, že se pak v jazyce objevuje i nadbytečně, asi tak jako jiná víceméně formálně zdůrazňující hovorová příslovce, jako absolutně, přirozeně, samozřejmě ap. Bývá to často v projevech publicistických, novinářských, na schůzích, v debatách aj.

Často slýcháme nebo čteme v takových projevech výrok: Zásadně souhlasím. Je to pěkný příklad toho, jak příslovce zásadně může mít podle situace ten nebo onen význam. Mohu souhlasit s někým jen zásadně, tj. jen v podstatných věcech, nebo mohu souhlasit zásadně se vším, tj. bez výhrad, anebo konečně (s expresívním zabarvením) docela, úplně. Pouze jazykový kontext nebo situace osvětlí, o který z obou významů v tomto případě jde.

Příslovce zásadně není jen výraz běžného spisovného vyjadřování, avšak objevuje se také ve vyjadřování odborném, a to především právnickém. Podívejme se tedy, jak ho užívají právníci.

Právnický text — ať jsou to právní normy obecné (zákony, nařízení), nebo normy konkrétní (příkazy, pokyny, návody občanům ap.) — stanoví zásady platné pro určitá ustanovení a v další formulaci zároveň vyznačuje, do jaké míry se budou v praxi dodržovat. Mezi právnickými formulacemi jsou rozdíly podle toho, jakou funkci text má, komu je určen.

Několik příkladů nám osvětlí, jak je příslovce zásadně užito v obecných normách. Objevuje se např. na několika místech v Ústavě ČSSR. Tak čl. 51 odst. 4 Ústavy praví: Schůze Národního shromáždění jsou zásadně veřejné. Čl. 57 odst. 2: Každý poslanec je zásadně povinen pracovat v některém výboru Národního shromáždění. Čl. 100 odst. 1: Soudy rozhodují zásadně ve sborech. Ústava je základní zákon státu určený občanům, a proto má v právnické literatuře výjimečné místo. Její text je nejen odborně přesný a jasný, ale musí být také obecně srozumitelný a zároveň zhuštěný. Jednotlivé články Ústavy stanoví jen základní zásady organizace a života naší společnosti, a teprve dílčí zákony tyto zásady podrobně rozpracovávají. A právě tuto rámcovost zásad vyjadřují na některých místech formulace s výrazem zásadně. Zásadně tu má svůj původní význam, znamená ‚v podstatě, s možnými výjimkami‘.

Další doklady jsou ze Sbírky zákonů: Zákon č. 37 Sb. z 21. 7. 1959 o postavení základních organizací Revolučního odborového hnutí má přílohu Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech a základních organizacích Revolučního odborového hnutí. V jejím čl. 12 se praví: Neuvolnění členové závodních výborů a jiní funkcionáři základní organizace Revolučního odborového hnutí vykonávají svou funkci zásadně mimo pracovní dobu. Pokud však zameškají v nezbytně nutném rozsahu pracovní dobu, mají vůči vedení závodu nárok na náhradu ušlé mzdy za takto zameškanou pracovní dobu.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 113 Sb. z r. 1960 praví v čl. 1: Funkce v Revolučním odborovém hnutí jsou funkce čestné a vykonávají se zásadně mimo pracovní dobu. Čl. 2: Výjimečně, pokud to povaha … úkolů … vyžaduje, může být funkce vykonávána také v pracovní době. — Ve vyhlášce č. 126 Sb. z 4. 8. 1960 zní § 4, Daň ze mzdy, odst. 1: Odměna za výkon funkce a náhrada ušlého výdělku je funkčním požitkem podrobeným zásadně dani ze mzdy. Odstavec 5: Z odměn a náhrad ušlého výdělku nepřesahujícího Kčs 200,— měsíčně se nesráží daň ze mzdy příjemcům, kteří nepobírají mzdu od jiného plátce. — Vládní vyhláška č. 151 Sb. z 12. 10. 1960 o organizaci a působnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení má § 9 tohoto znění: Jednání komisí. Lékařský nález potřebný pro jednání okresní posudkové komise podává zásadně lékař, který posuzovaného léčil. Jde-li o nemoc z povolání, podává tento nález lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví (kliniky).

Také v těchto příkladech má příslovce zásadně stejnou funkci — zdůrazňuje rámcovost zásady — a stejný význam, totiž ‚v podstatě‘. Jenomže doklady na ně jsou ve Sbírce zákonů velice řídké. Většina textů normativní povahy je buď nahrazuje jinými příslovci jednoznačného významu, např. zpravidla, zejména, převážně ap., anebo je vůbec vynechává. Nejčastější jsou tu však jasné podrobné formulace bez příslovce tohoto typu: zákon stanoví …, výjimky povoluje … platí …, pokud z dalších ustanovení této vyhlášky nevyplývá odchylná úprava … ap.

Někdy se stane, že je v textu jiné příslovce s významem jasně omezujícím, ale navíc ještě příslovce zásadně. Např. § 1 odst. 2 zákona a vládního nařízení č. 66 Sb. praví: Národní výbory organizují činnost svých poslanců zásadně tak, aby funkci mohli vykonávat převážně mimo pracovní dobu.

V právnické literatuře popularizační, zejména z oboru zdravotnictví, se příslovce zásadně užívá častěji, ovšem zase jedině ve významu prvním, ‚v podstatě, s možnými výjimkami‘. Vybrali jsme příklady ze dvou nejznámějších příruček pro odborové funkcionáře. Tak např. na s. 103 knihy Nemocenské pojištění[1] čteme: Lázeňská péče se zásadně poskytuje v době dovolené na zotavenou … Mimo dovolenou se poskytuje lázeňská péče jen nemocným chorobami označenými křížkem. — V knize Zdravotní péče[2] na s. 41 stojí: Nárok na nemocenské má zásadně každý zaměstnanec. Určité omezení platí pro poživatele plných starobních a invalidních důchodů. Na s. 29: Vyšetření a léčení u práce schopných má být zásadně prováděno mimo pracovní dobu nemocného. To se ovšem netýká ošetřování bolestivých onemocnění. Na s. 53: Přídavky na děti náleží zásadně všem zaměstnancům, kteří splňují předepsané podmínky … Přídavky však nenáleží na děti, kterým je poskytován sirotčí důchod. Na jiných místech knihy se vedle takových příkladů najdou také časté náhrady pomocí výrazů zpravidla, v podstatě atp. Obecně lze říci, že v popularizujících formulacích je příslovce zásadně celkem hojné, že se mu autoři nevyhýbají.

Co nám tedy z tohoto přehledu vyplývá?

Základní význam příslovce zásadně je ‚podstatně, s možnými výjimkami‘. Je běžný ve spisovném jazyce. Ve vyjadřování hovorovém se však vyvinul ještě další význam, a to ‚důsledně, bez výjimky‘. Tento význam se pak ovšem přenáší i do oblasti jazyka vlastně spisovného, a tím se význam příslovce zásadně do značné míry rozkolísává. Odtud pramení rozpaky a nejistota, jak rozumět různým vyjádřením s příslovcem zásadně hlavně v projevech odborných. Nejvíce pociťují tuto nejednoznačnost právníci, a proto plně chápeme, že se při stylizaci textů legislativní povahy příslovci zásadně pokud možno vyhýbají. Na druhé straně je však nutno též říci, že obava z nejasnosti není někdy na místě, neboť význam příslovce — ať již ve vyjádření odborném, nebo mimo ně — je zřejmý v kontextu. V právnických formulacích, jak jsme viděli na příkladech, znamená příslovce zásadně — pokud právníci uznají za vhodné ho užít — vždy ‚v podstatě, s výjimkami‘, nikoli ‚důsledně‘. O tom, zda je užití tohoto výrazu v právnické literatuře odborné či popularizační nutné, popřípadě účelné, anebo zda se stylizace obejde bez něho, rozhoduje povaha a poslání textu.

Naše řeč 3-4, ročník 45/1961

Předchozí Eduard Prandstetter: Motor o výkonu 3 kW

Následující Jiřina Novotná: K přepisu zvukové podoby některých hláskových skupin v češtině