Příjmení Stini

Josef Beneš

[Drobnosti]

(Stiny, Stínny) vrtá často leckomu mozkem. Alexander Berndorf v Rozhledech po literatuře a umění (r. II, č. 7, str. 50) vidí v něm pokroucené české jméno, když píše: »Johanka se zamilovala do kundratického mysliveckého mládence Bedřicha Stínnyho (Stíného?)…«. Za války, když německé noviny sváděly neúspěch jedné rakouské ofensivy proti Italům na zradu přeběhlého nadporučíka Stiniho, Němce z Vimperka, tvrdily, že příjmení prozrazuje italský původ předků tohoto důstojníka. Na Šumavě se však vyskytují německé rolnické rodiny tohoto příjmení (na př. u Želnavy), u nichž nic neukazuje na italský původ. Začneme-li srovnávat toto jméno s německými domáckými tvary křestních jmen, docházíme k jinému závěru. Slýchal jsem v Prachaticích kromě častých tvarů Toni, Hansi a j. i tvary Stachi (Eustach) a Tasi (Anastas). Lze tedy soudit, že příjmení, o němž zde píši, je svým původem tvar křestního jména Augustin, jež se i v této formě vyskytuje jako příjmení. Dokonce jsem nalezl i poruštěný tvar Stinič u karpatoruského Němce; jiný se jmenoval Dóri (původem asi od křest. jména Theodor).

Naše řeč 9, ročník 17/1933

Předchozí Josef Beneš: Homér

Následující Shoda v rodě