Bezčetný

[Hovorna]

Jak slepě si naši spisovatelé libují v složených příd. jm. s bez-, ukazuje toto slovo; čtli jsme je v novém románě Gabr. Preissové »Horelové«. Bezčetný by mohlo znamenati leda něco, co je bez čety; až začneme m. neskromný, neznámý, nemravný ap. říkati bezeskromný, bezeznámý, bezmravný (a naši spisovatelé k tomu míří), také by to mohlo znamenati »nečetný«. U Preissové to znamená asi: »nesčíslný« (u žádné dívky bezčetné té řady); jak ten význam vyložiti, nevíme. A Preissová, třebas ráda zapaluje svíčičky ďáblu spisovatelské módy (obvykle m. obyčejně) ožehl, m. zarděl se, spoře m. nepatrně, dle, vezdy, oproti ap.), přece jinak má dost poctivý smysl jazykový.

Naše řeč 8, ročník 7/1923

Předchozí Z našich časopisů

Následující Buchlov