Plnicí pero

[Drobnosti]

(F. S. P.) O tomto výraze byl výklad v NŘ. 4, 1920, 220n. Přídavná jména tohoto typu označují účel nebo určení, k čemu něco jest nebo se hodí. Proto mohou míti význam činný, na př. mláticí (stroj), i význam trpný, na př. prací (prací šaty, t. j. které se perou, které se hodí k praní). Takovýchto přídavných jmen s významem trpným je v našem jazyce dost, na př. skládací (co lze skládat, co je ke skládání), tahací (co se tahá), vázací (co lze vázat, co se váže), nakládací (co je k nakládání), průchodicí (na př. průchodicí dům, kterým lze procházet) atd. Téhož rázu je i příd. jméno plnicí ve spojení plnicí pero (t. j. pero, které lze plnit, pero k plnění), a proto je nelze pokládat za nesprávné. Přídavná jména typu mláticí, plnicí a pod. třeba ovšem odlišovat od příd. jmen tvořených od přechodníku přítomného a označujících vesměs činitele, jia př. mlátící (= ten, kdo mlátí), plnící (= ten, kdo plní) atd.

Naše řeč 9, ročník 18/1934

Předchozí Oblý

Následující Rukánka