Studie se zabývá postoji k migrantům. Její autoři se zaměřují na postoje existující v české společnosti, ale využívají i data z mezinárodních šetření, aby mohli postoje respondentů z České republiky zařadit do širšího kontextu. Téma vztahů mezi „domácí populací“ a cizinci je v současnosti velice aktuální. Meziroční nárůst cizinecké populace je v ČR jeden z nejvyšších v Evropě. Naše země je pro cizince atraktivní, a co se týče blízké budoucnosti, není známa žádná příčina, proč by se tato skutečnost měla změnit. Přistěhovalectví je globálním fenoménem, který nelze jen tak zastavit. Je samozřejmé, že kromě výhod, jako například ekonomické a kulturní obohacení pro hostující zemi, imigrace znamená mnoho výzev, mezi jiným i v oblasti vztahů mezi majoritní populací a cizinci. Šetření postojů vůči imigrantům v nejbližších dekádách bude stále aktuální, a proto se autorský kolektiv této publikace pokouší o dílčí rekonstrukci postojů české populace k cizincům.
Interpretace výsledků výzkumů postojů realizovaných prostřednictvím dotazníkových šetření má určitá omezení. Problém představuje to, že část respondentů nemá k danému objektu či jevu žádný pevně založený postoj, v rámci odpovídání v šetření ovšem nějakou možnost musí zvolit a tato volba má pak stejnou váhu jako odpověď někoho, kdo má své postoje vyjasněné a stabilní. Jiným problémem je pak tzv. „social desirability“, kdy část respondentů odpovídá ne podle svých skutečných názorů, ale přizpůsobí své odpovědi tomu, co vnímá jako společensky přijatelné. Třetí (a jistě ne poslední) komplikací je to, že lidé nemusí jednat vždy v souladu se svými postoji, ale nechávají se ovlivnit kontextem, sociální kontrolou atd.
Analýza postojů k jednotlivým národům a národnostem ukázala, že české obyvatelstvo vyjadřuje příznivější vztah k lidem stejné národností a také k národnostem „blízkým“ a „podobným“ (jak geograficky, tak i historicky, kulturně a pravděpodobně i fyziologicky). Naopak nejhůře dopadají národnosti, které jsou ve všech třech dimenzích vzdáleny. Samozřejmě zde nejde jen o nějaká pevná kritéria, zejména u vnímání kulturní podobnosti a odlišnosti se pravděpodobně uplatňuje řada sociálních konstrukcí a dez/interpretací.
Čeští respondenti nejsou velkými příznivci multikulturního soužití. Dávají jednoznačně přednost tomu, aby se cizinci v ČR přizpůsobili našim zvyklostem. Nepříliš vysoko také stavějí přínos kulturní a náboženské rozmanitosti a méně souhlasí i se státní podporou kulturních odlišností menšin a migrantů. Ani cizinci jakožto participanti na trhu práce v ČR nejsou vnímáni příliš příznivě, a to zvláště pokud se respondentů ptáme na zaměstnávání cizinců za situace, kdy může ohrozit pracovní místa občanů ČR. V takovém případě je velká většina respondentů pro omezení zaměstnávání cizinců. Ovšem současně platí, že respondenti oceňují pracovní výkon cizinců.
Česká republika je výrazně odlišná od ostatních nových členských zemí EU v tom smyslu, že již řadu let patří ke státům s nejintenzivnějším nárůstem zahraniční populace. Ovšem jak ukázalo mezinárodní srovnání, ohledně vnímání imigrace se tato země svými názory stále přibližuje méně vyspělým zemím východní a centrální Evropy, kteří se s problémem přistěhovalectví potýkají v mnohem méně výrazné míře. Migrace je českou veřejností stále vnímána spíše jako zátěž a negativní jev.
Dá se říct, že česká společnost je deficitně tolerantní. Skutečnost, že zatím nedochází ke stupňování etnického napětí či úspěšnému otevřenému prosazování antimigračních nálad, podle našeho názoru nasvědčuje tomu, že většina zdejší populace není otevřeně xenofobní. Přesto není možné nevidět jistou netoleranci, jež pramení především z obavy přímé konkurence, kterou přináší levná a flexibilní pracovní síla ze zahraničí, z negativních historických zkušeností a v neposlední řadě také z předsudků a stereotypů, které často nejsou založené na osobních znalostech a zkušenostech s cizinci.
Tato publikace je spíše explorační analýzou vybraných postojů vůči migrantům a menšinám než komplexní analýzou jednoho úzce vymezeného tématu. Přílohou této publikace je seznam a popis jednotlivých zdrojů a relevantních výzkumů, který by také mohl být užitečný pro další hloubkovou analýzu. Budoucí zkoumání by se pravděpodobně mohla zaměřit na odhalení a posouzení vlivu různých faktorů, které zmíněné postoje formují a ovlivňují. Data dostupná v Sociologickém datovém archivu Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., rovněž jako i v jiných partnerských archivech, se k tomu přímo nabízejí.
Obsah
Úvod ....................... 9
1. V kostce o migraci v ČR ....................... 11
Yana Leontiyeva
2. Postoje k cizincům – získávání dat a jejich interpretace ..................... 17
Martin Vávra
3. Postoje k cizincům na trhu práce .................... 35
Tomáš Čížek
4. Postoje k národnostem a etnikům ..................... 55
Martin Vávra
5. Postoje k multikulturalismu a kulturnímu přizpůsobení cizinců ........................ 75
Martin Vávra, Yana Leontiyeva
6. Postoje k dopadům imigrace na společnost a sebereflexe tolerantnosti ....................... 89
Yana Leontiyeva
Závěr ...................... 101
Příloha 1: Použité výzkumy a datové zdroje ....................... 103
Barbora Staňkovská
Příloha 2: Seznam literatury a relevantních zdrojů ....................... 110
Shrnutí ...................... 116
Summary ...................... 118
O autorech ....................... 120
|