|
|
|
|
Agenda-setting: teoretické přístupy |
Markéta Škodová (ed.), Jan Červenka, Vlastimil Nečas, František Kalvas, Paulína Tabery, Tomáš Trampota |
|
Předkládaná publikace představuje komplexní a současně velmi fundovaný přehled několika rovin a konceptualizací jevu, souhrnně řazeného pod pojem agenda-setting. Navzdory obvyklým vymezením pojmu se pokouší o plastičtější tematizaci a kromě nastínění historického pozadí různých rovin uvedeného jevu, se je pokouší uchopit jak teoreticky, tak metodologicky. V tomto smyslu jednoznačně překračuje většinu standardních publikací věnovaných této problematice.
Práce je koncipována jako logicky utříděný souhrn poznatků o vývoji a současném stavu výzkumu problematiky nastolování témat ve veřejném mediálním prostoru s důrazem na praktickou stránku využití jednotlivých metodologických přístupů pro analýzu v rámci studia mediální komunikace. Text je svým metodologickým ukotvením však vhodný i pro sociology a politology, neboť se jak v rovně metodologické, tak obsahové věnuje tématům, která tyto společenskovědní discipliny rovněž studují; sociologie je de facto metodologickým východiskem mediálního studia problematiky agenda-setting, naopak pro politology se jedná o oblast výzkumu, která v českém prostředí zatím není příliš v analýzách využívána – předkládaná práce by se mohla stát jakýmsi odrazovým můstkem pro následné zpřístupnění poznatků výzkumu médií a veřejnosti tak, jak je prezentuje obor mediální komunikace.
Práce sleduje chronologicky vývoj výzkumných metod spojených s problematikou agenda-setting, ukazuje, jak se proměňovalo zaměření výzkumu, přibližuje kategorizaci jednotlivých typů výzkumů sledované problematiky. V textu jsou zastoupeny všechny relevantní metody výzkumu agenda-setting, jsou zmíněni přední představitelé i rozhodující práce z oboru. Z logiky mediálního studia obsahů sdělení ve vztahu k veřejnosti a preferencím, které jsou pro média i rozhodování odpovědných a zainteresovaných aktérů podstatná, je práce přínosná i tím, že ukazuje nedostatky konkrétních přístupů. V tomto ohledu práce dokládá, že problematika výzkumu mediální scény ve vztahu ke společnosti a jejím požadavkům a preferencím je záležitostí multidisciplinární analýzy.
Autoři se snažili ukázat vedle obecně teoretického rámce analýzy i možnosti využití těchto postupů v reálném prostoru, tedy přiblížit českou mediální situaci v kontextu analýzy nastolování témat veřejného diskurzu. Důležité z hlediska přiblížení metodologické stránky výzkumu agenda-setting je, že autoři začlenili do svého textu i kapitolu věnovanou českému výzkumu dané problematiky.
Práce je koncipována jako přehled nejdůležitějších interpretační přístupů, zmiňuje hlavní, podstatné metody a věnuje pozornost definici jednotlivých pojmů i interpretací; je tedy možné ji zařadit mezi základní metodologické příručky, které budou sloužit jak studentům oboru mediální studia, tak ostatních společensko-vědních oborů (vedle sociologie, kde značná část metod má své ukotvení), především politologie.
Kniha nabízí zájemcům o mediální analýzu, a to nejen z řad studentů mediální komunikace, ale i politologie či sociologie, mnoho inspirativních pohledů na současnou realitu a možnosti její analýzy. Je to ucelený přehled obecně metodologických přístupů, který si klade za cíl oslovit odbornou i širší veřejnost a který bude i vhodnou příručkou pro studenty.
Klíčová slova
teorie agenda-setting, masová média, veřejné mínění, veřejná sféra
Obsah
Agenda-setting: teoretické přístupy …………………………………………………………7
Abstrakt… ………………………………………………………………………………………………… 7
Agenda-setting: Theoretical Approaches ……………………………………………………9
Abstract… ………………………………………………………………………………………………… 9
Zasazení konceptu agenda-setting do uvažování o médiích (Markéta Škodová)……………… 11
Agenda-setting: koncept a klíčové termíny… ……………………………………………………………12
Agenda-setting: teoretické přístupy… ………………………………………………………………… 13
1. Tradice výzkumů agenda-setting (Vlastimil Nečas)… ……………………………………… 15
1.1. Chapel Hill Study………………………………………………………………………………… 16
1.2. Charlotte Study… …………………………………………………………………………………17
1.3. Prohloubení konceptu nastolování agendy … ………………………………………………… 18
1.3.2. Informační zdroje jednotlivce…………………………………………………………………… 19
1.3.3. Časové uspořádání v procesu nastolování agendy… ………………………………………… 19
1.3.4. Osobní charakteristiky voličů …………………………………………………………………… 19
1.4. Politika a koncept nastolování agendy … ……………………………………………………… 20
1.5 Studie G. Funkhousera…………………………………………………………………………… 21
1.5.1. Mediální agenda a veřejné mínění……………………………………………………………… 22
1.5.2. Mediální agenda a skutečnost…………………………………………………………………… 22
1.6. Intermediální nastolování agendy……………………………………………………………… 23
2. První a druhý stupeň nastolování agendy (agenda-setting), rámcování (framing)
a vypíchnutí (priming) (Paulína Tabery)… …………………………………………………… 28
2.1. První a druhý stupeň nastolování agendy……………………………………………………… 28
2.2. Rámcování (framing)… ………………………………………………………………………… 30
2.2.1. Nastolování agendy a rámcování: rámcování jako přístup, nebo jako součást nastolování
agendy…………………………………………………………………………………………… 34
2.3. Vypíchnutí (priming)… ………………………………………………………………………… 37
2.4 Shrnutí…………………………………………………………………………………………… 38
3. Mediální agenda (Tomáš Trampota)………………………………………………………… 40
3.1. Kvantitativní obsahová analýza a její specifika… ……………………………………………… 41
3.1.1. Postup obsahové analýzy… …………………………………………………………………… 42
3.1.2. Kritika metody…………………………………………………………………………………… 43
3.1.3. Využití obsahové analýzy pro výzkum agendy médií… ……………………………………… 44
3.2. Média používaná ve výzkumech mediální agendy (František Kalvas)… ……………………… 45
4. Veřejná agenda (Jan Červenka, František Kalvas)… …………………………………………… 48
4.1. Jak zkoumat veřejnou agendu… ……………………………………………………………… 49
4.1.1. Jak se měří veřejná agenda?… ………………………………………………………………… 51
4.1.2. Uzavřená otázka… ……………………………………………………………………………… 53
4.1.3. Otevřená otázka… ……………………………………………………………………………… 53
4.2. Historie MIP otázky a ostatních otevřených otázek… ………………………………………… 54
4.3. Zpracování otevřených otázek v kvantitativním výzkumu… ………………………………… 57
4.4. Veřejná agenda a agenda členů veřejnosti: Blumerova kritika ………………………………… 60
4.5. Intrapersonální, interpersonální a vnímaná agenda… ………………………………………… 61
5. Politická agenda (František Kalvas)… ……………………………………………………… 63
5.1. Výzkum politické agendy v zahraničí a v ČR… ………………………………………………… 63
5.2. Dvě výzkumné tradice…………………………………………………………………………… 63
5.3. Veřejný problém, agenda a proces……………………………………………………………… 65
5.3.1. Issue – klíčový pojem výzkumné tradice………………………………………………………… 65
5.3.2. Agenda – základní definice pojmu……………………………………………………………… 67
5.3.3. Analýzy politického procesu… ………………………………………………………………… 68
5.4. Jak se zkoumá politická agenda?………………………………………………………………… 72
Závěrem (Markéta Škodová)…………………………………………………………………… 74
Literatura … …………………………………………………………………………… 78
Rejstřík … …………………………………………………………………………… 85
O autorech … …………………………………………………………………………… 87
|
|
|
|