Co je metoda 3R?

Co je metoda 3R? / Hana Maříková

Metoda 3R patří k nástrojům zjišťujícím úroveň genderové rovnosti v různých oblastech sociálního života. V 90. letech byla vyvinuta Švédskou asociací místních úřadů, které ji stále používají k danému účelu ve sféře své působnosti. Pomocí této metody je možné sledovat a analyzovat to, jak určitá aktivita či poskytovaná služba probíhá a je financovaná z hlediska genderové rovnosti i toho, jaké změny jsou požadovány s ohledem na rozdílné potřeby žen a mužů.
Použití metody umožňuje:
- získat informace o zastoupení žen a mužů v různých částech organizace/instituce i na jejich různých organizačních/řídících úrovních;
- získat informace o zdrojích alokovaných mezi ženy a muže;
- získat přestavu o síle uplatňovaných genderových vzorců či modelů v dané organizaci či instituci;
- navrhnout plán opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Co ale ona 3 R vlastně znamenají? V angličtině představují Reprezentation (neboli zastoupení, reprezentaci), Resources (zdroje), Reality (čili realitu v podobě analýzy podmínek).

Ad Reprezentace neboli sledování genderového zastoupení
První krok spočívá ve výběru specifické aktivity a vymezení cílové skupiny, které mají být sledovány. Pak následuje získání odpovědi na otázku KOLIK: neboli kolik žen/dívek a kolik mužů/chlapců je zastoupeno v dané oblasti na různých organizačních úrovních či participuje na dané aktivitě apod. To umožňuje zjistit případné disproporce v genderovém zastoupení (například mezi řídícími pracovníky a pracovnicemi, zaměstnanci a zaměstnankyněmi, uživateli a uživatelkami určité služby, osobami, které podnikají, nebo třeba mezi uchazeči a uchazečkami o zaměstnání apod.). I když je kvantitativní ukazatel zastoupení mužů a žen v dané oblasti nebo na dané aktivitě nepochybně důležitý, stejně důležité, ne-li více, je sledování toho, KDO rozhoduje a JAK toto rozhodování probíhá. Zde je nutné se zaměřit na to, jak se rozhodování realizuje nejen ve formální, ale zejména v neformální rovině, aby bylo možné identifikovat, jak proces řízení a rozhodování skutečně (nikoli pouze formálně) probíhá. To je důležité například při rozdělování grantů nebo jiných fondů. Kromě toho je významné, kdo činí rozhodnutí a jak a kde tato rozhodnutí probíhají. V tomto bodě je důležité sledovat i to, kdo implementuje rozhodnutí, kdo je konečným uživatelem či konečnou uživatelkou nebo klientem či klientkou služby apod.

Ad Resources neboli objasnění alokace zdrojů
Zaměření se na další R znamená objasnit, kdo co dostává. Přitom se nesledují jenom toky peněz, tedy alokace finančních zdrojů, ale také alokace zdroje času a třeba i prostoru a informací, stejně tak jako možnosti se rozvíjet.
Z hlediska času se sleduje například to, kdo se může v dané době účastnit daných setkání či jednání apod., kdo při nich dostává slovo jako řečník nebo řečnice a kolik času je mu či jí pro tento účel vymezeno, kdo, v jakých případech a z jakého důvodu je z hlediska času v jednáních apod. upřednostňován či upřednostňována, zda se z hlediska časové alokace dají identifikovat nějaké opakující se genderové vzorce. V případě prostoru se sleduje možnost přístupu ke sportovním zařízením, využívání budov či areálů na kursy nebo jiné aktivity pro ženy a muže apod., ale také třeba genderové disproporce v možnosti získat bydlení apod. U peněz je pozornost věnována nejen alokaci grantů, půjček, ale i dotovaným běžným provozním nákladům apod. spojeným s aktivitami žen a mužů v dané lokalitě. U informací je zase nutné mít na zřeteli, kdo k nim má jaký přístup, kdy a v jaké formě vlastně dostává důležité informace. Sleduje se proto, na kolik a na jaká setkání jsou různé skupiny žen a mužů zvány, zda se některé skupiny účastní některých setkání více než jiné, eventuálně proč, i to, jaké je zastoupení žen a mužů v „důležitých“ lokálních skupinách a jak dané aktivity napomáhají rozvoji žen a mužů žijících v dané lokalitě (prostřednictvím kurzů, studijních pobytů apod.).

Ad Realita neboli analýza podmínek
Jestliže analýza prvních dvou R by měla odhalit případné převládající genderové disproporce, uplatňované genderové vzorce ve sledované oblasti, analýza podmínek by měla vést k odpovědi na otázky: Proč jsou věci tak, jak jsou? Jak daná situace vyhovuje zájmům a přáním žen a mužů? Zda současný stav odpovídá požadavku genderové rovnosti? Čí potřeby jsou výkonem dané aktivity naplňovány? Nejsou aktivity designovány tak, že favorizují některé skupiny? Jsou zájmy a potřeby žen a mužů dosahovány rovným dílem, mají ženy a muži skutečně rovné příležitosti?
Je zřejmé, že odpovědi na tyto otázky se nezískávají vždy snadno, neboť ne vždy je „realita“ jednoduše „měřitelná“ a jednoznačně postižitelná (odhlédneme-li od zcela zásadní otázky, co je „realita“). Realizace tohoto bodu souvisí úzce s otevřenou diskusí nad tématem genderové rovnosti – neboli nad tím, co tento pojem pro dané aktéry znamená a jak je možné jeho obsah „reálně“ naplňovat, což však předpokládá jak ochotu, tak schopnost se tímto tématem fundovaně zabývat.

U nás je známá a někdy už i využívána metoda rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů. Ministerstvo financí dokonce vydalo pro tento účel v roce 2004 informativní metodiku. Metoda 3R je u nás zatím stále neznámá. Přitom se zaměřuje na víc dimenzí sociálního života než metodika rozpočtování, která se týká primárně využití veřejných finančních zdrojů ve veřejné správě. Ale jak již bylo uvedeno, zavedení a využívání metod podobného typu předpokládá vůli uvažovat určitým způsobem, snahu a ochotu měnit status quo.