Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici

František Zich

Tato publikace shrnuje poznatky ze sociologického zkoumání nositelů (aktérů) vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici. Vychází z empirických sond a výběrových šetření, která byla provedena v letech 1989 až 2000 v rámci řešení projektu "Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici" s podporou prostředků Grantové agentury ČR (projekt 403/98/1420). Výzkum usiloval o odpovědi na otázky: jak časté a intenzívní jsou v současné době přeshraniční vztahy mezi obyvateli česko-německého pohraničí; jaká je povaha těchto vztahů a k čemu směřují; které okol-nosti zde působí v zájmu jejich rozvoje a které naopak působí v tomto ohledu negativně; kdo jsou nositelé vytváření přeshraničního společenství; lze vůbec v současném období mluvit o přeshraničním společenství? (Podrobné poznatky z empirických šetření a sond jsou shrnuty ve sborníku "Vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici", Sociologický ústav AV ČR 2000.) Následující studie obsahuje přehled hlavních institucionálních nositelů přeshraničních vztahů a soustřeďuje se hlavně na sociologickou charakteristiku (motivace, hodnotová orientace, postoje) osob, které na české straně udržují, či iniciují přeshraniční kontakty. Všímá si rovněž některých politických a his-torických souvislostí utváření přeshraničních občanských vazeb na česko-německé hranici. Uvedeny jsou rovněž krátké úvahy o pojmu "hranice" a "přeshraniční společenství" a o změnách, ke kterým dochází na česko-německé hranici v devadesátých letech v souvislosti s procesy evropské integrace.

Shrnutí

Pád železné opony a následné změny po roce 1989 přinesly šanci, aby se i v regionech, které byly po desetiletí odděleny ostnatým drátem, začaly vytvářet normální přeshraniční občanské vztahy. To se v případě ČR týká hlavně česko-německé a česko-rakouské hranice, kde se od roku 1990 rozvíjejí nové a prohlubují se již existující kontakty mezi občany a institucemi. Do značné míry se mění vztahy mezi lidmi i na té části česko-německé hranice, která byla v nedávné minulosti průchodná (hranice s bývalou Německou demokratickou republikou). V devadesátých letech výrazně vzrostl počet kontaktů mezi Čechy a Němci. Hranice jsou "prolamovány" různými přesahy a průniky na základě spolu-práce a kontaktů lidí a institucí postupně se formují "normální" přeshraniční občanské vztahy.
Výchozí pozice obou zemí a tím i pohraničních území k navazování přeshraničních vztahů však byla a nadále je nerovnoměrná. Z těchto důvodů mají procesy navazování přeshraničních vztahů asymetrický charakter: Je to způsobeno hlavně rozdílnou eko-nomickou situací obou zemí a jejich socio-kulturními specifikami. Asymetrická povaha podmínek, iniciativy a vytváření přeshraničních sociálních vazeb zakládá další sociální nerovnost mezi Čechy a Němci jak v obecné rovině tak také v oblasti rozdílů uvnitř hlav-ních sociálních skupin.
Procesy rozšiřování kontaktů navazování spolupráce přes hranice v devadesátých letech postupně vedou k vytvoření přeshraničního společenství a k normalizaci přeshra-ničních občanských vztahů. Existující vztahy nejsou ani po kvantitativní ani po kvalitativní a obsahové stránce dosud dostatečně intenzívní, zatím neexistují dostatečně rozvětvené a konzistentní sociální sítě mezi občany obou zemí. "Normální, přirozené a vyrovnané přeshraniční společenství" je založeno na následujících předpokladech:
- Politické vztahy a politická vůle vytvářejí základy dobrého sousedství, včetně "his-torického vyrovnání" a respektování statu quo. (Situace je však taková, že v této oblasti se vedle významných politických dohod a faktické spolupráce mezi českým a německým státem a dalšími institucemi, objevují zneklidňující aktivity a požadavky vysídlených Němců.)
- Přeshraniční společenství předpokládá dostatečně "otevřenou" a průchodnou státní hranici, umožňující bezproblémové kontakty institucí a osob. (Hranice s Německem stále ještě funguje jako bariera s kontrolovanými přechody. Je rovněž otázka, zda současných 30 hraničních přechodů je dostatečný počet, v průměru je vzdálenost přechodů kolem 30 kilometrů.)
- Přirozené pohraniční společenství vyžaduje dostatečnou kvantitu a intenzitu každoden-ních občanských kontaktů. (Ale za nositele přeshraničních vztahů můžeme označit na české straně zatím asi 5 % obyvatelstva pohraničí, z německé strany bude tento podíl ještě nižší.)
- Základem "normálního" společenství jsou vztahy fungující na bázi spontánní občanské spolupráce. (Zatím se většina intenzivnějších vztahů realizuje hlavně prostřednictvím in-stitucí.) Sem patří i trvalost těchto občanských vazeb (převažují však náhodné kontakty).
- Pro normální přeshraniční společenství je důležitá rovnost pozic občanů při vstupu do vztahu a při jejich udržování. (Zde však existuje výrazná, zejména ekonomicky, pod-míněná asymetrie, včetně asymetrie motivací k navazování vztahů v neprospěch české strany.)
- Vyrovnané přeshraniční společenství by se mělo vyznačovat i symetrií alespoň hlavních zájmů o spolupráci. (I zde však zjišťujeme, že v průměru výrazně silnější zájem o spolu-práci projevuje česká strana a to jak v rovině institucionální, tak občanské spolupráce.) I když tato asymetrie zájmu je celkem s ohledem na to, co může přinést zúčastněným stranám pochopitelná, je skutečností, že do značné míry brzdí rozvoj vytváření přeshra-ničního společenství.
V souladu s obsahem a záměry osobních i institucionálních přeshraničních kontaktů a ak-tivit se v českém i německém pohraničí vytvářejí teprve zárodky přirozených sociálních "gravitačních center". Na české straně jsou to především ta místa, kam jezdí Němci využívat českou stranou nabízené služby (rekreační a lázeňská centra, nákupní střediska). V rovině spontánních občanských kontaktů se v tomto ohledu méně výrazně projevují kulturní aktivity a instituce. Jistým organizačním základem těchto center jsou sídla eurore-gionů a jejich aktivity. Je nutno ale konstatovat, že "gravitační centra", kde by se spon-tánně a opakovaně setkávali Češi a Němci jako občané, nejsou zatím ani na české, ani na německé straně dostatečně vytvořena. Jejich tvorba není záležitostí jen organizační práce, ale mají-li mít trvalejší význam, musí být produktem přirozených a tedy zřejmě dlouho-dobých procesů a setkávání lidí na základě společného zájmu.
Zkoumaní nositelé česko-německých přeshraničních vazeb se vyznačují ve srovnání s celou populací ČR vyšší sociální aktivitou, otevřeností a tolerancí v oblasti posuzování národnostních vztahů. V postojové rovině manifestují vysokou míru vstřícnosti v oblasti spolupráce s Německem, ale i dalšími zeměmi a celkově pozitivním vztahem k procesům evropské integrace.

Klíčová slova

hranice, přeshraniční kontakty a vztahy, přeshraniční společenství, přeshraniční spolu-práce, konkurence zájmů, občanský princip, nositel přeshraničních vztahů, aktér přeshra-ničních aktivit, institucionální nositel přeshraničních vztahů, euroregion, politické a historické souvislosti, sociální distance, asymetrie vztahů.