|
|
2009:8 Český parlament ve druhé dekádě demokratického vývoje |
Zdenka Mansfeldová, Lukáš Linek (eds.) |
|
Cílem této studie je zkoumat činnost českého parlamentu od roku 1992 do současnosti a naplňování jeho reprezentativní funkce. Vzhledem k dominantní pozici Poslanecké sněmovny je jí věnována větší pozornost než Senátu. Publikace se nejdříve stručně věnuje institucionální architektuře českého parlamentu a jeho pozici v politickém systému země. Následně se pozornost přesouvá ke zkoumání parlamentu jako arény soupeření politických stran, které se v čase postupně stávají hlavním organizujícím principem činnosti parlamentu, prosazování a zprostředkování zájmů a tvorby rozhodnutí v legislativním procesu. Ukazuje se, že stabilizace stranického systému probíhala souběžně s procesy stabilizace zastoupení stran v parlamentu a k zakořenění norem a identity stranictví. Parlament a volby do něj hrály důležitou roli při utváření, krystalizaci a stabilizaci politických stran a profesionalizaci nových politických elit. Tyto elity jsou povětšinou muži středního věku s vysokoškolským vzděláním, kteří se dlouhodobě pohybují v politice.
Parlament má v demokracii celou řadu úloh, které jsou definovány většinou ústavami, navazujícími zákony a neformálními pravidly. Tyto úlohy jsou sice dlouhodobě stabilní, jejich důležitost se však v čase mění; některé nabývají a jiné ztrácí na váze v souvislosti s měnícími se domácími podmínkami a mezinárodním prostředím, konkrétně vstupem do Evropské unie. Za nejvýznamnější úlohy jsou dlouhodobě považovány tvorba legislativy a kontrola vlády. Analýza legislativního procesu ukazuje rostoucí dominanci vlády v celém procesu, i když zde existuje prostor pro větší roli Senátu (v případě odlišných většin v obou komorách) či pro individuální – a často obtížně kontrolovatelné – aktivity poslanců. Dominance vlády souvisí s její rolí v souvislosti se vstupem země do Evropské unie.
Klíčová slova
parlament – politické strany – legislativa – reprezentace zájmů – vláda – politické elity
Shrnutí
Cílem publikace „Český parlament ve druhé dekádě demokratického vývoje“ bylo analyzovat formy a dynamiku vývoje politické reprezentace v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Publikace kombinuje institucionální a behaviorální přístup, popisuje vznik a fungování této instituce a zároveň analyzuje názory a postoje členů parlamentu k vybraným otázkám a problémům. Český politický systém je konstruován jako parlamentní demokracie s dvoukomorovým parlamentem; role parlamentu je klíčová i vzhledem k jeho úloze při utváření dalších politických institucí. Vzhledem k větší politické významnosti Poslanecké sněmovny je jí věnována převážná část prostoru této publikace; Senát je zmíněn pouze v základních rysech.
Předložená publikace se opírá o širší spektrum datových zdrojů, o kvantitativní i kvalitativní data, která byla shromážděna za více než patnáctileté období, kdy se výzkumný tým Sociologie politiky Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., věnuje Parlamentu České republiky. Byla to především dotazníková šetření, realizovaná výzkumným týmem, dále dokumenty z jednání Poslanecké sněmovny a databáze poslanců s jejich základními charakteristikami. V letech 1993–2007 bylo formou strukturovaných osobních rozhovorů realizováno celkem šest dotazníkových šetření mezi členy Poslanecké sněmovny PČR. Zmíněná šetření tak pokrývají všechna volební období Sněmovny, což umožňuje sledování jednotlivých proměnných v čase a komparaci získaných dat.
V úvodu publikace autoři rekapitulují vznik badatelského zájmu o český parlament a základní literaturu především z oblasti politologie a sociologie, která k této problematice vznikla. Dále zde stručně představují základní aspekty teorie politické reprezentace a vytváří tak konceptuální zarámování publikace, v níž jsou analyzovány formy a dynamika politické reprezentace v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
První kapitola nejprve stručně popisuje historii formálních parlamentních struktur na území České republiky a od vzniku České republiky v roce 1993 detailněji Parlamentu České republiky. Poté kapitola analyzuje vnitřní organizaci Parlamentu (vztah komor Poslanecká sněmovna – Senát) a následně i jeho obou komor se zaměřením na dva základní organizační principy: stranictví (poslanecké kluby) a expertiza (výbory). Významným stabilizačním momentem parlamentní činnosti bylo schválení nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny v roce 1995, který standardizoval a zpřehlednil legislativní proces a fungování Sněmovny a kodifikoval roli politických stran při organizaci parlamentu a jeho legislativní činnosti. Další významnou proměnou vnitřního fungování parlamentu byla postupná inkorporace opozičních stran do vedení výborů. Opozice a její participace na legislativním procesu patří k nezanedbatelným faktorům ovlivňujícím fungování demokratických parlamentních systémů.
Druhá kapitola je věnována vybraným aspektům vládnutí ve vztahu k politickým stranám a jejich zastoupení v parlamentu. Demokratické vládnutí je v České republice organizováno primárně politickými stranami. Určující roli zde hraje poměrný volební systém, který jednak přispívá k rozvoji politické reprezentace založené na politických stranách a zároveň zajišťuje existenci politických stran v parlamentu. Klíčové postavení politických stran je dále posilováno jak institucionálními pravidly legislativního procesu, tak vlastním způsobem vnitřní organizace parlamentu a fungováním poslaneckých klubů. Jak volební, tak stranický systém se ve sledovaném období vyznačovaly velkou mírou stability. Jedinou významnou změnou volebního systému do Poslanecké sněmovny PČR byla dílčí změna následujících dvou parametrů: (1.) navýšení počtu volebních obvodů z osmi na čtrnáct (a tedy snížení jejich průměrné velikosti) a (2.) změna přepočtu hlasů na mandáty. V konečném efektu umožnil poměrný volební systém s relativně velkými volebními obvody ustavení a stabilizaci vícestranického systému. Tato stabilita byla dále posílena základními zdroji stranické volby v ČR, jako jsou (1.) socio-ekonomická dimenze ohledně míry státní redistribuce, která je základní konfliktní linií, (2.) sociálně liberální-konzervativní dimenze a (3.) emocionální vazba ke komunistickému režimu.
Stabilizace systému politických stran v parlamentu a ustálení pravidel parlamentní práce mělo rovněž vliv na legislativní činnosti Poslanecké sněmovny. Kapitola třetí identifikuje dvě období extenzivní legislativní aktivity, která jsou spojena zaprvé s vytvořením právního systému demokratického státu a základními kroky společensko-ekonomické transformace a zadruhé s implementací evropských norem. Po vstupu do EU se akcenty posouvají, legislativní činnost je nicméně stále klíčovou aktivitou. Pokud bychom pro hodnocení legislativní aktivity parlamentu přijali čistě kvantitativní hledisko (tedy počet projednaných a schválených zákonů), je Poslanecká sněmovna velmi efektivní komorou. V průběhu sledovaného období se postupně posilovala role vlády v legislativní činnosti a z hlediska počtu navržených a schválených zákonů se role přiblížila standardům západních demokracií. Vláda se tak do určité míry stala hlavním aktérem zákonodárné iniciativy. Klíčovým faktorem v procesu posilování role vlády v legislativním procesu byla harmonizace českého práva s normami EU po roce 1998.
Vztah vlády a parlamentu analyzuje čtvrtá kapitola. V souladu s ústavním vymezením patří z pohledu poslanců k nejdůležitějším činnostem parlamentu vedle legislativní činnosti také kontrola vlády. Výsledky analýz však ukazují, že skutečné naplňování této funkce bylo ovlivněno poměrem politických sil ve Sněmovně a ve svém výsledku z pohledu poslanců zaostávalo za významem této aktivity. Větší důraz na kontrolu a také větší kritičnost k naplňování kontrolní funkce parlamentu vyjadřuje opozice. Zatímco v západních demokratických parlamentech by se toto zjištění mohlo považovat za triviální, v postkomunistickém prostředí, kde se existence účinné opozice vybavené dostatečnými možnostmi působení stala možnou až v demokratickém parlamentu, je toto zjištění důkazem procesu „učení“. Tento proces znamenal přijetí, osvojení a využívání celého repertoáru aktivit a prostředků kontroly vlády. Mezi klíčové lze zařadit vyjadřování podpory či nesouhlasu vládním návrhům zákonů, formální i neformální konzultace, interpelování jednotlivých členů vlády, až po krajní aktivitu, kterou je hlasování o ne/důvěře vládě. Jiným mechanismem kontroly, který ve sledovaném období postupně nabýval na významu při kontrole vlády, je svolávání schůzí sněmovny na základě požadavku poslanců a rostoucí počet hlasování o nedůvěře vládě, především v posledních dvou funkčních obdobích. Oba tyto jevy jsou důsledkem slabé pozice vlád ve Sněmovně, ať už mají těsnou většinu, či menšinový charakter.
Pátá kapitola hledá odpověď na otázku, kdo jsou čeští poslanci, a proto se zabývá analýzou sociodemografických dat poslanců po roce 1992. Socio-demografická struktura poslanců a veřejnosti se výrazně odlišuje, a to především v případě pohlaví, věku, vzdělanosti, ekonomické aktivity a zaměstnání. Socio-demografická struktura poslanců a voličů jednotlivých politických stran se také v řadě případů liší. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že Poslanecká sněmovna vykazuje nízkou míru deskriptivní reprezentace. Ve Sněmovně jsou oproti společnosti podreprezentovány ženy, a naopak výrazně nadreprezentováni vysokoškolsky vzdělaní a zaměstnanci veřejného sektoru. Detailní analýzy také prokázaly vliv socio-demografických proměnných na politické postoje poslanců.
Poslední kapitola je věnována roli poslanců a její percepci čili tomu, jak poslanci chápou svůj mandát. Kapitola sleduje rozdíl mezi právní definicí mandátu a jeho pojetím individuálními poslanci, to vše v kontextu teorie reprezentace. Z definice poslaneckého mandátu v Ústavě vyplývá, že zákonodárci nejsou při svém rozhodování vázáni žádnými příkazy. Analýza empirických dat však ukázala, že poslanci své chování orientují především podle stranictví a stranická identifikace představuje dominantní faktor jejich rozhodování. Politické strany mají zásadní vliv na činnost jednotlivých poslanců, včetně členství poslance ve výboru, a jsou klíčovým aktérem artikulace a zprostředkování zájmů v České republice. Analýza empirických dat tak identifikuje mezeru v tradičních teoretických přístupech k reprezentaci, které obecně neakcentují roli politických stran.
|
|
|
|
2009:10 Volby do Senátu 1996 až 2008 |
2009:9 Zobrazování nerovností a hodnotová poselství v časopisech pro děti a mládež na příkladu časopisu Bravo |
2009:8 Český parlament ve druhé dekádě demokratického vývoje |
2009:7 Rodinné a pracovní dráhy mladých: holistická perspektiva |
2009:6 Aplikace principů partnerství a participace v prostředí malých měst České republiky |
2009:5 Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání |
2009:4 Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz |
2009:3 Problémové čtvrti ve městě a politiky k jejich regeneraci – případová studie Prahy |
2009:2 Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí. Výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008 - Náboženství |
2009:1 První volby do Senátu. Analýza voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996 |
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
2005:03 Regionální elity 2004 |
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
2002:12 Skupinové mentality |
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
2002:07 Region a politika |
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
2001:06 ISSP - Životní prostředí |
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
2000:05 Stranická identifikace v České republice |
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
1996:09 Národní identita |
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
1995:04 Women, Work and Society |
1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1991:08 Nultá podnikatelská generace |
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
1990:02 Ženy a volby '90 |
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
|
|