Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita

Alena Křížková (ed.), Hana Maříková, Hana Hašková, Jana Bierzová

Sociologický výzkumu rodičovských strategií kombinace práce a rodiny v životě byl proveden v roce 2005 v rámci projektu „Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR“ (podpořen grantem č. 403/05/2474 Grantové agentury ČR na období 2005-2007). Předložená studie je výsledkem analýzy dotazníkového šetření, které se zaměřilo na úroveň vytváření individuálních a rodinných strategií kombinace pracovního a rodinného života českých rodičů a jehož cílem bylo zmapovat situaci a strategie rodičů v současnosti žijících s nezaopatřenými dětmi. Vycházíme z předpokladu, že každý typ rodinné domácnosti a každý věk dítěte představuje pro rodiče (matky i otce) různě vysoké náklady (časové, finanční, emoční, společenské), přičemž tlak těchto nákladů na kombinaci práce a rodiny se s věkem dítěte (rodinným cyklem) i rodinnou situací mění a zároveň, že tento problém kombinace práce a rodiny je jako problém řešen nejčastěji v rodinách s dětmi do 18 let, kdy děti ještě nejsou (většinou) soběstačné zejména ekonomicky. Představy, plány a strategie se s podmínkami pracovního trhu a stereotypními představami o rodinných a pracovních rolích žen a mužů vzájemně ovlivňují a cílem této publikace je toto střetávání popsat a upozornit na určité dimenze této dynamiky v souvislosti s rodičovstvím. První dvě kapitoly Hany Maříkové a Aleny Křížkové mapují střetávání pracovních a rodinných plánů a představ s realitou genderových rolí a podmínek i bariér realizace těchto plánů pro ženy a muže v naší společnosti a výsledné strategie kombinace pracovního a rodinného života současných rodičů. Další dvě kapitoly jsou zaměřeny na vybraná aktuální témata formování rodičovských rolí a strategií v současné české společnosti. Hana Hašková zkoumá reprodukční plány a rannou péči o děti v souvislosti se socio-demografickými změnami v naší společnosti po roce 1989. Jana Bierzová porovnává časové investice matek a otců do péče o děti, práce v domácnosti a placené práce.

Klíčová slova

Kombinace pracovního a rodinného života, rodinné strategie, pracovní strategie, reprodukční strategie a plány, genderové nerovnosti, dělba práce a péče v rodině.

Shrnutí

Předložená studie Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita představuje výsledky kvantitativního sociologického výzkumu rodičovských strategií kombinace práce a rodiny v životě, který byl proveden v roce 2005 v rámci výzkumného projektu „Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR“ (podpořen grantem č. 403/05/2474 Grantové agentury ČR na období 2005-2007). Cílovou skupinou kvantitativního výzkumu, jehož výsledky přinášíme v této studii, jsou muži a ženy - rodiče, žijící v rodinách s dětmi do 18 let (včetně). Kvantitativní výzkum podmínek a faktorů, dynamicky působících na kombinaci práce a rodiny, postihl rostoucí variabilitu typů domácností a soužití s dětmi, rodinný cyklus a částečně i měnící se podmínky trhu práce a jejich vliv na rodinu. Dotazníkové šetření provedlo v roce 2005 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR na reprezentativním vzorku 1998 rodičů (mužů a žen), kteří žijí s dětmi do 18 let ve společné domácnosti. Hlavními znaky, podle kterých byli rodiče vybíráni jsou: pohlaví, věk, vzdělání, region, typ rodiny (úplná, neúplná, pohlaví rodiče v čele). Vycházíme z předpokladu, že každý typ rodinné domácnosti a každý věk dítěte představuje pro rodiče (matky i otce) různě vysoké náklady (časové, finanční, emoční, společenské), přičemž tlak těchto nákladů na kombinaci práce a rodiny se s věkem dítěte (rodinným cyklem) i rodinnou situací mění a zároveň, že tento problém kombinace práce a rodiny je jako problém řešen nejčastěji v rodinách s dětmi do 18 let, kdy děti ještě nejsou (většinou) soběstačné zejména ekonomicky. U části rodin s dětmi do 18 let se dala předpokládat jak zátěž z důvodu péče o děti, tak současně z důvodu péče o staré lidi (sendwich generation). Cílem výzkumu bylo identifikovat strategie a způsoby realizace kombinace práce a rodiny v různých typech rodin, podle socio-ekonomického postavení rodičů a podle fází rodinného cyklu.
Předložené výsledky výzkumu ukazují, že ne vždy se dá hovořit o ženách a mužích jako o homogenní, monolitické skupině. Uvnitř těchto kategorií existují mnohé diference; ty se v případě rodičovství projevily zejména v populaci žen. Můžeme dokonce obecně konstatovat, že možná právě v důsledku překážek a vysokých nároků na kombinaci pracovní a rodinné zátěže zejména u žen, jsou ženy oproti mužům mnohem více vnitřně diferencovanou kategorií ať již jde o životní podmínky, plány, volby či strategie. Diferenciace žen se projevuje nejen na základě věku a významně na základě vzdělání (tak tomu často bylo i v případě mužů), ale také podle počtu dětí a socioekonomického zařazení.
Publikace je rozdělena do pěti tématických kapitol, které analyzují vybrané aspekty současného českého rodičovství z hlediska pracovních a rodinných nároků, podmínek a strategií.
Hana Maříková se ve své kapitole Rodiče na trhu práce – reálné možnosti i hypotetické volby zaměřuje na pracovní strategie a význam pracovních rolí v životě současných rodičů. Z genderového hlediska zkoumá na jedné straně podmínky a bariéry realizace pracovních plánů a aspirací a na straně druhé pak hodnocení významu jednotlivých aspektů práce a spokojenosti s nimi v životě rodičů v závislosti na jejich socioekonomickém statusu, rodinném cyklu a typu rodiny. Cílem kapitoly je odpovědět na otázky po povaze bariér pracovního uplatnění současných rodičů, jak vnímají podmínky a překážky v realizaci jejich pracovních aspirací a jakým způsobem intervenuje pracovní život do jejich možnosti věnovat se rodině a dětem? Reálné volby a preference žen a mužů probíhají celkově odlišně a to v mezích genderových stereotypů. Existence vlastní rodiny se stále významnou měrou promítá rozdílně do uspořádání, organizace života žen a mužů. Muži kladou větší důraz na pracovní výkon a výsledky, ženy – matky – berou vždy v úvahu i rodinnou situaci a možnosti.
Výpovědi rodičů s vyšším vzděláním vyvracejí obecný stereotyp a dokládají, že seberealizace prostřednictvím práce a uspokojení z jejího výkonu, nemusí být automaticky realizována na vrub rodiny. Uvádějí totiž dokonce často pozitivní vliv práce na možnost věnovat se dětem. Zároveň se za určitých okolností uplatňuje „obecné“ (genderové) schéma či předpis v tom smyslu, že existuje „typ pečující osoby“ a „typ osoby materiálně zabezpečující rodinu“, které sice v naprosté většině případů odpovídají „jednoduchému“ dělení podle osy „pohlaví“, ale v případě neúplných rodin, zde dochází k posunu – muži začínají klást větší důraz na ty podmínky práce, které odpovídají pečovatelskému typu (kratší úvazky apod.) a ženy naopak na materiální zajištění rodiny (tj. delší pracovní úvazky apod.), neboli „jednoduché“ (genderové) schéma se narušuje.
Alena Křížková se v kapitole Organizace a zvládání pracovního a rodinného života současných rodičů věnuje tématu kombinace práce a rodiny v životě rodičů a klade si otázku, jak vypadají rodičovské ideologie v podobě představ o rozdělení péče a placené práce v životě partnerů? Tyto představy porovnává s realizovanou péčí a pracovním nasazením a obě dimenze, které se vzájemně ovlivňují, zasazuje do rámce rodinného cyklu. Základní otázkou této kapitoly je, jak současní rodiče vnímají své možnosti kombinovat práci a rodinu ve svém životě, jaké strategie využívají ti, jimž se to daří, co jsou hlavní příčiny problémů s integrací pracovní a rodinné zátěže a jaké strategie považují ti, jimž se to nedaří, za efektivní? Neúčast mužů na práci v domácnosti, odpovědnosti za domácnost, výchově a péči o děti a to vše vloženo pouze na bedra žen při časté nedostupnosti služeb, pomoci dalších osob a především peněz, je hlavní příčinou problémů zvládat kombinaci práce a rodiny v životě současných rodičů. Hodnocení zvládání kombinace práce a rodiny v životě je silně ekonomicky podmíněno a to jednak přímo, protože nižší životní úroveň snižuje míru pocitu zvládání tohoto úkolu zejména u žen a nedostatek peněz je nejvýznamnějším faktorem, který způsobuje s kombinací práce a rodiny problémy a jednak nepřímo, protože velká pracovní zátěž (motivovaná z velké části potřebou druhého příjmu nebo ekonomické nezávislosti) spolu s péčí o děti u žen častěji vede k pocitu, že práci a rodinu zvládají jen napůl. Nejdůležitější strategií, jak zvládat kombinaci pracovní a rodinné zátěže, je pro současné rodiče partnerská dělba práce a odpovědnosti. Přitom muži spoléhají více na partnerskou dělbu práce a péče, ženy na vstřícnost zaměstnavatele, využití služeb a dalších osob. Využití flexibilních forem zaměstnání je strategií, kterou za řešení problémů s kombinací práce a rodiny považují zejména ti, kdo jsou v této snaze neúspěšní tedy buď se jim nepodařilo této možnosti využít nebo jim to významně nepomohlo. Zároveň to ukazuje na velmi nízkou dostupnost alternativních forem zaměstnání, které by vyhovovaly rodičům v jejich potřebě sladit pracovní a rodinné povinnosti.
Hana Hašková se ve své kapitole Reprodukční plány a realita ranné péče o děti zaměřuje na úvodní fáze rodinného cyklu v souvislosti se socio-demografickými změnami v naší společnosti po roce 1989. Ve své kapitole na jedné straně analyzuje jednotlivé dimenze plánování rodičovství a zejména dopady dvou základních aktuálních změn v reprodukčním chování české populace na rodiny: nárůst mimomanželské plodnosti a odkládání rodičovství do pozdějšího věku. Na straně druhé analyzuje rozdělení rodičovských rolí v rodinách s nejmenšími dětmi, realitu mateřské a rodičovské „dovolené“, využívání veřejných služeb péče o děti, a důsledky jejich vzájemné interakce na mateřství a otcovství. Reprodukční chování dříve v daném ohledu spíše homogenní české populace se značně diverzifikuje. Na straně jedné se vyděluje skupina žen (zejména žen s nižším vzděláním), jež zakládá své rodiny stále ještě v relativně nízkém věku, a na straně druhé stále více roste skupina žen (zejména žen s vyšším vzděláním), která odkládá porod svého prvního dítěte až do doby po dosažení 30. roku svého života. Zároveň platí, že ačkoliv narůstá podíl svobodných matek (samoživitelek i kohabitujících v nesezdaném soužití) ve všech vzdělanostních kategoriích, jsou to častěji ženy s nižším vzděláním, které stojí v čele neúplných rodin. Nárůst nevdaných matek, a především nejsilnější nárůst svobodných matek v nižších věkových skupinách, tak nelze interpretovat pouze jako jeden z projevů orientace české populace na „západoevropský styl rodiny“, jehož součástí je i větší obliba faktických manželství. Data z našeho výzkumu také ukázala, že návrat matek z rodičovské „dovolené“ na trh práce se stává stále více komplikovaným. Méně než polovina těch, které čerpaly rodičovskou „dovolenou“ se vrací po skončení rodičovské „dovolené“ ke svému původnímu zaměstnavateli a stále více narůstá mezi navracejícími se na trh práce po rodičovské „dovolené“ podíl nezaměstnaných. Zároveň se ukázalo, že téměř 70% pečujících, kteří se stali buď nezaměstnanými nebo nastoupili po rodičovské „dovolené“ k jinému zaměstnavateli, ukončilo rodičovskou „dovolenou“ do tří let věku dítěte, a část z nich měla tedy pravděpodobně zákonný nárok na návrat k původnímu zaměstnavateli a zařazení na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě.
Jana Bierzová ve své kapitole Rozdělení domácích prací a péče o děti v rodině porovnává časové investice matek a otců do péče o děti, práce v domácnosti a placené práce. Analyzuje rozdělení jednotlivých domácích prací a činností spojených s péčí a výchovou dětí a ukazuje míru využití veřejných služeb péče o děti, ale i zapojení dalších osob zejména širší rodiny. Zřetelně se ukazuje, že v české společnosti stále fungují zažitá schémata a tradiční vzorce rozdělení rolí. Muži v rodinách s dětmi nechávají starost o domácnost velmi často zcela na bedrech žen a jejich péče o děti se soustřeďuje na volný čas dětí, na důležitá rozhodnutí v jejich životě a to vše zejména u starších dětí. Rodičovství se jeví převážně jako záležitost matek, otcové jsou od dětí stále do jisté míry odděleni. Naše společnost se tudíž v otázkách práce a péče v rodině jeví jako poměrně konzervativní. To se týká jak rozdělení rolí v rodině, tak svěřování dětí do veřejných zařízení nebo do soukromé placené péče. Jen minimum rodin využívá soukromé služby péče o děti, naopak svěřit dítě alespoň na několik hodin babičce je pro mnohé rodiny každodenní zkušeností. Rády bychom touto publikací ukázaly nejen na stále silnou zakonzervovanost genderových rolí v rodině i na pracovním trhu, ale i na další problém, který se kombinace pracovního a rodinného života bezprostředně týká. Jde o koncept mateřské/rodičovské dovolené. Domníváme se, že jakkoli ustavené užívání pojmu „dovolená“, který má v českém jazyce zcela jednoznačný význam (užívání si volna od práce, nicnedělání, odpočinek apod.) devalvuje a zcela opomíjí péči a práci, kterou toto období (stále ještě zejména pro ženy) představuje. Užívání pojmu „dovolená“ vyjadřuje lhostejný až opovržlivý přístup společnosti, ale i státu, protože jde o oficiální uzákoněné označení, k úkolu výchovy a péče o děti. Souvisí to s jednoznačně vyšší hodnotou, kterou naše společnost přikládá placené práci a pracovnímu výkonu a s podceněním převážně ženské (neplacené) práce a péče v rodinách. Proto v této publikaci označujeme pojem „dovolená“ v uvozovkách, abychom poukázaly na naše stanovisko nesouhlasu s jeho významem a užíváním a upozornily na potřebu redefinice tohoto konceptu.