Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů

Lukáš Linek, Pat Lyons

Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Téma je z hlediska politické reprezentace důležité. Podle jedné z nejvlivnějších teorií politické reprezentace – modelu odpovědných politických stran – jsou občané efektivně reprezentováni v parlamentu a vládě, jestliže jsou schopni (1.) artikulovat své politické preference; (2.) rozlišovat mezi politickými stranami a jejich programy a (3.) vybírat si strany, jež jsou programově nejblíže tomu, co si přejí. Empirický výzkum od 50. let minulého století ukazuje, že občané jsou často nedostatečně informovaní, a naznačuje, že politická reprezentace může být zkreslena ve prospěch občanů s vysokým vzděláním či příjmy. Přesnost takovéhoto popisu záleží na schopnosti určit validním a reliabilním způsobem informovanost občanů a zhodnotit důsledky nízké úrovně politických znalostí pro demokratický režim.

V této studii využíváme data z šetření „ISSP Role vlády 2006“, jenž ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti. Na individuální úrovni určují míru politických znalostí mobilizační snahy, úroveň zdrojů a kognitivní schopnosti. Tyto rozdíly v politických znalostech způsobují také rozdíly v míře strukturovanosti politických postojů, kdy méně politicky informovaní občané mají nižší míru vazeb mezi postoji. Vzhledem k tomu, že politické programy stran jsou strukturované soubory politických postojů, tyto nerovnosti ohrožují proces politické reprezentace.

Klíčová slova

politická informovanost – politické znalosti – politické postoje – vazby mezi postoji

Shrnutí

Tato studie prozkoumává politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Důležitost tématu vyplývá především z jeho vztahu k demokratické politické reprezentaci. Demokracie je konstruována jako projekt kolektivního rozhodování s informovanými občany. Ačkoli většina teorií demokracie informované občany pouze implicitně předpokládá, někteří autoři kolem tohoto předpokladu vytvářejí katalogy požadavků, jež musí režim splnit, aby bylo možné hovořit o demokracii. Proto například Robert A. Dahl po demokracii vyžaduje poučené porozumění politickým problémům ze strany občanů a kontrolu nad politickou agendou. Politická informovanost je nezbytnou kompetencí pro dosažení těchto požadavků. Nerovnosti v informovanosti vedou ke skutečné nerovnosti, kdy občané bez informací nejsou schopni a nakonec ani ochotni se aktivně účastnit politického procesu.

Podle jedné z nejvlivnějších teorií politické reprezentace – modelu odpovědných politických stran – jsou občané efektivně reprezentováni v parlamentu a vládě, jestliže jsou schopni (1.) artikulovat své politické preference; (2.) rozlišovat mezi politickými stranami a jejich programy a (3.) vybírat si strany, jež jsou programově nejblíže tomu, co si přejí. Empirický výzkum od 50. let minulého století ukazuje, že občané jsou často nedostatečně informovaní o politice a programech stran a na důležitá témata nemají vlastní názory. Z toho vyplývá, že politická reprezentace může být zkreslena ve prospěch občanů s vysokým vzděláním či příjmy. Přesnost takovéhoto popisu záleží na schopnosti určit validním a reliabilním způsobem informovanost občanů a zhodnotit důsledky nízké úrovně politických znalostí pro demokratický režim.

V této studii využíváme data z šetření „ISSP Role vlády 2006“ k tomu, abychom prozkoumali politickou informovanost českých občanů a její roli při pro organizaci politických postojů k roli vlády v hospodářství. Politickou informovanost jsme měřili pomocí dvou skupin proměnných: (1.) občanských politických znalostí, založených na odpovědích na faktické otázky o politickém procesu, institucích a aktérech; (2.) ideologických politických znalostí, jež využívají schopnost občanů zařadit sebe a hlavní politické strany na levo-pravé škále. Ukazuje se, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Schopnost zařadit se na levo-pravé škále se týká necelých devadesáti procent společnosti a schopnost zařadit politické strany na „správné“ místo závisí na obtížnosti úlohy: zažadit ODS napravo od KSČM dělá problémy mnohem menší skupině lidí než zařadit ODS napravo od KDU–ČSL.

Politická informovanost je v české společnosti zároveň nerovnoměrně distribuována a koncentruje se mezi občany s většími zdroji a kognitivními schopnostmi, což vede ke specifické formě politické nerovnosti. Zároveň se jedná o občany, kteří se politicky více angažují. Vícerozměrný model potvrdil, že míru politických znalostí na individuální úrovni určují mobilizační snahy, úroveň zdrojů a kognitivní schopnosti. Zkoumání dimenzionality politických znalostí pomocí Mokkenova způsobu analyzování škál přineslo relativně očekávané výsledky: politické znalosti nejsou jednodimenzionální koncept, mají více dimenzí, jež nejsou snadno interpretovatelné. Navíc jejich složení může být ovlivněno metodologickým artefaktem: způsobem odpovídání na otázky. Výsledky analýzy dimenzionality politických znalostí potvrdily obecné tvrzení o tom, že jak člověk konceptualizuje a měří politické znalosti, takové dostane výsledky.

V druhé části studie jsme se zaměřili na prozkoumání teoretických základů organizovanosti politických postojů, jež jsme operacionalizovali především pomocí měření vazeb mezi postoji. Vazba mezi postoji odkazuje k pravděpodobnosti, s níž na základě znalosti jednoho postoje dokážeme předpovědět postoj jiný. Po představení základních přístupů ke zkoumání organizace politických postojů a vztahu politické informovanosti ke způsobu organizace postojů (Converse, Nie, Achen, Zaller), jsme přistoupili k analýze dvou škál postojů k roli vlády v hospodářství z hlediska toho, jaké proměnné ovlivňují sílu vazeb mezi postoji a vztah těchto postojů k abstraktní levo-pravé ideologické
škále.

Potvrdili jsme základní zjištění z minulých výzkumů ohledně primární role politické informovanosti a zapojení do politiky. Podle očekávání různé operacionalizace politické informovanosti a indikátory zapojení do politiky (zájem o politiku, stranická identifikace, volební účast, členství ve straně) lineárně a pozitivně ovlivňovaly sílu vazeb mezi postoji. Naopak socio-demografické proměnné, především různé indikátory sociálního statusu a třídy (vzdělání, příjem, povolání, subjektivní třídní zařazení) takovýto vliv neměly a určitá linearita vlivu se projevila až při vážení síly vazeb na základě podílu odpovědí „nevím“.

Základní zjištění těchto analýz spočívá v tom, že rozdíly v politické informovanosti způsobují také rozdíly v míře strukturovanosti politických postojů, kdy méně politicky informovaní občané mají nižší míru vazeb mezi postoji. Vzhledem k tomu, že politické programy stran jsou strukturované soubory politických postojů, tyto nerovnosti ohrožují proces politické reprezentace. Volba konkrétní strany totiž v žádném případě nemusí znamenat souhlas s daným souborem politických opatření. Nejen to, analýzy zároveň odhalily velký počet občanů, kteří nejsou schopni na některé otázky odpovědět, případně odpovídají s využitím střední kategorie. Jestliže část respondentů nemá postoje a ještě větší je nemá organizované podle politických ideologií hlavních politických stran, je sporné činit sofistikované modely volebního rozhodování pro všechny respondenty, neboť role proměnných se může významně lišit dle míry politických znalostí.